Praha – Na mezinárodním veletrhu Svět knihy v Praze se udělovala cena, kterou se její vítěz rozhodně příliš chlubit nemůže. Tuzemská Obec překladatelů ji totiž každoročně dává za mimořádně špatný překlad do češtiny. Tentokrát ale nakladatel zcela výjimečně dorazil, aby své dílo bránil. Anticena Skřipec se každoročně udílí překladovému dílu, které výrazně porušilo požadavky kladené na překlad z cizího jazyka do češtiny. Je určena především překladům, jejichž autoři nebyli schopni přetlumočit cizojazyčný text věcně a významově správně, bezdůvodně opustili umělecké sdělení předlohy a spíše než překladu se dopouštějí interpretace.
Nepadnoucí, plný chyb, případně ukradený jinému překladateli. Takové podmínky musí splňovat text, který vybírá porota Obce překladatelů za smutného vítěze. „Buď tím, že je celý text posunutý do nějaké jiné stylové roviny, anebo překladatel a neexistující redaktor, či špatně pracující redaktor, projevili neznalosti věcných faktů, reálií a samozřejmě našeho jazyka,“ vysvětlila Blanka Stárková z Obce překladatelů.
Takovým textem je podle poroty překlad knihy Niklase Franka Moje německá matka, ceněné dílo, v němž autor neúprosně popisuje své rodiče, válečné zločince hitlerovského Německa. „Je tam mnoho výtečných a trefných, čtivých situací, ale bohužel ten překlad je na překážku,“ doplnil překladatel Vratislav Slezák.
Pro cenu nazvanou Skřipec si vítězové obvykle nechodí, letošek byl ale výjimkou. Nakladatel knihy Petr Vopěnka si vzal slovo a své dílo bránil. „Vždy jsem měl za to, že Skřipec opravdu odsuzuje paskvily. A myslím, že tato kniha si tohle nezaslouží.“
Kandidáty na cenu Skřipec vybírá Obec překladatelů už sedmnáctým rokem. Letos je to podruhé, co si nakladatel cenu přišel převzít.
