Novináři dostali ceny za pomoc památkám, ČT za pomoc těm na prodej

Praha - Média dokumentující péči o kulturní dědictví ocenil dnes podvanácté Syndikát novinářů a občanské sdružení Pro Bohemia. Novinářské ceny Prix non pereant se udělují v kategoriích tisk, rozhlas, publicistika a televizní dokument. Články a pořady, jejichž tvůrce porota ocenila, přibližují osudy všeobecně známých i regionálních památek i potíže památkářů. Dvě ceny a jedno čestné uznání získala Česká televize, která tak zcela ovládla televizní kategorii.

První cenu obdržel seriál televizního studia Brno Památky na prodej, který ukazoval někdy až zoufalou situaci památek, o které nikdo nestojí. „Především památkáři ocenili, že se o tom začalo mluvit. Volají jim prý starostové, ptají se, co mají dělat, kam mají jít, aby tu památku zachránili,“ uvedl Ondřej Havelka, průvodce pořadem.

Druhé místo obsadil kritický pořad Petry Ležákové Tajemství zámku v Červené Řečici, jenž vypráví o osudu chátrajícího zámku. A čestné uznání získala Toulová kamera, pořad, který byl v soutěži oceněn už dvakrát. „Toulová kamera si vzala už před lety za cíl ukazovat nejen ty všeobecně známé památky a vyhlášené turistické cíle, ale i památky, které třeba už upadly v zapomnění,“ odhaduje důvod opakovaného úspěchu Toulavé kamery Iveta Toušlová.

Ondřej Havelka, hudebník, režisér a milovník historie, prováděl v pořadu Památky na prodej diváky vybranými lokalitami. Jako průvodce si přizval památkáře, stavitele a architekty, kteří upozornili na nejcennější architektonické prvky i stavební problémy, které bude nový majitel řešit. Pořad navštívil i příkladně opravený objekt a s jeho majitelem si povídal o radostech a strastech záchrany památky. Mezi Památkami na prodej si mohli diváci prohlédnout zámek Nadějkov, Miroslav, hrad Sádek nebo tvrz Libějovice.

Tajemství zámku v Červené Řečici. Režisérku Petru Ležákovou zaujaly osudy chátrajícího zámku v Červené Řečici a jejich souvislost s lidskými osudy. Postupně diváky seznamuje s řečickými postavami a postavičkami. Je jim společné zaujetí pro místo, kde žijí - hovoří často o tom, jak místu pomoci, zachránit ho, obnovit jeho památky a nebo alespoň povzbudit tamější náladu. Stejně jako zámku, jako by však ani Řečici samotné nebylo pomoci a spočívalo na ní podivné prokletí. Film je laskavou a zároveň nelítostně upřímnou analýzou lidských motivací ve vztahu k životnímu prostoru a kulturním hodnotám.

Toulavá kamera zavádí divádky do všech koutů ČR už nějaký ten pátek. Ani po šestileté historii pořadu se jeho tvůrci nebojí toho, že by téma vyčerpali. Rozhodně chtějí dál publicitou pomáhat zapomenutým pomátkám. Pořad objevuje spíše místa, která nejsou tak známá, a přesto unikátní - například muzeum provaznictví nebo motýlí farmu. Toulavou kamerou provádí Iveta Toušlová, která je zároveň autorkou projektu. Oblíbené cestopisné reportáže vycházejí i v knižní podobě.

Porota hodnotila přibližně tři sta příspěvků, rozdala celkem 14 cen, včetně čestných uznání. Kromě televizního dokumentu se hodnotil přínos médií v pomoci památkám i v dalších kategoriích - rozhlas, tisk a publicistika. „Je to také znamení toho, že i okrajové téma, jakým památky v tisku jsou, může zazářit, může být zajímavé,“ domnívá se oceněný novinář Miloš Šenkýř.

  • Tisk - Miloš Šenkýř z Lidových novin za články věnované sporům o vilu Tugendhat a vládní Vilu Stiassny v Brně a za články k personální situaci v památkovém úřadu a o nízkých pokutách za poškozování památek
  • Publicistika - Richard Grégr za pozornost věnovanou drobným sakrálním památkám v magazínu Hospodářských novin
  • Rozhlas - autoři desetidílného cyklu na stanici Českého rozhlasu Vltava o synagogách za díl věnovaný židovským památkám v Brně, Boskovicích, Jevíčku a Lomnici u Tišnova
  • Mimořádná ocenění - například akademický sochař Andrej Šumbera za CD Královská cesta, Katedrála svatého Víta a Korunovační klenoty; měsíčník Českopis, který nabízí především historické památky jako cíle výletů v rámci léčebné kůry vyžadující pohyb pacientů

Soutěž se snaží zvýšit zájem veřejnosti o architektonické památky a jejich záchranu. „Byla bych ráda, aby se rozkošatila také o regionální a celostátní deníky, kde se toto téma objevuje skutečně sporadicky,“ vyslovila přání do příštího ročníku ředitelka soutěže Naděžda Kalousová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
před 12 hhodinami

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
před 12 hhodinami

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
před 22 hhodinami

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026

Filmové premiéry: Bouřlivé výšiny, Christy či Kaprálová

Do české kinodistribuce přibyly nové tituly. Očekávanou novinkou je snímek Bouřlivé výšiny, adaptace románu britské spisovatelky Emily Brontëové s Margot Robbieovou a Jacobem Elordim v rolích osudového páru. V životopisném dramatu Christy se Sydney Sweeneyová postavila do ringu jako profesionální boxerka Christy Martinová. Příběh silné ženy, která prorazila v oboru, jemuž dominovali muži, zobrazuje také dokument Kaprálová. V koprodukci České televize vypráví o skladatelce a dirigentce první poloviny dvacátého století.
12. 2. 2026
Načítání...