Orientální hrdina a mudrc Nasreddin slaví 800 let

Praha - Již osmé století baví svými historkami turecký lidový hrdina Nasreddin Hodža. Předpokládá se, že Nasreddin je skutečná osobnost, která žila ve třináctém století na poloostrově Malá Asie. V příhodách je znám svým lišáctvím. Předstíranou hloupostí bránil osudu a mocným, které často zesměšňoval. Někdy bývá označován jako Robin Hood z Východu.

„Pravost“ Nasreddina podporuje i jeho hrobka ve městě Akšehir uprostřed Anatolie. Byl nábožensky vzdělaný a stal se hodžou - učitelem náboženských škol. O tom, že nešlo o obyčejného lidového kašpárka, nasvědčuje i to, že v devadesátých letech vyhlásilo UNESCO Mezinárodní rok Nasreddina.

Na otázku „Může mít stoletý muž dítě?“ odpoví Nasreddin „Když dá Alláh a když má mladého souseda.“ Důvtipných průpovídek s velkou dávkou ironie měl tento tulák a lidový mudrc Orientu už ve 13. století vždy plné kapsy. A dodnes je lidé používají na celém Blízkém Východě.

Dnes jsou Nasreddinovy příběhy vyprávěny v různých podobách napříč mnoha státy a byly přeloženy do několika jazyků. V některých zemích se nezávisle na Nasreddinovi vyvinuly postavy jemu podobné. Mnoho regionů přijímá Nasreddina Hodžu jako součást své vlastní kultury a přirovnání k němu se objevuje v běžném životě.

„Byl to takový disident, který se toulal vlastně celým Blízkým východem. A mimo jiné se tedy dostal i do Turecka. Na celém Blízkém východě, ve všech těch zemích jsou různé podoby Nasreddina,“ říká Luboš Y. Koláček z History Revue.

Tak jako jsou poznávacím znamením kašpárka rolničky, Nasreddin má zase typický turban na hlavě, muslimský oděv a nejčastěji je zobrazovaný, jak jede obráceně na oslovi.

Nasreddin se ve vyprávěních objevuje často sám, někdy se do vtipných příhod zaplete jeho manželka nebo osel, přičemž osel zaujímá výsostnější postavení. Znal odpověď na všechny problémy a rozpory své doby. Utahoval si z lidských nectností, včetně hamižnosti a omezenosti. Hodžovo hádání se ženou nepřipomíná patriarchální islám, ale dnešní běžné dohadování mezi partnery. Nasreddinovy „moudrosti“ získaly velikou popularitu ještě za jeho života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...