Recenze: Léda - na tvrdo a bez morálky

Činoherní klub je jednou z mála pražských scén, kde se nemusíte bát, že produmáte celé představení o tom, co všechno jste mohli udělat, kdybyste zůstali doma. Inscenace Léda, která měla premiéru 12. ledna 2010, je toho opět důkazem. Pohltí vás a vyplivne až na konci představení. Minimálně vás přiměje zamyslet se po několikáté v životě nad sebou samým, nad svým uvažováním a chováním ke svému protějšku…

V hlavní roli: Ladislav Smoček a Miroslav Krleža

„Manželskonemanželskou povídku“ Léda, kterou roku 1931 napsal chorvatský spisovatel Miroslav Krleža (1893-1981), si režisér Ladislav Smoček upravil sám. Svým dramatickým a režijním přístupem jasně podtrhuje dva toužící světy, které si „snaží“ od nepaměti porozumět. Mužský a ženský. Léda, tento námět antické báje je stále současný a týká se nás všech. Spojení Smočka s Krležou je skvělá volba - nadhledem, vtipem, lehkostí a notnou dávkou zkušeností se doplňují. Proto je kvalita „studie lidského chování“ zaručená. Samozřejmě i díky hereckým výkonům všech protagonistů…

Bez pozlátek

Scéna Karla Glogra dává divákovi svou jednoduchostí možnost soustředit se na herecký projev, který vyžaduje přesnost. I kdyby byla na jevišti zlatá klec s papouškem v nadživotní velikosti, za chvíli bychom na ní jistě zapomněli, protože to, co se mezi pěti aktéry odehrává, je poutavější. Také kostýmy Simony Rybákové podtrhují záměr, jsou dobové a do celku naprosto zapadají.

Dvě manželství, pět postav a Léda…

Na jedné straně manželství velkoprůmyslníka Klanfara (Mojmír Maděrič) a vrtošivé Melity (Nela Boudová), která před Klanfarem otevřeně přiznává, že si ho vzala jen kvůli jeho majetku. Na straně druhé manželství Aurela, akademického malíře – mazala (Ondřej Vetchý) a Kláry (Dana Černá). Mezi nimi skvěle balancuje Aurelův přítel, bývalý diplomat, Oliver Urban (Petr Nárožný). Pro každého má spoustu rad do života, kterými manželům značně komplikuje už tak nelehké životní situace. Je také Aurelovým přítelem a oba jsou Melitinými milenci.

Klanfar touží po oddanosti Melity, Melita touží po Aurelovi. Oliver jí dodává odvahu měnit život – čehož se sám později zalekne… Oliver touží po lásce všech žen, ne však po manželství, nechce přijít o svou svobodu. Aurel touží po své Lédě, jeho žena Klára touží po dokonalém manželství a hlavně, aby nežila v bídě… Kdo touží po zkušeném Oliverovi?

Chcete vidět dobré herce? Jděte do Činoheráku!

Oliver je v podání Petra Nárožného nabitý sarkasmem, ironií a mocnou dávkou energie. Svou diplomacii vytahuje z rukávu jen výjimečně. Například když se chce zmocnit Kláry, která je v tu chvíli vyčerpaná zálety svého muže. Oliverovy uštěpačné poznámky nemůže vystát a její inteligence jí dodává svým způsobem nadhled… situace jako ze života. Muž se chopí osamělé oslabené samičky, která nakonec, chtě nechtě podlehne. Dana Černá s Petrem Nárožným předkládají skutečný herecký koncert.

Ondřej Vetchý je v roli Aurela naprosto přesvědčivý, přesný. Nejsem z těch diváků, kteří se při představení smějí, až se za břicho popadají, ale v případě Ondřeje to zkrátka jinak nejde. Při výstupu s Nárožným, kdy přijde Aurel ze schůzky s Melitou, která po něm chce, aby se rozvedl, přitom on má v hlavě jen Lédu, je neodolatelný. Nalije do sebe (jakožto Aurel) dvě vrchovaté sklenice whisky a jeho herectví nabírá grády, což po přestávce inscenaci báječně „nakopává“. Vetchý neparoduje, i když tomu situace nahrává a jeho „opilé herectví“ je vskutku na úrovni.

Nela Boudová také zřetelně ztvárnila ženu, která má všechno, co si přeje, jen nemá manžela, který by ji přitahoval. Její postava nepostrádá komičnost, lehkost, jde si tvrdě a bezhlavě za svým Aurelem.

Režie mistrná a hercům téměř není co vytknout. Pouze v  první půlce představení bylo patrné, že mají mírnou trému z premiérového publika, ale jejich nasazení a energie po přestávce veškeré obavy vyvrátily.

Přesto, že byla hra napsána v roce 1931, její příběh se nás stále dotýká. Ženy se touží vymanit ze závislosti na mužích, ať už materiální, nebo citové.  Muži touží po svobodě a úctě, které se jim málokdy od žen dostává. Až ve chvíli, kdy ve svém životě přicházíme o blízkého člověka, uvědomujeme si, jak moc by nám chyběl…

Něco málo o Lédě…

Léda - (latinsky Leda) je v řecké mytologii dcerou aitolského krále Thestia, syna boha války Area. Stala se manželkou spartského krále Tyndarea. Když ho bratr Hippokoón vyhnal ze Sparty, král Thestios mu poskytl útočiště. Léda byla krásná jako bohyně, Tyndareós se jí také líbil a uzavřeli manželství. Když Hippokoón zahynul v souboji s Héraklem, přestěhovali se zpět do Sparty. Tam Léda porodila čtyři děti: Kastór a Klytaimnéstra byli potomky Tyndareovými, Polydeukés a Helena však měli jiného otce - nejvyššího boha Dia. Podle Euripida měla Léda s Tyndareem dvě děti, Klytaimnéstru a Timandru, pak ji oplodnil Zeus, proměněný v labuť, a ona porodila dvě vejce, z nichž se narodili Dioskúrové (= synové Diovi, totiž Kastór a Polydeukés) a Helena. Podle jiné varianty se do Lédy převtělila Nemesis rodící vejce. Nutno podotknout, že všechny její děti jsou významnými postavami řecké mytologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
včera v 13:15

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
včera v 07:48

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...