Na pražském nádraží Bubny vznikne galerie pod širým nebem s názvem Vrstvy paměti. Záměr představilo sdružení Památník šoa Praha. To se dlouhodobě snaží o obnovu místa, odkud za války vyjížděly transporty židovských obyvatel do koncentračního tábora Terezín. V říjnu představí také Památník ticha, v který by se Bubny měly proměnit.
Nádraží Bubny odkryje vrstvy paměti. Ty první jsou pomíjivé
Galerie Vrstvy paměti zahájí provoz oficiálně 3. října, už nyní jsou na nádraží ale nainstalována díla, která jsou záměrně vystavena vlivům okolí a podléhají postupné destrukci.
„Navazujeme na příběhy, které se tu udály, ale také pracujeme s otazníkem, jak se dnes má vůbec o této minulosti vyprávět,“ uvedl ředitel Památníku šoa Pavel Štingl. „Zároveň jde o území dlouhodobě neřešené, tak jsme si dovolili od něj udělat určitou intervenci. Vystavené sochy jsou pomíjivé a my budeme sledovat, zda jejich život bude kratší než přestavba nádraží.“
Proti mlčení
K diskusi má podnítit také Stanice Bubny. Tento komunikační experiment Památníku ticha se ozve na vlnách České televize, Českého rozhlasu a také na internetu. Vysílání zahájil ve čtvrtek. „Využili jsme metafory mezi vlakovou a rozhlasovou stanicí,“ vysvětlil Štingl. „Chceme už teď vysílat názory a významy, o nichž budou kapitoly stálé výstavy.“
Program na nádraží pokračuje 16. října Bubnováním pro Bubny. Podle slov Pavla Štingla chce tato akce veřejnost vyburcovat: „Je to reflexe mlčící většiny, která tehdy přihlížela, ale dneska také přihlíží mnoha věcem, které se dít nemají. Byli bychom rádi, kdyby sem přicházelo víc a víc lidí a tu myšlenku si prožili.“
Památník ticha se připravuje několik let. Náklady na vybudování místa, jež by mělo bojovat proti zapomínání na lidské krutosti, odhadují organizátoři na 125 milionů korun. Z patnácti oslovených architektonických studií porota vybrala studio ARN Jiřího Krejčíka. Budoucí podobu památníku představí veřejnosti 16. a 17. října v pražské The Chemistry Gallery. Na výročí prvního židovského transportu vypraveného z Prahy.