Recenze: Stanislav Kolíbal / Kresby v ploše a prostoru

O Stanislavu Kolíbalovi je snad zbytečné psát - unikátní, dalo by se říci až tvrdohlavě se vyvíjející dílo této dnes již bezesporu přední, takřka klasické osobnosti českého současného výtvarného umění, pohybující se na pomezí kresby a sochy, je všeobecně známé a obdivované. Co je však výjimečně důležité a dá se bez nadsázky říci dokonalé, je Kolíbalova prezentace v plzeňské městské galerii, vzorně vedené Václavem Malinou. Dá se vzkázat všem kolíbalovcům, že existuje řada příčin, aby tuto výstavu navštívili, protože se podařilo připravit v podstatě výstavní klenot.

Důvodů je řada – přízemní velmi světlé prostory, mimo jiné upravené autorovým synem, architektem Pavlem Kolíbalem, jsou logicky věnovány Kolíbalovým kresbám. Jsou tu vystaveny v širokém časovém záběru od Bílých kreseb datovaných od počátku roku 1968 do roku 1976, následované sérií Fikce a iluze po kresby Berlínské z roku 1988 a následná Geometrická cvičení. Prostor přízemí jako by byl předurčen pro tuto prezentaci, samozřejmě Kolíbalovými pracemi dokonale naplněnou, strohou a přitom vzrušivě vypovídající o klíčových obdobích autorovy tvorby. 

Výběr, na kterém autor významně spolupracoval, dokonale vypovídá o směrování, koncentraci, řešení, překvapuje i pracemi ze současnosti. Tento výstavnický klenot je dovršen významnou expozicí autorových objektů v historickém sklepení, kde dochází k další výjimečné interakci s opět extrémně domyšlenou prezentací, která vlastně přesahuje svojí tlumenou kvalitou všechny poslední dosavadní autorovy výstavy.

Klasické středověké sklepy, rozumné rozměry prostor, dokonalé osvětlení, intimita, dávají vyniknout i dalším, častokrát skrytým hodnotám, které si zde návštěvník může vychutnat. Navíc vnitřní návaznost zejména finální části sklepní expozice je výjimečná, dalo by se říci až posvátná. To je také fenomén, kterému se návštěvník neubrání.

Celá, poměrně rozsáhlá, svým způsobem výběrově retrospektivní výstava vzbuzuje pocit úcty. K autorovi, jeho výjimečné pevnosti a síle, ke kurátorům, za jejich zvládnutí zadaného úkolu i k samotné galerii, která si touto exhibicí opět vysloužila v Čechách ne vždy běžně udělitelných pět hvězdiček.

kde: Galerie města Plzně, náměstí Republiky 40; kdy: otevřeno úterý-neděle 10-12, 13-18 hodin.

  • Stanislav Kolíbal / Kresby v ploše a prostoru zdroj: Galerie města Plzně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1972/197110.jpg
  • Stanislav Kolíbal / Kresby v ploše a prostoru zdroj: Galerie města Plzně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1972/197108.jpg
  • Stanislav Kolíbal / Kresby v ploše a prostoru zdroj: Galerie města Plzně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1972/197105.jpg
  • Stanislav Kolíbal / Kresby v ploše a prostoru zdroj: Galerie města Plzně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1972/197107.jpg
  • Stanislav Kolíbal / Kresby v ploše a prostoru zdroj: Galerie města Plzně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1972/197111.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Sonny Rollins, poslední velká osobnost zlaté éry jazzu

Zemřel americký jazzový saxofonista Sonny Rollins. Bylo mu 95 let. Agentura AFP Rollinse označila za poslední velkou osobnost zlatého věku jazzu a doplnila, že jeho dílo bylo bouřlivé i meditativní.
před 56 mminutami

Reportéři ČT nahlédli do originálu Máje. Po staletí patří jedné rodině

V dubnu uplynulo sto devadesát let od vydání lyrickoepické skladby Máj. Hodnota originálu, psaného rukou Karla Hynka Máchy, se podle odborníky nedá penězi vůbec vyčíslit. Rukopis vlastní téměř celou dobu rodina Krouských. Jak se Máj podařilo po staletí uchovat v soukromých rukou, zmapoval David Vondráček v pořadu Reportéři ČT.
před 3 hhodinami

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026
Načítání...