Praha - "Byl pozdní večer, první máj." Ode dneška mohou tuto větu slýchat diváci v českých kinech. Premiérově se totiž představí nový film režiséra a kameramana F. A. Brabce Máj. Brabec jej natočil právě na motivy známé lyrické skladby Karla Hynka Máchy a dodal jí epičtější rozměr. V milostném trojúhelníku Jarmily, Viléma a Vilémova otce se představí Sandra Lehnertová, Matěj Stropnický a Juraj Kukura.
Myšlenku zpracovat Máchovu báseň nosil v hlavě Brabec již ve chvíli, když v roce 2000 dokončil natáčení Kytice, rovněž filmu na básnické motivy, v tomto případě sbírky Karla Jaromíra Erbena. Podle režisérových slov byla ale tematika Máchova Máje, který je v podstatě nedějový, tak náročná, že potřebovala dalších pět let promýšlení a příprav. Nyní se představí divákům.
Film klade na rozdíl od básně větší důraz na děj. Vypravěč a zároveň kat Jan Tříska přináší příběh vášně mlynáře Schiffnera k přitažlivé Jarmile. Té ovšem učaruje Schiffnerův syn Vilém, vůdce loupežnické tlupy, který se kvůli ní nakonec dopustí otcovraždy. Jarmila na něj pak na skále nad jezerem bude čekat marně… Vedle zmíněné trojice a vypravěče se ve filmu objeví Kryštof Hádek nebo Jan Přeučil.
Reálný podklad Máchovy básně
Brabec při natáčení kladl velký důraz na vizuální a estetickou stránku filmu. Vedle prostředí pro něj velkou roli hrály kostýmy, za nimiž stojí režisérova manželka, výtvarnice Jaroslava Pecharová. Šaty jsou inspirované americkým hnutím hippies, a snaží se tak umocnit svobodu, volnost a nespoutanost hrdinů.
Spolupráce na scénáři se ujala Ivana Nováková, se kterou Brabec natočil již snímek Krysař. Právě zásluhou jejího zkoumání mohli filmaři poodhalit reálný základ Máchovy básně. V okolí Doks, u nichž se Máchův Máj odehrává, totiž na přelomu 18. a 19. století skutečně žil otcovrah Hynek Schiffner, jehož k vraždě vedla upíraná láska. V době, kdy v oblasti básník pobýval, se také v okolních lesích a obcích pohybovala loupežnická banda Václava Kumra.
Hudbu k filmu vytvořila skupina Support Lesbiens, zazní i hudební adaptace Máchových veršů. Spolu se symfonickým orchestrem slibují neotřelý a zajímavý zvukový podkres. CD s hudbou z filmu si mohou lidé zakoupit od 9. září, na pultech se již objevilo nové vydání Máje doprovozené fotografiemi z filmu. Na natočení filmu se podílela i Česká televize.
Tvůrci aspirují na úspěch Kytice, kterou navštívilo přes půl milionu diváků. Proto se Brabcův tým opět snaží dokázat, že česká klasika není nezajímavá a že povinná literatura ze studentských let může i dnes trhat rekordy v návštěvnosti kin.
„Zbortěné harfy tón, mrtvé milenky cit…“
Mácha osudovou lyrickou skladbu napsal v roce 1836. Na svou dobu se jednalo o revoluční počin, protože zobrazením romantické rozervanosti zcela vybočil z konceptu umělecké tvorby tehdejších národních buditelů. Ve čtyřech zpěvech a dvou intermezzech básník z osudu trojúhelníku viní nic nechápající společnost a klade otázky o smyslu života. Nejvýznamnější roli, stejně jako v Brabcově filmu, hraje příroda, do níž autor promítá pocity hrdinů - krajina se s nimi směje a pláče.
Ve své době zůstala poezie z kraje pod Bezdězem nepochopena. Máchovo snažení vyslyšela až další umělecká generace kolem Jana Nerudy nebo Karolíny Světlé, rovněž stavící se proti poměrům národního obrození. V roce 1858 stála za vydáním Almanachu Máj a za vznikem umělecké skupiny májovci odvolávající se právě na odkaz jediného českého romantického básníka.
František Antonín Brabec (*30. 11. 1954)
- český filmový režisér a kameraman
- režie: Král Ubu, Kytice, Krysař, Bolero a Máj
- kamera: Čas sluhů, Obecná škola, Bathory aj.
- vedle filmové produkce se věnuje také natáčení hudebních klipů a reklam
