Philip Roth slaví osmdesát let. Psaní už pověsil na hřebík

Praha - Je autorem tří desítek románů, ve kterých se věnuje tématu postupné asimilace Židů v Americe, otázkám osobní identity či problémům kulturní a etnické příslušnosti. Již přes padesát let jeho knihy těší i provokují čtenáře. Americký literát Philip Roth je držitelem řady prestižních cen, ačkoliv ta nejslavnější, Nobelova, jej zatím minula. Roth, který dnes slaví osmdesáté narozeniny, již loni na podzim oznámil, že kariéru spisovatele věší na hřebík.

O výjimečném talentu Roth přesvědčil již prvotinou Sbohem, město C. (1959). Kritickým pohledem na každodenní život i tím, že pro něj, Američana židovského původu, jako by neexistoval nedávný holokaust, si Roth vysloužil první z mnoha pokárání od židovské obce. Asi ještě méně nadšeni byli jeho známí a příbuzní, kteří se v knihách poznávali a které včetně sebe s humorem i sžíravou satirou nemilosrdně tepal.

Skandálně úspěšný Portnoyův komplex

Sebenenávidějící „židovský antisemita“ - takovým označením Rotha titulovali rigidní rabíni po skandálním bestselleru Portnoyův komplex (1969). Sexuálně nevázaná i humorně odzbrojující „masturbační story“ šokovala celou Ameriku a jednou provždy už Rothovi zajistila místo na literárním výsluní. Autobiografické prvky se prolínají všemi jeho romány, v devíti knihách figuruje jako hrdina spisovatel Nathan Zuckerman - Rothovo literární alter ego.

K tomu nejlepšímu, co napsal, patří jistě Americká idyla, kniha, za níž v roce 1998 získal Pulitzerovu cenu za beletrii. Z dalších děl je pak možné jmenovat Ňadro (1972), Profesor touhy (1977), Elév (1979), Hodina anatomie (1983), Operace Shylock (1993), Sabbathovo divadlo (1995), Lidská skvrna (2000), Umírající zvíře (2001), Pokoření (2009) či Nemesis (2010). Většina z Rothových děl vyšla také v češtině, některá byla i zfilmována (Lidská skvrna či Umírající zvíře).

Philip Roth, 1983
Zdroj: Getty Images/isifa/Bernard Gotfryd

Philip Roth se narodil 19. března 1933 v Newarku ve státě New Jersey, kde žil do svých 18 let (jeho předci se do USA přistěhovali z polské Haliče). Místní scenérii a znalost židovské obce Roth využil hlavně ve svých raných dílech.

Absolvoval angličtinu na Bucknellově univerzitě v Pensylvánii, poté pokračoval postgraduálem na Chicagské univerzitě. Po krátkém intermezzu v armádě začal učit tvůrčí psaní na Princetonské či Pensylvánské univerzitě (až do roku 1991).

Pražské orgie a obrana Milana Kundery

Roth byl jedním z mála světových prozaiků, kteří v 70. a 80. letech udržovali styky s tuzemskou opozicí. Roth podporoval český samizdat, díky němu získal v USA první čtenáře mimo jiné Milan Kundera. V roce 2008 se také spolu s dalšími spisovateli zastal Kundery, který byl obviněn z udavačství.

Za normalizace Roth Československo také navštívil a na základě „neobyčejných“ zážitků vznikla i novela Pražské orgie (1985). V roce 1994 byl společně s Günterem Grassem vyznamenán Cenou Karla Čapka, v roce 2001 pak dostal první Cenu Franze Kafky.

Roth je dvakrát rozvedený, jeho rozchod s britskou herečkou Claire Bloomovou v roce 1995 se neobešel bez pikantností a pozornosti médií. Zhrzená manželka se s Rothem vypořádala po svém: v knize Odchod z domu loutek svého „ex“ vylíčila jako psychopatického egoistu a člověka, který nenávidí ženy. Roth jí oplatil v románu Vzala jsem si komunistu (1998).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 21 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...