Odcházení ministra kultury. Neobávám se, že mé úsilí přijde vniveč, říká Daniel Herman

Nahrávám video
Daniel Herman: Resort předávám stabilizovaný
Zdroj: ČT24

Čtvrtým rokem ve funkci chystá Daniel Herman (KDU-ČSL) své odcházení. Délkou svého působení je na tomto postu výjimkou. Jiří Balvín byl ministrem kultury půl roku, Alena Hanáková necelé dva roky, Jiří Besser rok a půl a Helena Třeštíková jen patnáct dní. Jak Daniel Herman nahlíží na své úspěchy a prohry? Rozhovor s ministrem vedl pro pořad Kultura+ Petr Vizina.

Magické jedno procento

Pamatujete si, s jakými záměry a plány jste na ministerstvo kultury přicházel začátkem roku 2014?

Pamatuji, a dokonce to nebylo poprvé, kdy jsem na ministerstvo přicházel. Pracoval jsem tu již před deseti lety, v době, kdy byl ministrem kultury pan Václav Jehlička, člen mého poradenského týmu, takže to pro mě nebyla úplně neznámá půda. 

V té době jsem zažil hlubokou podfinancovanost resortu, přišel jsem opravdu s tím, že chci splnit ono magické jedno procento na kulturu ze státního rozpočtu. A pak se samozřejmě snažit o to, aby jednotlivé prvky, kterými se snažíme realizovat naši politiku – ať v oblasti památkové péče, nebo v oblasti tzv. živého umění –, byly dostatečně životaschopné díky našim dotačním programům. Jádrem tedy bylo snažit se podfinancovanost resortu výrazně zlepšit.

Což se ale nepovedlo úplně. Jedno procento ze státního rozpočtu na kulturu stále nejde. 

Povedlo. Když jsem nastupoval na ministerstvo kultury, v návrhu jsme měli zhruba 0,7 procenta ze státního rozpočtu na kulturu.  V roce 2017 je to 0,96 procenta a do příštího roku máme rozpočtováno 1,3 procenta. To znamená, že jsme nejen dosáhli, dokonce jsme přesáhli magické jedno procento.

Památky jsou naše moře

Rozumím frustraci z podfinancování ministerstva. Bylo něco, kde jste si řekl: tohle bych chtěl?

Velmi jsem si vážil pana ministra kultury Pavla Tigrida, od jehož narození jsme si v těchto dnech připomněli sto let.  A ten hovořil velice krásně o našich památkách.  Nazval je naším mořem. A památky jsou něco,  co chápu jako vlajkovou loď našeho resortu. Národní památkový ústav je největší z 29 našich příspěvkových organizací. Snažil jsem se opravdu velmi výrazně, aby památkový fond vypadal dobře, protože to je ten magnet, za kterým sem jezdí miliony lidí z celého světa.

Podpora živého umění ale nedosáhla svého. Za vašeho ministrování nebyl například přijat zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který by odstínil kulturní instituce od stávající politické konstelace, kdy vlastně nemohou dlouhodoběji pracovat. To je častá námitka.

S tím nemohu souhlasit. Máme v resortu celkem 29 příspěvkových organizací, z nichž některé jsou paměťové instituce, tedy galerijní, muzejní, a některé v oblasti živého umění. Dělali jsme podrobnou analýzu fungování těchto příspěvkových organizací a jednoznačně se ukazuje, že systém příspěvkových organizací je velmi vhodný právě pro paměťové instituce. O těch z oblasti živého umění samozřejmě lze uvažovat, především se asi jedná o sdružené financování, o nové modely, které mohou jít i cestou veřejnoprávní instituce v kultuře. Nicméně jsme to nevyhodnotili jako cestu,  která by se nabízela v tuto chvíli.

Životaschopný model pro živé umění

Ale problém je především u příspěvkových organizací z oblasti živého umění, jejichž zřizovatelem není stát. Protože nemáme možnost přímého dosahu na jejich financování. Ty financuje zřizovatel. Podařilo se mi navýšit za ty čtyři roky rozpočet ministerstva o 45 procent a platy o 35 procent, ale 85, možná 90 procent regionálních příspěvkových organizací živého umění nezřizuje stát, ale především kraje nebo obce.  A stává se, že ač my jsme navýšili dotační tituly, kterými můžeme těmto institucím pomáhat, tak jejich zřizovatel ten svůj sníží a to je špatně. To znamená, že to je třeba velmi dobře analyzovat, aby ten model mohl fungovat.

My jsme se vydali touto cestou především u zemských divadel, to je brněnské a moravskoslezské scény, abychom využili možnosti vyzkoušet si na pilotních projektech,  jak by taková věc fungovala. Tedy tato možnost je u těchto tzv. zemských divadel v prenatálním stadiu, aby se ukázalo,  jestli by ten model byl, nebo nebyl životaschopný, protože jde především o spolufinancování.

Co se týká tzv. odpolitizování – v případě státních příspěvkových organizací se jedná o majetek státu a tam prostě nemůže být prostředník v podobě nějaké rady,  která by s majetkem státu nakládala.

Resort předávám stabilizovaný

Použil jste obrat „prenatální stav“, také jste ze začátku mluvil o dlouhodobém horizontu v souvislosti s financováním, nicméně váš horizont ve funkci ministra kultury už je celkem viditelný. Je pro vás těžké přijmout to, že jste spravoval určitý úsek veřejného života a teď ho budete muset předat?

Naopak si vážím toho, že jsem měl možnost být na ministerstvu celé čtyři roky. Protože když se podíváte dozadu, tak to bylo dáno nemnohým. Naše vláda patří mezi ty úspěšné, je to třetí vláda v dějinách ČR,  která dosáhla konce svého volebního období. A já patřím mezi tu polovinu členů vlády,  kteří zůstali celé volební období. Pro fungování resortu je tato kontinuita velmi důležitá. Takže naopak vidím jako pozitivní výsledek, že jsem měl celé čtyři roky možnost ovlivňovat běh resortu.

Zastával jste se nepopulárních kauz, např. vykoupení vepřína v Letech, aby místo něho mohl vzniknout památník romského holocaustu, nebo česko-německého smíření. Nebojíte se, že poté, co odejdete z funkce – a už se ozývají takové hlasy –, by třeba církevní restituce byly zpětně zdaněny, takže to, o co jste usiloval, nakonec přijde vniveč?

Toho se opravdu neobávám. Co se týká Let, jejich vykoupení je výsledek dvacetiletých jednání, vláda ho jednomyslně schválila. I to, jaká cena je, je velmi přiměřené veřejnému zájmu, to znamená, že toto je jasné, potvrzené, musela by se změnit celá řada věcí a smluv, což má právní dopady. A to samé platí i u restitucí. U nich je třeba říct, že už jde o záležitost z předminulého volebního období.

Bavíme se o paměti, kontinuitě… co byste chtěl od svého nástupce, kdybyste mu mohl dát na rozloučenou radu, jak má s ministerstvem zacházet?

Resort předávám ve velmi stabilizované formě. Je finančně zajištěný, zvedli jsme křivku financování – a to je třeba udržet. Ale samozřejmě mezi 29 příspěvkovými organizacemi jsou některé, které čekají na dořešení úkolů, a to svému nástupci rozhodně předám.

Celý rozhovor na videu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K nalezení nacisty ukradeného Modiglianiho napomohly i Panama Papers

Do Francie by se měl po letech sporů vrátit obraz od Amedea Modiglianiho s pohnutou historií. Malba Sedící muž (opírající se o hůl) urazila cestu z nacisty okupované Francie až do New Yorku, kde letos v dubnu nejvyšší soud rozhodl o navrácení obrazu vnukovi původního majitele. K dohledání díla napomohla i kauza Panama Papers.
před 3 hhodinami

Buckinghamský palác vystavuje oblečení královny Alžběty II.

Královská galerie Buckinghamského paláce v pátek zahájila výstavu zachycující život zesnulé královny Alžběty II. prostřednictvím jejího stylu a oblečení. Mezi přibližně třemi sty kusy vystavených předmětů jsou Alžbětiny šaty, doplňky či návrhy oblečení, nechybí ani pláštěnka, kterou se chránila před proslulým britským proměnlivým počasím, píše agentura AP. Británie se tak připravuje na oslavy stého výročí narození bývalé královny, které připadá na 21. dubna.
před 4 hhodinami

Autorka bestselleru Pomocnice odhalila svou totožnost

Spisovatelka Freida McFaddenová prorazila před čtyřmi lety díky thrilleru Pomocnice, který neunikl ani českým příznivcům knižního napětí. I když jí popularita nedovolila zůstat úplně v ústraní, na veřejnosti dosud vystupovala pod pseudonymem a s parukou. Svou totožnost odhalila až nyní listu USA Today.
před 7 hhodinami

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
před 21 hhodinami

V Mexiku se přou o díla Fridy Kahlo. Pocházejí ze sbírky české emigrantky

V Mexiku se vedou spory o spravování děl Fridy Kahlo, jedné z nejzajímavějších postav světového malířství. Sbírka, z níž pochází, nese i českou stopu. Kulturní veřejnost se ozvala proti plánům vystavit obrazy ve Španělsku. Postrádá totiž garanci, že se ze zahraničí vrátí.
včera v 17:30

VideoFilmové premiéry: Krvavá nevěsta, Mavka, Šampion či Šepot lesa

Co nového nabízejí kina? Ukrajinská fantasy Mavka: Pravdivá legenda si pohrává s magií a vášní. Snímek Krvavá nevěsta: Hra začíná přináší pokračování hororově laděného příběhu plného akce, temné zábavy a adrenalinu. Životopisný film Šampion přiblíží československého mistra světa v krasobruslení Ondreje Nepelu. A francouzský dokument Šepot lesa předloží divákům v kinech vizuálně poetické vyznání lásky k rodině a přírodě.
včera v 10:46

Zemřel německý herec Adorf, známý z Plechového bubínku i Vinnetoua

Ve věku 95 let zemřel jeden z nejvýznamnějších německých filmových a divadelních herců Mario Adorf. S odvoláním na jeho manažera Michaela Starka a filmovou agenturu Reinholz o tom informoval bulvární deník Bild. Rodák z Curychu se proslavil rolemi otce trpasličího hrdiny v oscarovém snímku Plechový bubínek, čeští diváci ho znali především jako vůdce banditů Santera ve Vinnetouovi.
včeraAktualizovánovčera v 10:29

VideoSmetanova Má vlast zazněla díky Matyáši Novákovi v newyorské Carnegie Hall

Přepis cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast pro klavír, dílo Jindřicha Káana, uvedl v noci na středu v newyorské Carnegie Hall klavírista z Hradce Králové Matyáš Novák. Absolvent pražské Akademie múzických umění, žák profesora Ivana Klánského, nastudoval dílo v roce stého výročí úmrtí autora. Sám i notový zápis místy dotvořil. Jindřich Káan z Albestů byl český klavírní virtuóz, skladatel a pedagog. Před vznikem republiky vedl konzervatoř v Praze. Na přepisy děl jiných autorů pro klavír se zaměřoval. V červnu uslyší Mou vlast v podání Matyáše Nováka na klavír diváci na festivalu Smetanova Litomyšl.
včera v 06:30
Načítání...