Praha – Tajemství pěti portrétů uložených v Národním muzeu odhaluje nová publikace historika umění Lubomíra Sršně. Jsou na nich představitelé českého národního obrození – básník, literární vědec a první český profesionální muzejník Václav Hanka, spisovatelka Božena Němcová, básník a farář Antonín Jaroslav Puchmajer, spisovatel, básník a plzeňský profesor Josef Vojtěch Sedláček a první bojovnice za ženskou emancipaci, soukromá učitelka Bohuslava Rajská.
V knize nazvané Nevšední příběhy portrétů autor popisuje, jak krok za krokem odhaloval záhady obestírající některé sbírkové předměty. Ze souboru malovaných podobizen vybral právě těchto pět výjimečných portrétů. Některé vznikly za nezvyklých okolností, jiné jsou pojaty nestandardně, další doprovázely nepravdivé legendy či měly spletité osudy.
Ve svém až detektivním pátrání, jak často svou práci nazývá, přišel například na to, že Antonín Lhota vytvořil portrét „sedmnáctileté Barunky Panklové“ nejspíše až po smrti Boženy Němcové. Kolem záhadné podobizny Václava Hanky a jeho osoby bádal celých dvacet let a poznal ho opravdu důvěrně. Ví vše o jeho životě a práci, oblékání, vzdělání, povaze i vzhledu. Soudí dokonce, že neměl dostatečné schopnosti k tomu, aby padělal rukopisy Královédvorský a Zelenohorský.
„Snažím se každému dostat až do morku kostí. Ale asi nejsympatičtější mi byla Božena Němcová, i díky své úžasné korespondenci. Velice jsem pronikl i do osobnosti Václava Hanky, která mi nakonec nebyla příliš sympatická, ale jsem rád, že jsem pochopil jeho myšlení a jeho představy,“ doplňuje Sršeň, jenž se zaměřuje na výtvarné umění v Čechách v období od 16. do 19. století.
Lubomír Sršeň vypátral i to, že obraz vedený v Národním muzeu jako „podobizna neznámého matematika“, zanesený do evidence před 110 lety, představuje ve skutečnosti spoluzakladatele této instituce Josefa Vojtěcha Sedláčka. Od loňska je vystaven mezi „sobě rovnými“ ve stálé expozici Společnost v Čechách v 19. století na zámku ve Vrchotových Janovicích.
Lubomír Sršeň o své nové knize
„Čtenář s hlubším zájmem o výtvarné umění a kulturní historii zjistí, co vše lze z portrétů díky trpělivému zkoumání vyčíst. Dozví se zajímavosti o životě těchto osobností a pozná metody muzejní práce. Laika překvapí, kolik napínavých a vzrušujících příběhů mohou některé sbírkové předměty ukrývat. Přirovnání muzejníkova bádání k práci detektiva není v těchto případech vůbec přehnané.“
Na výzvu přátel se rozhodl zpřístupnit některé ze svých studií o malířských portrétech, publikovaných porůznu v odborném tisku, širšímu okruhu čtenářů milujících literaturu faktu. Vybral atraktivní případy a předkládá je v poutavém vyprávění, které obohacuje líčením badatelských radostí i strastí. Umožňuje tak nahlédnout do zákulisí muzejní práce, o níž většinou veřejnost nemá jasnou představu.
Knihu Nevšední příběhy portrétů vydalo nakladatelství Vyšehrad ve spolupráci s Národním muzeem a s finanční podporou Matice české. Publikace o 140 stranách je doplněna mnoha fotografiemi. Zájemci ji mohou zakoupit v Nové budově Národního muzea.
