Recenze: Markéta Hlinovská - Podzemí

Jsou autoři, ke kterým po nějakém čase a zejména při delším sledování, pojmete důvěru a bez problémů se těšíte na každé další jejich dílo, v některých případech pak na každé další tvůrčí období. Bezesporu mezi ně patří i autorka, o které dnes hovoříme. Markéta Hlinovská (1978, Praha) dokončila v roce 2008 studia na AVU v Praze, vzdělávala se také na dvou čtyřměsíčních stážích na École Supérieure Des Beaux Arts ve francouzském Dijonu. Zaujala celou řadou svých prací, které reportážně zaznamenávaly nejbližší autorčino okolí.

Její byty, které si srolované převážela pro výstavní prezentace, nepostrádaly humor i nadhled. Kuchyně v měřítku 1:1, absurdní tištěné či obtiskované sestavy domácích pracovních nástrojů, kbelíků, štaflí, pyramidy talířů zdobily nejednu výstavní síň a uspěly i na velkých přehlídkách (Intercity v Praze a Berlíně).

Výstava Podzemí dokládá autočin další vývoj, opouštíme kuchyně před úklidem i po něm a noříme se do říše zvířat i do světů typického absurdního humoru. Markéta si sama klade léčky, které mistrovskou dokonalostí zvládá, a koketně pomrkává, jako by pyšně zvěstovala - to koukáte, co?

Ale ono je na co. Markéta používá kombinaci zajímavých grafických i jiných technik, řeže mistrně jako laserové dělo do černé pevné plastové fólie, pohrává si s prostorem i nejrůznějším materiálem. Její řezby, neuvěřitelné pseudošablony, takřka neponechají čas a prostor na vnímání předkládaných námětů a zobrazovaných dějů. Kouzelný návrat vystřihovánek, tak populárních před zrodem fotografie, hurónsky ohluší a pobaví. Málokdy se člověku chce popřát pevnou ruku, avšak také Ateliérová cena a zejména Cena rektora AVU známkují oprávněně.

Markéta Hlinovská se odpoutala, svobodně přechází mezi nejrůznějším skupenstvím technik, nápadů, provokací… Nerespektuje nic z ustáleného, berličkami obehnaného světa běžného výtvarného vidění a zpracování. Přitom se na této výstavě paradoxně představuje jako vypravěčka příběhů, možných i snových. Jsme s ní mezi kočkami, pohybujeme se v jakémsi schematickém podzemí, nutí nás prožívat spolu s ní ta nejpodivnější putování… Možná i její dokonalé zpracování zvolenými technikami nepřipouští pochybnosti, které vám víří chvílemi hlavou. I proti vlastní vůli to prostě nejde.

Dá se ještě podotknout, že autorka, vystavující a tvořící v obdivuhodném tempu, překvapí každým svým přerozením. Pozor na Hlinovskou!! Vždy budete odměněni, prostě je to jméno, jak jsem předeslal, jehož sledování se vyplácí.

  • Markéta  Hlinovská - Podzemí, 3. 7. - 31. 9, výkladní nárožní skříň Vernon Projekt, Heřmanova 12, Praha 7 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 58 mminutami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 10 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026
Načítání...