Recenze: Detektivní příběh o ztrátě paměti není ztráta času

Kam se poděla Elizabeth? Název knihy i zásadní otázka pro její hlavní hrdinku, dvaaosmdesátiletou Maud, která si neuvědomuje, že ztrácí paměť, ale ví, že postrádá svou dlouholetou přítelkyni. Britská spisovatelka Emma Healeyová byla za svůj laskavý debut oceněna v roce 2014 literární cenou Costa. Pátrat po Elizabeth mohou nyní i čeští čtenáři.

Nijak přehnaně rozsáhlý, ale od začátku do konce pevně provázaný příběh je vyprávěn z pohledu Maud. Ženy, která trpí stařeckou demencí a u níž se jasné chvíle střídají s těmi zastíněnými a vzpomínky se míchají s přítomností.

Ostatně minulost a současnost jsou neoddělitelné, příčiny mají své následky a historie se opakuje – obecně i v životě Maud. A jakkoli se tím události stávají mnohdy matoucí (někdy i pro samotnou hrdinku, téměř vždy pro její okolí), autorka tuto chaotickou změť drží pevně v rukou, čtenáři ji předkládá ve svižném tempu jako napínavý, téměř detektivní příběh a nepřipustí, aby se v něm ztratil.

O ztrátách především také tato kniha je. Maud opakovaně pátrá po své kamarádce Elizabeth a toto hledání vynoří vzpomínky na její starší sestru Sukey, která těsně po druhé světové válce zmizela, aniž by se její rodina někdy dozvěděla kam.

Detektivním pátráním je i Maudin každodenní život, v němž si sice vybaví příhody z dětství, ale najednou uprostřed kroku neví, kam že to vlastně šla. Stává se pro ostatní lidi tím, čím jedna z postav jejího mládí, „tou bláznivou ženskou“ - lidé jí nerozumí, a proto se nijak nepokouší pochopit, že se jim snaží něco sdělit. Její vlastní paměť nahradila „papírková“, známé věci někdo proměnil v neznámé s lístečky „toast“ nebo „konvice“ a, což je k vzteku, ani viníka nejde poznat.

Ztráty a nálezy

Kam se poděla Elizabeth
Zdroj: Knižní klub

Maud ztrácí sama sebe - co by naše identita byla bez paměti - a autorka tyto ztráty vyvažuje nálezy. Brání čtenáři, aby hlavní hrdinku vnímal jako pomatenou chudinku, kterou je třeba litovat, nebo se na její úkor snad bavil, humor situací, do nichž se Maud dostává, není škodolibý, ale prostě takový, jaký v nechtěně absurdních scénách někdy bývá.

Dopřává hrdince oporu v její dceři, které ne nadarmo přisoudila povolání zahradnice, ostatně provázanost s přírodou, se zemí zvláště, lze mezi slovy číst jako odkaz na danou propojenost, neustálý koloběh, aniž by se čtenář (k smrti) vyděsil tím, že hlavní hrdinka se blíží ke kritickému bodu konce.

Maudin příběh totiž není příběhem o zmaru a nedůstojných závěrech, spíš s laskavostí a neprvoplánovým smutkem připomíná, že život má vlastní oddělení ztrát a nálezů, jejichž bilance nemusí z určitého pohledu vyjít v plusu, ale to ještě neznamená, že je všechno ztraceno. A čtenáři rozhodně nic neztratí tím, pokud si najdou knihu Emmy Healeyové – jedině získají.

Emma Healeyová: Kam se poděla Elizabeth. Přeložila Šárka Kadlecová. Vydal Knižní klub, 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 5 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 7 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
včera v 12:09

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
včera v 09:11

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.