Památkáři odmítají plány na rekonstrukci Klementina

Praha - Památkáři magistrátu odmítají některé plány Národní knihovny (NK) na rekonstrukci pražského Klementina. Nelíbí se jim zbourání haly služeb, zastřešení Hospodářského dvora nebo podzemní parkoviště pod Technickým nádvořím. Magistrátní odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu to píše ve svém vyjádření k plánované rekonstrukci. Na revitalizaci Klementina nyní bude zpracováno takzvané posouzení vlivu na životní prostředí (EIA).

Vedení Národní knihovny zvažuje několik variant, jak upravit barokní komplex Klementina, ve kterém Národní knihovna sídlí. Klementinum by při opravě mělo dostat nové fasády a okna, ale zbourána by měla být také hala služeb, místo které by vyrostla několikapatrová budova. Plánuje se také zastřešení Hospodářského dvora.

Pražským památkářům se ale plány knihovny vůbec nelíbí a některé z nich považují za neakceptovatelné. „Předložený materiál předpokládá velmi razantní zásahy do kulturněhistorické podstaty národní kulturní památky Klementinum, které jsou jako celek zásadně nevhodné,“ píše odbor památkové péče. Připouští pouze, že by bylo možné uvažovat o některých dílčích návrzích, pokud NK předloží konkrétní návrhy podložené potřebnými průzkumy.

Magistrátní památkáři například odmítají plánované zboření haly služeb. „Objekt haly je dnes považován za integrální součást stavebního komplexu Klementinum,“ napsali. Proto nesouhlasí ani s vícepodlažním objektem, který by vyrostl místo haly. Nadšeni nejsou ani z podzemního parkování pod Technickým nádvořím. Varují, že je nutno počítat s možností mimořádných archeologických nálezů a s tím, že se celý objekt nachází v zaplavovaném území.

Památkáři zásadně nesouhlasí s vybouráním nového vstupu z ulice Platnéřská širokého více než 40 metrů a vysokého přes dvě podlaží. „Takový průraz by znamenal zcela mimořádnou likvidaci cenného historického zdiva včetně kleneb,“ je přesvědčen odbor. Knihovna ale již před časem uvedla, že tento vchod nevybuduje.

Rekonstrukce knihovny s sebou přinese i několik zajímavých technických řešení. Vnitřní prostory by například podle návrhu mohla chladit voda z Vltavy. I k tomu jsou ale památkáři skeptičtí, takové řešení by podle nich bylo složité, a proto i drahé.

Rekonstrukci a revitalizaci Klementina plánuje knihovna dlouho, chtěla ji však především skloubit se stavbou nové budovy, která měla řešit kapacitní problémy. Projekt nové budovy je především z politických důvodů zatím mrtev, knihovna se nyní soustředí na budování jiných prostorových kapacit. Jedna z pěti variant opravy například navrhuje vybudovat na jednom z nádvoří depozitář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 1 hhodinou

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 3 hhodinami

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...