Režisérka Pavlásková o filmu podle Rotha: Pražské orgie jsou podobenstvím o mravním chaosu

Nahrávám video

V českých kinech začínají Pražské orgie. Film podle stejnojmenné knihy Philipa Rotha čeká ve středu slavnostní premiéra, o den později se dostane do tuzemských biografů. Příběh diváky zavede do normalizačního Československa, kam přijíždí americký spisovatel, aby získal rukopis zakázané knihy. Při své pražské misi pronikne na dekadentní večírky, na nichž každý hledá únik ke krátké svobodě po svém. V rozhovoru pro Studio 6 pozvali na novinku režisérka a scenáristka Irena Pavlásková a představitel hlavní role, kanadský herec Jonas Chernick.

Pražské orgie nejsou jen filmem o dekadentních večírcích, jak by mohl název napovídat, ale akcentuje silně i dobu, v níž se odehrávají.
Irena Pavlásková: Pražské orgie jsou v přeneseném slova smyslu podobenství o době, která se nacházela v určitém mravním chaosu po sovětské okupaci v roce 1968, kdy se celá společnost dostala pod obrovský tlak a každý se s tím nějak musel vyrovnávat. Takže kromě příběhu hlavního hrdiny a jeho setkání s nezkrotnou, svéráznou, neuchopitelnou českou ženou je snímek také výpovědí o stavu tehdejší společnosti. 

Vy jste znal, pane Chernicku, novelu Philipa Rotha, nebo jste se s ní seznámil, až když vám byla nabídnuta role ve filmové adaptaci?
Jonas Chernick: Dílo Philipa Rotha velice dobře znám, protože sám jsem židovský spisovatel a miluju literaturu. Pražské orgie pro mě byly takový skrytý poklad. Jakmile mi roli nabídli, vyhledal jsem si tento titul a byl jsem rád, že jsem se s ním mohl seznámit. Je to jedna z jeho nejlepších knih.  

Co jste si myslel po přečtení té knihy o Čechoslovácích, potažmo Češích?
Jonas Chernick: Jako mladík jsem v Praze byl, ale teprve když jsem si přečetl Rothovu knihu, jsem získal dojem, jaké to u vás muselo ve zmíněné době být. Předrevoluční časy znamenají velký kus vaší kultury a historie, každý se na ně odkazuje. V Kanadě nemáme srovnání s ničím podobným, je to pro mě fascinující téma.

Pozoruhodný je také příběh, kdy si Irenu Pavláskovou pozval Philip Roth k sobě do Connecticutu. Řekl vám, čím jste ho přesvědčila, že zrovna vám dal práva na zfilmování své knihy?
Irena Pavlásková: Setkání s ním pro mě bylo naprosto osudové, neuvěřitelný životní zážitek, že jsem se mohla s takovým člověkem potkat a mluvit s ním. Byl bezprostřední a přátelský. Mluvili jsme, jako bychom se už nějakou dobu znali. Philip Roth mi nevysvětlil, co ho přesně přesvědčilo, ale protože jsme mluvili o různých věcech, o politice, o době, rodinném zázemí, o názorech, samozřejmě o mém pojetí filmu, jak si ho představuju, zřejmě to bylo všechno dohromady.

Premiéry se Philip Roth bohužel nedožil, byli jste ale v kontaktu během natáčení? Konzultovali jste třeba obsazení?
Irena Pavlásková: Byli jsme celou dobu v písemném kontaktu. Philip Roth chtěl opravdu přijet na premiéru a je mi moc líto, že k tomu bohužel nedošlo. Mluvili jsme o hercích, šlo mu hlavně o to, aby měl herec vnitřní charisma, energii blízkou postavě. Ale v mé práci mi jinak nechal volnou ruku, neschvaloval scénář.

Pane Chernicku, byly pro vás některé scény náročnější než jiné?
Jonas Chernick: Nemyslím, že by něco bylo pro mě složité interpretovat. Film je o americkém spisovateli, který přijíždí poprvé na návštěvu do Československa, a vlastně i to je část mého zážitku s vaší zemí. Navíc jsem nejen herec, ale také spisovatel, takže se dokážu spojit s vnitřním charakterem hlavní postavy. Nejtěžší tak možná bylo, že jsem byl pořád obklopen nahými ženami, takže jsem se těžko koncentroval.

Jaký byl pro vás jako pro režisérku právě pohled na tuzemské prostředí očima cizince? Předpokládám, že zajímavý by mohl být i pro diváky.
Irena Pavlásková: Pražské orgie nejsou moje analýza té doby, ale je to právě pohled Philipa Rotha, který jsem ctila.

Film byl natočen v angličtině, v jaké verzi se promítá v českých kinech?
Irena Pavlásková: Ve dvou verzích. Byla jsem velice pro, aby film běžel jen v anglické verzi, ale bylo mi distributory doporučeno, že možná pro nějaké diváky by originální znění mohla být překážka, takže jsme udělali i dabovanou verzi.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
před 9 hhodinami

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
před 11 hhodinami

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.