Optické divadlo předstihlo bratry Lumièrovy, přesto skončilo v Seině

Česko přidalo k památkám UNESCO další světový unikát. Spolu s Francií přispělo do projektu Paměť světa projekčním pásem Émila Reynauda. Animovaná groteska z roku 1894 se zařadila do sbírky, v níž jsou například deník Anny Frankové nebo Gutenbergova bible. Vynález má za sebou dramatickou minulost. Dochovaný projekční pás bude do prvního března vystaven v pražském Národním technickém muzeu.

Světovou památkou UNESCO se stalo animované setkání u vody. Film Autour d'une Cabine (Okolo kabiny) zachycuje, jak zamilovaný pár tráví slunečné odpoledne na pláži. Ručně malovaný fragment animované grotesky Émila Reynauda z roku 1894 je jedinečným dokladem rané filmové techniky, kterou její autor předstihl i slavnější bratry Lumièrovy.

Originální projekční pás, který se nachází ve sbírkách českého Národního technického muzea, se zařadil mezi 348 dokumentů, kterým se významného ocenění UNESCO dostalo. Dochovaných 16 políček věnoval muzeu v roce 1925 vynálezcův syn Paul Reynaud.

Optické divadlo

Jeho otec Émile Reynaud (1844 až 1918) patřil mezi průkopníky veřejných filmových představení, která stála u zrodu kinematografie. V roce 1877 přihlásil k patentování přístroj nazvaný praxinoskop, který postupně zdokonaloval, a roku 1888 vytvořil optické divadlo. Od roku 1892 pořádal hromadné projekce před obecenstvem, podnik velmi podobný budoucímu kinu, v pařížském muzeu voskových figurín Grévin.

Nahrávám video
Česko přidalo k památkám UNESCO další unikát
Zdroj: ČT24

Reynaud své filmy vyráběl ručně, kolorované obrázky na celuloidových destičkách vlepoval mezi dva papírové pásy. Uprostřed pásu byly perforační otvory, které zajišťovaly transport přístrojem. Do roku 1895 se uskutečnilo přes čtyři tisíce představení.

Kvůli úspěchu Lumièrů rozbil přístroje a filmy naházel do Seiny

Diváci ale nakonec dali přednost kinematografu bratří Lumièrů. Po prosinci 1895, kdy Lumièrové realizovali první kinematografickou projekci, začala návštěvnost optického divadla výrazně klesat a v roce 1900 byl Reynaud nucen své divadlo zavřít. Nedokázal se s touto skutečností vyrovnat, rozbil všechny své přístroje a filmy naházel do Seiny.

Projekční pás Émila Reynauda v Národním technickém muzeu
Zdroj: Národní technické muzeum

Dochovanou část pásu později vynálezcův syn Paul Reynaud věnoval do Prahy. Národní technické muzeum nyní dosáhlo toho, že vzácný projekční pás byl zapsán do prestižního mezinárodního registru Paměť světa UNESCO. Potvrzení předali ministr kultury Daniel Herman a velvyslanec Francouzské republiky Jean-Pierre Asvazadourian.

Vedle středověkých rukopisů nebo sbírky samizdatových periodik je Reynaudovo optické divadlo pátým českým příspěvkem do mezinárodního registru. Autorovy snímky si veřejnost může prohlédnout od úterý 23. února do 1. března. Pak je nahradí novodobé kopie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 23 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...