Neobyčejný život jedné malířky

Roztoky - Kresby, oleje, skici, osobní korespondenci, deníky a další předměty z pozůstalosti Zdenky Braunerové mohou vidět až do 10. srpna zájemci v prvním patře zámku v Roztokách u Prahy. Výstava s názvem Zdenka Braunerová aneb (ne)obyčejný život malířky na přelomu století je první ze série akcí, které se letos budou v Roztokách konat u příležitosti 150. výročí narození této výtvarnice.

„Výstava se touto osobností nezabývá příliš jako umělkyní, proto některé věci nebudou možná příliš zajímavé pro kunshistoriky, ale přiblíží Braunerovou jako ženu, sestru, přítelkyni nebo cestovatelku,“ uvedla při vernisáži autorka výstavy Marcela Šášinková.

Expozice, která představuje mimo jiné ne příliš známé kresby a obrazy z fondů Středočeského muzea, dalších kulturních institucí a soukromých sbírek, je první z řady plánovaných akcí. Následovat bude například celodenní Salon Zdenky Braunerové, který se uskuteční 17. května.

„Další bude letní vzpomínková výstava, v září pak Podzimní salon a křest známky s portrétem této umělkyně,“ sdělila Šášinková.

Braunerová (1858 až 1934) měla odvahu stát se umělkyní v době, kdy bylo takové povolání v měšťanské společnosti neobvyklé. Hovoří se o ní jako o hezké, inteligentní a vzdělané ženě, originální osobnosti, která žila výjimečný život a své dílo tvořila mimo všední zájmy. Její životní styl se ve své době vymykal obvyklým společenským normám a mravním zásadám. Jako jedna z prvních žen se vydala svou vlastní cestou, tvořila, vystavovala, cestovala po Evropě, stala se zcela nezávislou umělkyní.

Narodila se jako nejmladší dcera politika, právníka a člena říšské rady Františka Augusta Braunera. Do roku 1881 je datován její delší pobyt v Paříži, kde se blíže seznámila s francouzskými malíři. Od roku 1885 tam poprvé vystavovala.

Ilustrovala mimo jiné knihy Miloše Martena, romány Elémira Bourgese, básně Růženy Jesenské, Moderní revue, díla Paula Claudela i verše Karla Sabiny nebo Otokara Březiny. Dbala na celkovou úpravu knih včetně výběru papíru a vazby. Věnovala se i dekorativnímu umění, inspirována zejména lidovou tvorbou navrhovala sklo, které emailem malovala a prezentovala na výstavách ve světě. Okrajově se věnovala také malbě nábytku. Pravidelně vystavovala v Mánesu, Krasoumné jednotě, Rudolfinu.

V Roztokách si Braunerová v roce 1904 postavila ateliér ve stylu kombinace anglického domu a venkovské chalupy, kde trávila letní období, v zimě pobývala v pražském bytě ve Všehrdově ulici. V osobním životě nenašla vhodného životního partnera, vztah většinou trpěl její samostatností podmíněnou vysokým intelektem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 23 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...