Rudolf Steiner jako nepřetržitá inspirace

Praha - Centrum současného umění DOX představuje v upravené podobě výstavu Rudolf Steiner a současné umění, která byla od 13. května do 3. října 2010 uvedena v Kunstmuseu Wolfsburg a od 5. února do 22. května 2011 byla k vidění v Kunstmuseu Stuttgart. Výstava si klade za cíl zpřístupnit svět univerzalistických idejí Rudolfa Steinera výběrem jeho kreseb a prostřednictvím tvorby současných umělců, k nimž patří Joseph Beuys, Mario Merz, Karel Malich, Giuseppe Penone, Anish Kapoor, Olafur Eliasson, Tony Cragg, Helmut Federle, Carsten Nicolai, Meris Angioletti, Jan Albers, Manuel Graf a Simon Dybbroe Moller. Expozice potrvá od 16. června do 12. září.

„Výstava poukazuje na důležitost hledání duchovního významu ve světě, jehož ekonomické a ekologické systémy jsou ve stavu permanentního ohrožení. Steinerův univerzalistický pohled na svět nabízí v tomto kontextu významný impuls. Tento projekt s více než 70 exponáty je křižovatkou, na které se střetávají umělci, kteří dosud rozvíjeli své vlastní projekty nezávisle na anthroposofickém kontextu. Výstava tak není přehlídkou uměleckých důsledků Steinerova vlivu, ale naopak umožňuje spatřit a interpretovat tuto výjimečnou osobnost novým způsobem,“ komentoval expozici umělecký ředitel Centra současného umění DOX Jaroslav Anděl.

DOX je organizátorem výstavy Myslet bez konce

Nahrávám video

Projekt Myslet bez konce doprovází pražskou verzi výstavy Rudolf Steiner a současné umění. Ukazuje duchovní inspirace v umění prvních desetiletí 20. století na výběru několika umělců působících převážně v Praze a ve Vídni. Někteří z nich byli Rudolfem Steinerem ovlivněni přímo, jiní čerpali inspiraci z podobných myšlenkových zdrojů, ať již to byla theosofie, z níž původně vycházel i Steiner, nebo další esoterické nauky. Rudolf Steiner je na výstavě představen výběrem svých kreseb," doplnil ředitel.

„Nejblíže byla se Steinerovým dílem spjata tvorba manželů Pollakových (Hilde Pollak a Richard Pollak-Karlín), kteří působili v desátých letech v centru antroposofického hnutí ve švýcarském Dornachu, odkud se na začátku 20. let vrátili do Prahy. Mezi dalšími autory jsou na výstavě mimo jiné zastoupeni rakouští a čeští umělci Erich Mallina, Leopold Wolfgang Rochowanski, Leopold Stolba, Antonín Josef Trčka, Karel Novák, Josef Váchal, Alois Bílek. Expozice obsahuje vedle dobových dokumentů, jako jsou publikace a zápisníky Rudolfa Steinera, i partitury průkopníka čtvrttónové hudby Aloise Háby,“ uzavřel Jaroslav Anděl.

Rudolf Steiner

je považován za jednoho z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších myslitelů 20. století. Byl filosofem, architektem, sociologem, humanistou, vizionářem a zakladatelem anthroposofie - duchovní vědy, která se snaží spojovat poznatky moderní vědy s otázkami duchovního světa. Svou činností zasáhl do celé řady oborů od filosofie přes pedagogiku a medicínu až po zemědělství. Mezi jeho nejznámější počiny patří založení sítě waldorfských škol.

V rámci své přednáškové činnosti pobýval Rudolf Steiner v rozmezí let 1906 – 1924 několikrát i v Praze a vysoce oceňoval mystickou atmosféru tohoto města. Řadě památek, jako například Svatováclavské kapli nebo orloji na Staroměstské radnici, přisuzoval hluboký duchovní význam. Na jeho pražské přednášky zavítali mimo jiné i Albert Einstein nebo spisovatel Max Brod. V Praze se také setkal s Franzem Kafkou. Filosofie Rudolfa Steinera inspirovala významné umělecké osobnosti, jako byl Vasilij Kandinskij, Piet Mondrian nebo Joseph Beuys.

  • Z výstavy Rudolf Steiner a současné umění autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2640/263954.jpg
  • Z výstavy Rudolf Steiner a současné umění autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2640/263951.jpg
  • Z výstavy Rudolf Steiner a současné umění autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2640/263952.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 16 mminutami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 16 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 17 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...