Pražské Hlavní nádraží čekají temné divadelní noci

Praha - Budova pražského Hlavního nádraží bude od 16. září do 14. listopadu 2007 hostit divadelní cyklus Noci na nádraží. Organizátoři chtějí využít běžně nepřístupné prostory a zároveň upozornit na zajímavou architekturu 20. století. Diváci se při představeních podívají vlakem i mimo Prahu.

Projekt, který je dílem sdružení Depresivní děti touží po penězích, navazuje na úspěšný divadelní cyklus Noci v mauzoleu, který se odehrával před rokem v památníku na pražském Vítkově. „Hledali jsme další dostatečně velkou budovu, která nabídne rozmanité prostory pro zajímavé příběhy. Výhodou Hlavního nádraží je začínající rekonstrukce,“ řekl jeden z organizátorů a režisér prezentovaných představení Jakub Čermák.

Například v atraktivní hře Višňový Sade se propojí drama Antona P. Čechova s prologem podle filozofických textů markýze de Sade. Diváci nezůstanou pouze v secesním Vládním salonku na Hlavním nádraží. „Ve Francii vypukne revoluce, a proto se i s protagonisty přesunou do vlaku, který je odveze na utajené místo. Bude to nejen divadelní, ale i dobrodružný zážitek,“ slibuje Čermák. České dráhy pro tento účel vyhradily jeden vagon v linkovém vlaku a pro nedělní přejezdy uvolnily zvláštní vlak.

Velmi neobvyklým projektem bude podle Čermáka také performativní Noc Ing. Pernera, na níž se podílí divadlo bezdomovců Ježek a čížek a herci z protidrogového centra Sananim.

Sdružení si klade za cíl vznik a podporu interdisciplinárních uměleckých projektů v oblasti hudby, divadla, výtvarného umění a audiovize. Tvorbou a uváděním projektů v netradičních prostorech se snaží o sociální i umělecký kontext aktivit a děl. Pokouší se nalézt různé podoby genia loci, nahlédnout na konkrétní prostor z jiné perspektivy, případně je svým uměleckým pokusem zdokumentovat.

Sdružení Depresivní děti touží po penězích pěstuje kontakty především mezi Prahou a Plzní, odkud pochází většina jeho členů, jeho aktivity se dosud soustředí také především na tato dvě střediska (projekty probíhaly například v prostorách Hudebního divadla Karlín a bývalé nádražní budovy Plzeň–Jižní předměstí).

  • Motiv ze hry v provedení souboru Depresivní děti touží po penězích autor: Depresivní děti touží po penězích, zdroj: Depresivní děti touží po penězích http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/68/6743.jpg
  • Hra v provedení souboru Depresivní děti touží po penězích autor: Depresivní děti touží po penězích, zdroj: Depresivní děti touží po penězích http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/68/6742.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Oscar oceňuje filmy roku 2025. Nejlepší dokument vznikl v dánsko-české produkci

V Los Angeles se udělují ceny Oscar. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Do závěrečného ceremoniálu vstupoval s nejvíce šancemi snímek Hříšníci, jehož šestnáct nominací je rekordem ve stoleté historii Oscarů.
00:25Aktualizovánopřed 2 mminutami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 6 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026
Načítání...