Nový cyklus ČT24 mapuje 60 let zpravodajství a publicistiky

Praha - V roce 1953 začalo na našem území televizní vysílání. Šedesátiletá historie obsahuje mnoho zajímavých událostí, které dokumentují nejen vývoj společnosti, ale i způsob jejich zaznamenávání. ČT24 na nedělní večery připravila nový publicistický cyklus s názvem „Pozor vysíláme!“, který mapuje historii Československé a později České televize prostřednictvím zpravodajské kamery.

Autoři cyklu prošli 39 tisíc dobových reportáží, které po svém odvysílání až do dnešních dnů ležely zapomenuty na filmových pásech pouze v archivu. „Až do konce sedmdesátých let se zpravodajské relace jako celek nearchivovaly. Po odvysílání se jednotlivé reportáže uložily do archivu a nikdo je již nikdy neviděl. Zajímavé nejsou jenom jejich témata, ale i způsob zaznamenání,“ uvedl autor námětu a spoluautor scénářů, dramaturg ČT24 Petr Buchta.

Aby bylo možné s takovým materiálem diváky seznámit, musely vybrané reportáže projít procesem restaurace. „Je to fond, který je poměrně obtížně dostupný, protože jsou to materiály na filmech, tzn. na technologii dnes již nepoužitelné a je docela složité je převádět do digitální podoby, což trvá i několik týdnů,“ upozornil Jiří Vondráček, šéfredaktor publicistiky ČT24.

Relace Počasí v cyklu Pozor vysíláme
Zdroj: ČT24

Tvůrci jednotlivé kousky tematicky roztřídili a pak z nich vytvořili půlhodinový celek, který moderátor cyklu zasazuje do dobového kontextu, neboť mnohé z nich komentář skutečně potřebují. Nejenom z důvodu obsahu, ale i pro formu, kterou byly reportáže zaznamenány. Tehdejší zpravodajská relace totiž vypadala tak, že jednotlivé natočené příspěvky byly němé, nanejvýše podkreslené hudbou a televizní moderátor k nim ve studiu četl komentář.

„Naší ambicí bylo zasadit jednotlivé reportáže do dobového kontextu, většinou jde totiž o věci, které jsou zásadně poznamenány nejenom dobou, ale i tehdejší ideologií a tím, jakým způsobem vznikaly,“ doplnil Vondráček. Celek je pak obohacen o dotáčky aktuálních věcí či rozhovory s pamětníky.

„Při sledování toho pořadu si uvědomuji mnoho věcí, především, že jsem byl taky mladý a krásný, ale hlavně je zde důležitá časová osa, která jasně, přehledně ukazuje, jak jsme žili a jak jsme se s tím popasovali a pak je tu rovina, která ukazuje, odkud a kam se ČT posunula. Oceňuji, jak si kolegové vyhráli s vizuální stránkou, jejímž prostřednictvím posun od dřívějších dob po současnost dobře a plasticky vynikne,“ komentoval výsledek Přemysl Čech.

Luboš Štrougal v pořadu Pozor vysíláme
Zdroj: ČT24

V neděli 17. března ve 20:30 bude vysílán 1. díl „Jak to všechno začalo“ - ukazuje, jak se zpravodajství vyvíjelo a jak vypadalo po technické i obsahové stránce. Divácky atraktivní jistě bude díl následující Souboj s počasím, který mapuje, jak zpravodajství v průběhu šedesáti let pracovalo s tímto obsahem. Další témata pak ukazují například tehdejší přístup k východnímu a západnímu Německu až do doby jejich sjednocení nebo přítomnost vojsk Varšavské smlouvy, jeden z dílů „Dobové fenomény a omyly“ je věnován věcem, které se v určité době propagovaly, jako např. výstavba paneláků, masivní meliorace apod., později se však ukázalo, že ne vše bylo úplně v pořádku. Následující díly přinášejí i informace o tom, jak se zpravodajsky zobrazovaly zahraniční události.

„Snažili jsme se vytvořit poutavý i poučný cyklus, při zachování co největší míry autenticity. Ale jednu zásadní změnu jsme museli udělat. V té době totiž čas hrál jinou roli a dneska už by reportáže, které trvají třeba i čtyři minuty, nikdo neukoukal. Záběry jsou nekonečně dlouhé a prakticky se tam ani nemluví. Museli jsme tudíž udělat rychlejší sestřihy a reportáže zkrátit,“ uzavřel Petr Buchta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
před 10 hhodinami

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
před 15 hhodinami

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
včera v 11:02

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
včera v 07:30

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...