Remunda a Klusák: Diskuse na rozdíl od lhostejnosti někam vede

Praha – Lepší diskuse než mlčení, tvrdí dokumentaristé Filip Remunda a Vít Klusák, kteří stojí za cyklem České televize Český žurnál. Jejich snímek Život a smrt v Tanvaldu, který projekt 10. března otvíral, se neobešel při natáčení bez rozdílných názorů obou filmařů a po odvysílání bez rozporuplných reakcí diváků. Že téma romské menšiny je téměř jistým píchnutím do vosího hnízda, dokládá i chat s oběma režiséry. Ptát se tvůrců každého z pěti dílů Českého žurnálu budete moci vždy v pondělí.

Do Tanvaldu se dvojice Klusák–Remunda vracela po celý rok 2012, poprvé několik dní po Novém roce, tedy po onom osudném dni, kdy byl v tomto severočeském městě zastřelen dvaadvacetiletý Ladislav a jeho o dva roky mladší bratr Patrik zraněn. Střelcem byl tanvaldský senior, prakticky soused obou mladíků, a jeho čin posoudil soud jako nutnou sebeobranu.

Situace byla ovšem o to vyhrocenější a případ o to sledovanější, že proti sobě stavěly svět bílých a Romů, které jsou v Tanvaldu už tak dost rozděleny. Navíc dokumentaristé ve filmu nezastírají své vnímání tragické události i místní nesnášenlivosti a na konci naznačují: Bylo to opravdu všechno tak, jak zní oficiální závěr?

"Náš film nesupluje policii ani soud, jen upozorňuje na to, že pravda nebývá tak přehledná jako scénář hollywoodské detektivky," upozornili Klusák a Remunda na chatu České televize. "Myslíme si, že v takhle závažném případě plném nejasností měl proběhnout soud, u kterého by dokazování bylo mnohem pečlivější. (…) Pro nás je totiž klíčové, že existuje verze, ve které Patrik vůbec nestihl panu střelci nic provést, jen přibíhal k té pranici a schytal poslední kulku do břicha."

„Medvědí služba“ aneb Z chatu s Vítem Klusákem a Filipem Remundou

Vlasec: Zdravím. Já jsem žasnul, jak jste z lidí tahali ty informace na ten váš dokument. Nezlobte se , já bych vás poslal někam. Jedna otázka. Vy tedy nevidíte Romy jako vřed na naší společnosti? Co nám tito lidé dávají v těchto těžkých dobách? je to stále dokola. My musíme pracovat jak šrouby. Díky za odpověď. Vít Klusák a Filip Remunda: Speciálně při příležitosti takle odpudivého postoje, kdy jsou lidé titulováni jako „vředy“, se nám chce prohlásit: Jsme nesmírně rádi, že s námi v České republice žijí Romové. Jsou tady doma stejně jako my a nacházejí se ve stejně těžkých dobách jako my, jako Slováci, jako Vietnamci, jako zpovykaní dánští studenti. Vítáme veškerou jinakost. Stejně jako máme rádi i jiné filmy, které bychom neuměli dělat. Stejně jako nás zajímají knihy, kterým ne zcela rozumíme. Stejně jako nás baví ochutnat jídla, která se u nás doma nevařila.

Pavel: Ta reportáž byla dost jednostranně natočená a chvílemi dost trapná. Myslím, že ČT by měla peníze vynakládat na něco jiného. Čekal jsem, že nakonec se dozvím, že ten střelec napadl tři Romy a chtěl peníze a když je nedostal, tak začal střílet. Vít Klusák a Filip Remunda: Pošlete námět na „to jiné“ a lepší. Romové byli na místě jen dva. Ten třetí svědek je bílý. Právě děláme tu chybu, že onu skupinu dělíme podle etnického klíče, ale pro Vás to bude asi důležité - slyšet, že ten, který říká, že se to všechno seběhlo jinak a Ladislav neútočil zezadu, tak že to je svědectví bílého kluka, který nikdy problémy se zákonem neměl.

PETR JAKIMIV: Proto, aby byl natočen dokument takový, jak jsem ho před několika minutami zhlédl, mám jediné vysvětlení. Buď se vám zcela původní záměr nepovedl - pak nechápu, proč jste ho ze střižny pustili do oběhu -, nebo opravdu bylo vaším cílem natočit neobjektivní, jednostranný pohled plný návodných otázek, tlaku na odpovědi, které jste chtěli slyšet, teatrálně naaranžovaných dětí, pozůstalých, výběr tázaných z řad dětí atd. Nemám chuť zde vyčítávat vše. Pak jste ale záměrně vytvořili zmetek a udělali zlou službu (tzv. medvědí) všem občanům bez rozdílu. Ať každý vychovává své potomky tak, aby nikdy nemusel stát nad jejich hroby. Nestačí snad havárie, nehody nebo jiná neštěstí? Bude-li můj potomek oprávněně zabit při narušení práv jiného člověka, který si chrání svůj život, pak jsem zklamal hlavně já jako rodič a zbydou mně sice oči pro pláč, ale nikoho jiného za to vinit nemohu. Zkuste si příště nebrat tak těžké sousto, když na to nemáte dostatek profesionality. Vít Klusák a Filip Remunda: Kde berete právo tvrdit, že právě Vy víte, že byl Ladislav Tatár zastřelen OPRÁVNĚNĚ? Byl jste u toho? Četl jste spis? Vás nezneklidňuje, že střelec mluví o napadení zezadu, a svědek, který celou situaci sledoval ze tří metrů, přitom prohlásil, že k sobě stáli čelem a něco si říkali? A že Patrik do pana střelce nekopal, že tam v okamžiku střelby zrovna přibíhal? Dokážete si vůbec představit, že by to celé mohlo být jinak, než jak to bylo oficiálně uzavřeno? Náš film nesupluje policii ani soud, jen upozorňuje na to, že pravda nebývá tak přehledná jako scénář hollywoodské detektivky.

Zvolené téma dokumentu, tedy soužití majoritní většiny a romské menšiny, které je třaskavé už samo o sobě, a naznačené otázky v případu se jen těžko mohly obejít bez reakcí. Koneckonců i dokumentaristé se prý během natáčení ne vždy na všem shodli. "Po tomhle filmu se roztrhl pytel se vzteklými vzkazy. Občas nás mrzí, že ten, koho film zaujme, tak nemá potřebu nic psát a naštvanci píšou jak diví. Ale vždycky jsme za diskuzi rádi, ta na rozdíl od lhostejnosti někam vede. I hádka je lepší než nenávistné mlčení," píší Klusák a Remunda na chatu.

Český žurnál na každý rok?

Český žurnál po jejich „dokumentární detektivce“ (zhlédnout ji lze v iVysílání) pokračuje 17. března filmem Martina Duška Rozezlení o sporu, který v Lidicích vyvolalo memento lidické tragédie. Následovat bude Pančovaná republika, vracející se pohledem dokumentaristy Lukáše Kokeše k metylalkoholové aféře. Z režisérské dílny Klusák–Remunda odvysílá ČT ještě dva dokumenty – o prezidentské volbě (Spřízněni přímou volbou) a „tykadlovém“ řidiči Smetanovi (Svobodu pro Smetanu).

V posledním jmenovaném příspěvku se oba režiséři staví nepokrytě na stranu tohoto bývalého autobusáka, který pokreslil předvolební billboardy a bránil se trestu za  „vandalství“. „Principem žurnálu je reagovat na témata s rychlostí zpravodajství, ale nevyrobit jen krátký šot, ale začít točit film. A také to dobře ilustruje naši autorskou intervenci, prostě do těch scén přiznaně zasahujeme (třeba otázkou) a neskrýváme to,“ upozorňují Klusák s Remundou, že Český žurnál ani vyváženým dokumentem být nemá.

Na chatu ČT prozradili také, že se jedná o podobný způsob zmapování událostí roku 2013. Kromě nich by se do projektu měli zapojit i třeba Jan Hřebejk nebo Martin Mareček. Náměty na případy, které by jejich pozornosti neměly unikout, prý Vít Klusák i Filip Remunda vítají, zasílat je lze e-mailem