Pejsek Snoopy a jeho přátelé Buráci

New York - Pokud vám nic neříká postavička bílého psa Snoopyho s velkýma černýma ušima, věřte, že ve Spojených státech se jedná o kreslený fenomén existující již po několik desítek let. Byl to právě první díl příběhu o hrdinech zvaných Buráci, který vyšel 2. října 1950. Autorem slavného komiksu o psovi a jeho majiteli Charlie Brownovi je kreslíř Charles Schulz, jenž tak vytvořil nejdelší autorský literární příběh v lidských dějinách.

Charles Schulz se po celé své kreativní období snažil zasadit do svých postaviček zkušenosti ze svého vlastního života. Někomu tak mohou příběhy pejska Snoopyho, věčného smolaře Charlieho Browna se sestrou Sally, ptáčkem Woodstockem a jejich sousedy Linusem a intrikánkou Lucy připadat protknuté trpkým humorem, a ne vždy veselými scénkami. S pocity melancholie, deziluze a osamělosti se setkáme v tomto komiksu překvapivě často, nicméně přesto či právě proto si celá komiksová řada zajistila stále trvající úspěch.

Autora inspirovaly vlastní životní zkušenosti

Jak již bylo zmíněno, sám autor se nechal inspirovat zkušenostmi ze svého vlastního života. Narodil se v roce 1922 v Minneapolisu, ovšem rodiče nejevili o jeho první kreslířské pokusy zájem. Navíc matka mu zemřela poměrně brzy, a tak se mladý a stydlivý Charles celý život trápil, že se nedožila publikace jeho prvních kreseb inspirovaných vlastním psem Spikem.

S kreslením Charles nepřestal ani za druhé světové války, během níž byl odvelen do Evropy. V roce 1945 se vrátil zpět do Minnapolisu, kde si našel práci jako učitel kreslení a přispíval také svými kreslenými vtipy do různých časopisů. V této době začal pracovat na prvních příbězích s výstižným názvem Lidičky, neboť se jednalo o příběhy hrdinů ztracených ve světě dospělých. V roce 1950 tento nápad odkoupilo vydavatelství United Feature Syndicate, které nutilo autora každý den odevzdat jeden díl a zároveň skupinu postav pojmenovat Peanuts, tedy Buráky, což se Schulzovi silně nelíbilo.

Komiks se vydával přesně šedesát let

Následujících deset let se Shulz pustil do vylepšování svého specifického kreslířského stylu, jež vyniká především velkými hlavami postav. Tak našel komiks o čtyřech obrázcích cestu do amerického tisku. Tam se zabydlel až do roku 2000, kdy autor zemřel ve věku 77 let. Konec dobrodružství Buráků a Snoopyho ovšem zdaleka nenastal; melancholické příběhy známých postaviček se vydávají dodnes.

Mnoho kritiků odsoudilo Schulze za přílišnou komerčnost. Pravda je, že Charles bez rozpaků v mládí prodal svou postavičku reklamě, nicméně dohnaly ho k tomu spíše finanční důvody. Tento čin ale způsobil, že postavička Snoopyho se stala výrazným rysem americké společnosti a zakoupení licence na Snoopyho mnoha velkými společnostmi umístilo Schulze na čelní příčky posmrtně nejvíce vydělávajících autorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Brněnský Provázek prověřuje Darwinovy ceny

Vyšlápnout zasněženou horu Fudži v teniskách. Udělat si selfie s medvědem. Čistit komín ručním granátem. To jsou příklady způsobů, jak zemřít a získat za to Darwinovu cenu. Oceněními udělovanými za úmrtí, která si lidé přivodili vlastní hloupostí, se inspirovala novinka Darwin & co. v brněnském Divadle Husa na provázku. Nechce být ale jen sledem bizarních historek.
před 19 hhodinami

Pohádky nemusí děti jen hladit, i smutek patří k životu, říká Goldflam

Česká kina promítají celovečerní loutkový film Pohádky po babičce, inspirovaný knihou divadelníka, herce a spisovatele Arnošta Goldflama. Ten se navíc stal předobrazem postavy ovdovělého dědy, jemuž vnoučata pomáhají vypořádat se se smutkem. Postavičku i namluvil. Díky Pohádkám po babičce, natočeným režiséry ze čtyř zemí, si podle Goldflama malí diváci uvědomí, že i smutek k životu patří. „Tvůrci si myslí, že se děti musí jenom hladit, ale to jim vytváří špatný obraz, jak to chodí v životě. Jsou i smutné a tragické věci,“ poradil v Interview ČT24 autorům pohádkových příběhů.
včera v 10:54

V Albertině středověk neskončil, středověk trvá

Název aktuální výstavy Gothic Modern ve vídeňské Albertině lze chápat různě. Můžeme ho vnímat jako gotickou, tedy gotizující modernu, ale i jako gotiku, jež je stále moderní.
9. 11. 2025

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
9. 11. 2025

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
8. 11. 2025

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
8. 11. 2025

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
8. 11. 2025

Safíry z Cejlonu? Loupež v Louvru připomněla koloniální dluhy

U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.
7. 11. 2025
Načítání...