Kroměříž - Na kroměřížském zámku je od dnešního dne k vidění unikátní šestice barokních tiskařských matric map, podle kterých byly v 18. století tištěny dobové mapy Moravy. Arcidiecézní muzeum Kroměříž je vystavuje v nové knihovně. Expozicí nazvanou Tabula Generalis Diocesis Olomucensis otevírá kroměřížský zámek novou turistickou sezonu.
Podle kurátora výstavy Ondřeje Zatloukala, vedoucího uměleckohistorického oddělení Muzea umění Olomouc, jsou originální měděné desky dosud nejvýznamnějším objevem, který se odborníkům podařilo v kroměřížských sbírkách nalézt. Soubor skvěle zachovaných matric objevili pracovníci muzea při revizi zámecké knihovny za skříní.
„Po znovuobjevení monumentálního plátna Zavraždění svatého Václava od jednoho z předních vídeňských malířů první poloviny 19. století Antona Pettera nebo nalezení mnoha desítek cenných dobových fotografií vizitací arcibiskupa Theodora Kohna je soubor měděných matric skutečně tím nejexkluzivnějším nálezem,“ potvrdil Zatloukal.
První z nalezených desek představuje jednu z dobových variant takzvané Müllerovy mapy Moravy. Kartografickým podkladem ke zhotovení matrice i tisku bylo zaměření vojenským císařským inženýrem Johannem Christophem Müllerem. „Roku 1708 Müllera pověřil císař Josef I., aby podle vlastního měření připravil mapu, která bude obsahovat všechna podstatná místa Moravy, tedy silnice, mýta, města hrazená i otevřená, opevněné tvrze, zámky, kláštery, kostely, osady a tak dál,“ popsal kurátor vznik mapy. Mapa Moravy byla dokončena v roce 1712 a vydána roku 1716.
Podle kurátora z mapy poté vycházely téměř všechny další mapy Moravy v 18. století. Zbylých pět matric nalezených na kroměřížském zámku nechal pořídit na základě Müllerovy mapy Moravy olomoucký kanovník Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels. Měděné desky podrobně zachycují olomouckou diecézi. Tiskem byly mapy vydány roku 1762.
Soubor barokních matric do kroměřížských sbírek daroval arcibiskup Leopold Prečan v roce 1930. Poprvé a také naposledy tento dar zmiňoval jeden ze soupisů exponátů nově založeného arcibiskupského muzea pořízený v roce 1932. „Na světlo se tedy znovu dostávají až po téměř 80 letech,“ připomněl Zatloukal. Výstava na kroměřížském zámku potrvá do 30. září.
