Optické divadlo předstihlo bratry Lumièrovy, přesto skončilo v Seině

Česko přidalo k památkám UNESCO další světový unikát. Spolu s Francií přispělo do projektu Paměť světa projekčním pásem Émila Reynauda. Animovaná groteska z roku 1894 se zařadila do sbírky, v níž jsou například deník Anny Frankové nebo Gutenbergova bible. Vynález má za sebou dramatickou minulost. Dochovaný projekční pás bude do prvního března vystaven v pražském Národním technickém muzeu.

Světovou památkou UNESCO se stalo animované setkání u vody. Film Autour d'une Cabine (Okolo kabiny) zachycuje, jak zamilovaný pár tráví slunečné odpoledne na pláži. Ručně malovaný fragment animované grotesky Émila Reynauda z roku 1894 je jedinečným dokladem rané filmové techniky, kterou její autor předstihl i slavnější bratry Lumièrovy.

Originální projekční pás, který se nachází ve sbírkách českého Národního technického muzea, se zařadil mezi 348 dokumentů, kterým se významného ocenění UNESCO dostalo. Dochovaných 16 políček věnoval muzeu v roce 1925 vynálezcův syn Paul Reynaud.

Optické divadlo

Jeho otec Émile Reynaud (1844 až 1918) patřil mezi průkopníky veřejných filmových představení, která stála u zrodu kinematografie. V roce 1877 přihlásil k patentování přístroj nazvaný praxinoskop, který postupně zdokonaloval, a roku 1888 vytvořil optické divadlo. Od roku 1892 pořádal hromadné projekce před obecenstvem, podnik velmi podobný budoucímu kinu, v pařížském muzeu voskových figurín Grévin.

Nahrávám video

Reynaud své filmy vyráběl ručně, kolorované obrázky na celuloidových destičkách vlepoval mezi dva papírové pásy. Uprostřed pásu byly perforační otvory, které zajišťovaly transport přístrojem. Do roku 1895 se uskutečnilo přes čtyři tisíce představení.

Kvůli úspěchu Lumièrů rozbil přístroje a filmy naházel do Seiny

Diváci ale nakonec dali přednost kinematografu bratří Lumièrů. Po prosinci 1895, kdy Lumièrové realizovali první kinematografickou projekci, začala návštěvnost optického divadla výrazně klesat a v roce 1900 byl Reynaud nucen své divadlo zavřít. Nedokázal se s touto skutečností vyrovnat, rozbil všechny své přístroje a filmy naházel do Seiny.

Projekční pás Émila Reynauda v Národním technickém muzeu
Zdroj: Národní technické muzeum

Dochovanou část pásu později vynálezcův syn Paul Reynaud věnoval do Prahy. Národní technické muzeum nyní dosáhlo toho, že vzácný projekční pás byl zapsán do prestižního mezinárodního registru Paměť světa UNESCO. Potvrzení předali ministr kultury Daniel Herman a velvyslanec Francouzské republiky Jean-Pierre Asvazadourian.

Vedle středověkých rukopisů nebo sbírky samizdatových periodik je Reynaudovo optické divadlo pátým českým příspěvkem do mezinárodního registru. Autorovy snímky si veřejnost může prohlédnout od úterý 23. února do 1. března. Pak je nahradí novodobé kopie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 6 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 20 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...