Romská filharmonie hraje Requiem za Osvětim

Praha - Židovské muzeum vystavuje putovní expozici Genocida Romů v době druhé světové války. Výstava je doplněna řadou akcí, která vyvrcholí koncertem 4. listopadu. V české premiéře zazní skladba Requiem za Osvětim od romského skladatele Rogera Morena Rathgeba. Ve Dvořákově síni Rudolfina ji provede 75 romských hudebníků z Romské a Sinti filharmonie z Frankfurtu nad Mohanem. V rámci mezinárodního projektu byla skladba uvedena již v Amsterodamu a Tilburgu, po Pražanech ji vyslechnou také Maďaři a Poláci.

Pořadatelé chtějí zvýšit povědomí o tragédii Židů, Romů a dalších obětí druhé světové války a přispět tak k boji se současnými protiromskými projevy. „Zásadní je pro nás zasazení připomínky holocaustu do kontextu současné rasové nesnášenlivosti. Pochopení problémů minulosti je klíčem k vyrovnání se s přítomností a budoucností,“ uvedla Jitka Jurková.

Orchestr bude řídit romský umělecký ředitel a dirigent Riccardo M. Sahiti. V každé zemi vystoupí domácí sbor a sólisté. V Rudolfinu se tak představí operní pěvci Jana Wallingerová, Martin Šrejma a Martin Bárta i romská zpěvačka Pavlína Matiová, která bude zřejmě první českou Romkou zpívající ve Dvořákově síni. Doplní je Kühnův smíšený sbor.

Romský skladatel Rathgeb zkomponoval Rekviem po své návštěvě koncentračního tábora v Osvětimi. Autentické texty pamětníků holocaustu budou recitovat herečka Taťjana Medvecká a romský herec David Tišer, který byl již angažován v jedné z hlavních rolí inscenace Atelieru Národního divadla Můj soused, můj nepřítel.

Koncert provázejí i další akce, například promítání snímku Je to jen vítr nebo dokumentárních filmů …to jsou těžké vzpomínky a Žít! Ceija Stojka v Kulturním centru Židovského muzea.

"Výstava pochází z Muzea romské kultury v Brně, které ji zapůjčuje na různá místa," říká Karla Čížková, koordinátorka projektu ze sdružení Slovo 21. „Mapuje genocidu Romů v Čechách a na Moravě za druhé světové války.“

Holocaust nerozděloval Židy nebo Romy

Podle oficiálních odhadů bylo za nacistického Německa zavražděno kolem půl milionu Romů, v současnosti se tragédie označuje jako zapomenutý holocaust. „Začalo to v roce 1935 vyhlášením norimberských zákonů, které započaly perzekuci a pronásledování Romů i Židů,“ připomíná romista Michal Miko. „Holocaust nerozděloval Židy nebo Romy, to se týkalo obou národů ve stejném smyslu.“

Romským obětem byl tento týden odhalen v Berlíně pomník. Nachází se nedaleko jiných monumentů připomínajících židovské a homosexuální oběti nacistů za druhé světové války.

V Česku podle odhadů žije asi čtvrt milionu Romů. Rada Evropy a různá občanská sdružení v posledních letech pravidelně upozorňují na diskriminaci a rasistické projevy vůči romské menšině v Česku, terčem útlaku jsou Romové i v jiných místech Evropy.

Genocida Romů v době 2. světové války / Židovské muzeum/ Maiselova 15, Praha

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dokumentem o bratrovi upozorňuje na problém závislosti. Kandidát na Oscara je v kinech

Do kin vstoupil dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Režisérka Pepa Lubojacki v něm pět let zaznamenávala příběhy vlastní rodiny, především bratra, který žije se závislostí na alkoholu. Snímek, natočený v koprodukci České televize, na letošním festivalu Berlinale získal cenu pro nejlepší dokument.
před 20 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
24. 9. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
24. 9. 2026‌‌

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
24. 9. 2026‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Festival Zlatá Praha se ohlédne za Oceánem a zatančí se StarDance

V Praze začíná mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Nabídne novinky z hudebních, divadelních a tanečních počinů jak z produkce pořádající České televize, tak z dalších zemí. Program je určen pro profesionály i širokou veřejnost. Součástí třiašedesátého ročníku je mimo jiné Zlatý parket StarDance.
23. 9. 2026‌‌

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
23. 9. 2026‌‌

Město krve našli seriáloví upíři i v Česku

Politika, sociální téma, klimatická krize a upíři. To vše spojuje německý seriál Město krve. Vznikal na motivy komiksu a z velké části se točil v Česku. Teď je ke zhlédnutí na jedné ze streamovacích platforem.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.