Praha - Dnešním dnem přichází do kin dlouho očekávaný původní celovečerní animovaný film Čtyřlístek ve službách krále. Fenomén dětských čtenářů několika generací, časopis Čtyřlístek tak dostal filmovou podobu, pod kterou je jako režisér podepsán Michal Žabka, výtvarníkem je, tak jako u komiksové předlohy Jaroslav Němeček. Příběh zavede klasickou personifikovanou čtveřici hrdinů Fifinku, Myšpulína, Piňďu a Bobíka do doby císaře Rudolfa II., a naopak nutnost získat kámen mudrců donutí císaře k cestě do současnosti.
Scénář napsali Hana a Josef Lamkovi a kromě základní linky okolo kamene mudrců, objevují se zde i další roviny a zápletky, jejichž nástrahy musí čtveřice přátel překonat. Do cesty se jim staví jak nadpřirozené bytosti, tak současní zlodějíčkové. Kolotoč střetů, konfliktů a peripetií přináší všechny atributy, které pohádky a fantasy nabízejí - napětí, humor i trochu toho poučení.
Producenty filmu jsou Miloslav Šmídmajer ze společnosti Bio Illusion a Aleš Tříska z distribuční firmy Cinemart. Hlavní čtveřici namluvili Tereza Bebarová, Karel Heřmánek, Ondřej Brzobohatý a Bohdan Tůma, Rudolfa II. se zhostil Václav Postránecký. Rozpočet filmu, který podpořil fond kinematografie, byl přibližně 30 milionů korun.
Ačkoli tvůrci zpočátku uvažovali o dnes oblíbené formě 3D, nakonec se rozhodli pro tradičnější podobu, protože ta lépe odkazuje k populární předloze. Výsledný obraz vznikl náročnou technologií: „Postavičky byly nejprve vymodelované jako trojrozměrné, pak se díky trikům udělaly dvojrozměrné a nakonec se dokreslovaly,“ uvedl Žabka. Na filmu pracovalo asi 50 animátorů, velká část jich byla zahraniční, protože podle tvůrců je dnes v Česku velmi málo lidí, kteří tuto profesi ovládají na potřebné úrovni.
Výrobu snímku také provázely nepříjemné situace, které měly dokonce za následek odložení plánované premiéry. „Ani technika není všemocná, stalo se, že kvůli snaze dodržet termín premiéry, počítače běžely přes celý víkend, kdy se pravděpodobně přehřály. Zničilo se asi 5 minut filmu. Bylo to neštěstí, které jsme všichni oplakali, ale nutno říct, že ten měsíc navíc filmu jenom pomohl,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 Jaroslav Němeček.
V mnohovrstevnatém ději se Čtyřlístek při procházce Prahou potká s obživlým lvem ze sochy Bruncvíka, který je pak zavede do podzemních chodeb pražského Hradu, kde se setkají se samotným císařem Rudolfem! Ten podnikl cestu časem z minulosti do přítomnosti, protože podle předpovědí věhlasných císařských astrologů jenom Čtyřlístek může získat císaři zázračný kámen mudrců a zachránit tak císaři život i korunovační klenoty, o které usiluje proradný alchymista Kelly. Fifinka, Myšpulín, Piňďa a Bobík se dostanou i na císařský dvůr, kde jim doslova jde o život a maminky budou muset pravděpodobně své malé ratolesti utěšovat a šeptat do ušek, že Fifinku určitě na hranici neupálí. Nebyl by to totiž Čtyřlístek, kdyby díky svému důvtipu a vynalézavosti nevyřešil všechny nástrahy i nečekané překážky a nezachránil nejen císaře, korunovační klenoty, ale i celou zeměkouli od návratu do doby ledové. Císař Rudolf se vrací do minulosti sice bez kamene mudrců, ale moudřejší o poznání, že přátelství a odvaha jsou cennější než zlato.
„Od začátku byly figurky kreslené tak, aby je bylo jednoduché animovat. Stvořit z nich film byl můj velký sen, splnil se až po 44 letech,“ řekl výtvarník Němeček. Ale už počátkem 90. let se tři příběhy Čtyřlístku dostaly na televizní obrazovky.
Čtyřlístek, který vymyslel koncem 60. let výtvarník Jaroslav Němeček a příběhy dlouhá léta dodávala scenáristka Ljuba Štíplová, se stal bezesporu kulturním fenoménem. Snad žádný jiný český komiksový seriál nezískal takovou popularitu a věrné publikum. Na vrcholu slávy se tisklo 220 000 exemplářů „veselého obrázkového čtení“ a v trafikách se po nedostatkovém magazínu jen zaprášilo. Čtyřlístek díky tomu přežil i nástup atraktivní západní konkurence po roce 1989.
Dnes se sice počty výtisků nemohou třeba s koncem 80. let rovnat a náklad se pohybuje „jen“ kolem 40 000, Čtyřlístek ale zato úspěšně obsadil i další teritoria. Existují počítačové hry nebo aplikace pro chytré mobilní telefony, postavičky se dají nalézt na oblečení, školních potřebách či známkách a velké úspěchy slavily i knihy se staršími epizodami. V Doksech, které byly předobrazem komiksových Třeskoprsk, pak už více než rok funguje muzeum, kam denně zavítají desítky návštěvníků.
„Všechny čtyři postavičky, jejich jména i charaktery vznikly vlastně za ten jediný večer. Byl to jeden z těch tvůrčích záblesků, které nemusí přijít dalších deset let. Nebo už také nikdy,“ svěřil se Němeček v jednom rozhovoru. Velmi rychle se ustálil také vzhled všech čtyř komiksových hrdinů. „Podoba postaviček se měnila do desátého, dvanáctého čísla. Ale od té doby se ustálila, například Fifinka má už 40 let stejné šaty,“ řekl výtvarník.
- Známky s motivy z filmu Čtyřlístek ve službách krále autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4130/412990.jpg
- Muzeum Čtyřlístek Doksy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4031/403006.jpg
- Limitovaná série mincí se Čtyřlístkem zdroj: Veletrh Sběratel http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/40/3903/390256.jpg
- Čtyřlístek zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3574/357329.jpg
Jaroslav Němeček dnes stojí spolu se synem Vítem v čele rodinné firmy, která už od počátku 90. let nejen vydává příběhy Čtyřlístku, ale také se všemožně - a úspěšně - stará o jeho propagaci. Namísto kdysi nepravidelně vycházejícího magazínu, kterého se vydávalo osm čísel ročně, a to ještě jen v případě dostatečného přídělu papíru, je to dnes tak trochu „stroj na příběhy“. Ročně vzniká 20 čísel, a tak není divu, že se občas objeví stížnosti na kolísavou kvalitu epizod nebo opakování námětů. Děti ale zachovávají Čtyřlístku nadále přízeň, a to třeba i na Facebooku. A zatímco někteří fanoušci komiksu jeho přenesení do pohyblivých obrázků vítají, skalní příznivci především z řad dnešních čtyřicátníků stále upřednostňují klasickou komiksovou podobu příběhů.
