V noci na pondělí zemřel herec Jan Tříska. Od soboty byl hospitalizován po pádu do Vltavy z Karlova mostu. Tříska patřil k nejtalentovanějším hercům generace šedesátých let, nejznámější je ale zřejmě jeho role rázného učitele Igora Hnízda z Obecné školy. V těchto dnech měl začít natáčet nový film v režii Jiřího Mádla.
„Můžete být dobrým hercem.“ Zemřel Jan Tříska, byl Králem Learem i učitelem v Obecné škole
- Obecná škola (25. 9. ve 21:40 na ČT1)
- Král Lear (25. 9. ve 20:20 na ČT art)
- Romeo a Julie 63 (25. 9. ve 23:00 na ČT art)
Osmdesátiletý herec skončil v sobotu ve vážném stavu v nemocnici poté, co spadl do Vltavy z Karlova mostu. Příčinu pádu policisté zkoumají. Podle prvních zjištění šlo pravděpodobně o nešťastnou náhodu, policie vyzvala případné svědky nešťastné události, aby se ozvali na tísňovou linku.
„Myslím si, že na Karlův most šel proto, že tam měl takové místo, na které vždycky položil dlaň. Jako herec byl pověrčivý a věřil, že mu to pomůže, aby svoji práci odvedl dobře,“ uvedl v České televizi Jan Hrušínský, v jehož Divadle Na Jezerce Tříska účinkoval. Potkali se v komedii Kumšt, která dosáhla na dvou stovek repríz. Spekulace o sebevraždě Hrušínský odmítá.
Jak došlo k úmrtí Jana Třísky? (zdroj: ČT24)
Do Česka přiletěl Jan Tříska minulý týden kvůli natáčení filmu Na střeše Jiřího Mádla, v němž měl ztvárnit hlavní roli. Kvůli události ale tvůrci natáčení filmu odložili. Podle slov Jiřího Mádla se Tříska na natáčení těšil.
Za branou
K herectví Jana Třísku postrčil Karel Höger, který si talentovaného mladíka všiml na recitační soutěži. „O přestávce za mnou přišel a zeptal se, co chci studovat. Odpověděl jsem: tanečníka. A on: můžete být dobrým hercem,“ popisoval tehdejší setkání Tříska. Na Högerovu radu dal a vystudoval Divadelní fakultu AMU.
Ze školních lavic přešel rovnou na prkna Národního divadla. „Byl jsem hloupý, vzpurný mladík, který měl jen to drzé čelo,“ přiznával. Přesto na první scéně vytvořil řadu rolí, vrcholem byl Romeo. Zlatou kapličku ale opustil, v roce 1966 založil spolu s Otomarem Krejčou Divadlo Za branou
GALERIE
tříska
„Byli jsme taková skupina rozzlobených mladých mužů. Zdálo se nám, že Národní divadlo nemělo dostatek vnitřní energie, tak jsme chtěli zkusit něco vlastního, a proto jsme se trhli,“ vysvětlil Tříska v pořadu Na plovárně tehdejší změnu. Za branou hrál až do doby, kdy bylo o šest let později režimem zavřeno. Po jeho zániku hostoval na Kladně a později v Městských divadlech pražských. Z nich dostal na hodinu vyhazov poté, co šel na tajnou premiéru Havlovy Žebrácké opery.
V šedesátých letech se také začal více objevovat v televizi a ve filmu: v lyrickém příběhu Srpnová neděle, hořkém cirkusovém dramatu Lidé z maringotek nebo v temném pohádkovém vyprávění Radúz a Mahulena. „Tehdy jsem hrával prince, kteří jezdí na bílém koni a recitují romantické verše. Nepředstavoval jsem si, že budu číst scénáře, kde stojí: Děda leží v posteli a mlčky civí do stropu…,“ vzpomínal Tříska.
Připomeňte si: Filmové a divadelní role Jana Třísky (zdroj: ČT24)
Za oponou
Objevil se i v jednom z Třiceti případů majora Zemana, přestože měl – i působením v Divadle Za branou – blízko k disentu (mimo jiné mu šel za svědka na svatbě Václav Havel). V registru Státní bezpečnosti je také uveden jako agent pod krycím jménem Toman. „Žádným agentem jsem samozřejmě nikdy nebyl,“ odmítal Tříska. „Jestliže si však StB dělala seznam lidí, které si přála mít na seznamu agentů, anebo seznam lidí, které obtěžovala, aby je měla na seznamu agentů, pak není divu, že jsem byl na něm i já.“
Kvůli svým politickým postojům - například podepsal manifest Dva tisíce slov - naopak přicházel postupně o práci v televizi a u filmu. Stihl ještě v roce 1976 „vyvzdorovanou“ roli lékaře v komedii Na samotě u lesa. „Nejdřív mi zakázali rozhlas jako trest za prý ilegální vysílání s Havlem roku 1968 v Liberci, pak televizi, potom film a posléze divadlo,“ popisoval.
GALERIE
Radúz a Mahulena (1970, režie: Petr Weigl)
To už bylo v době, kdy Tříska uvažoval o emigraci. S manželkou, také herečkou Karlou Chadimovou odešli v roce 1977 nejprve do Řecka a poté do Kanady. „I jeho jsme vytlačili, tuhle velkou hereckou osobnost, i jeho jsme radši poslali pryč. Protože nemáme rádi, když je někdo lepší než průměr,“ podotkla k Třískově odchodu Magda Vášáryová, s níž se setkal ve filmu Radúz a Mahulena.
Obecně se v životě setkávám s lidmi, kteří nenávidí nepořádek, kteří touží po harmonii a nenávidí chaos, to, čemu se česky říká bordel, nenávidí věci, které nefungujou. A to se se mnou vleče celý život. Rozumím si s každým, kdo cítí stejnou potřebu.
Za hranicemi
Trvale se usadil v Kalifornii. Podařilo se mu prosadit u kumštu. Jen pár měsíců po útěku už Tříska hrál v New Yorku ďábla Wolanda v Mistrovi a Markétce. „I když neuměl dostatečně anglicky, svým projevem a osobností strhl obecenstvo,“ psaly kritiky. Čerstvého imigranta pro tento part obětavě připravoval Jiří Voskovec. Ve Spojených státech natočil také přes čtyřicet filmů, z nich dva s Milošem Formanem – Ragtime a Lid versus Larry Flynt.
„Raději jsem mřenkou v oceánu než kaprem v rohlíku,“ tvrdil.
Jan Tříska jako Král Lear na Letních shakespearovských slavnostech (2003)
Po roce 1989 se do Čech začal rád a často vracet. Jak před kameru: ve filmech Obecná škola, Rok ďábla, Želary, naposledy ve Svěrákově poetické vzpomínce Po strništi bos, tak na divadelní prkna. Nezapomenutelný je jeho Král Lear z Letních shakespearovských slavností na Pražském hradě. Za tuto roli obdržel Cenu Alfréda Radoka.