Praha – Pět let pracoval ředitel Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK a zástupce vedoucího Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty UK Jan Royt na rozsáhlé monografii o bezejmenném Mistrovi třeboňského oltáře. Ačkoli ovlivnil středoevropského malířství vrcholné a pozdní gotiky, jeho jméno zůstalo utajeno, neboť se nedochoval žádný dokument, který by jeho totožnost potvrzoval. Svět ho tedy zná jako autora křídlového oltáře vytvořeného pro klášterní kostel augustiniánů-kanovníků v Třeboni, jenž byl zasvěcen sv. Jiljí, ze kterého se dochovaly jen tři oboustranně malované desky.
Mistr třeboňského oltáře působil na dvoře českého krále Václava IV., tedy v poslední čtvrtině 14. století. Není známo ani odkud pocházel. Odborníci předpokládají, že se učil v domácí dílně mistra Teodorika na Karlštejně. „Je to umělec, který přináší nové prvky, odhmotnění figury, produchovnění tvaru, objevují se vržené stíny a další věci, které jsou inovací i v evropském kontextu. V jeho obrazech vzniká napětí mezi duchovním a skutečným. V tom je největší tvůrčí počin Třeboňského mistra,“ upozorňuje profesor Royt, který do své publikace zařadil díla, jež jsou přímo připisována Mistru třeboňského oltáře, i práce vzniklé v jeho dílně a okruhu. Dále pak připomíná i zahraniční uměleckou tvorbu, která se dílem Třeboňského mistra inspirovala.
„Mne tento mistr vždy fascinoval, nechal jsem se uchvátit řečí umělecké krásy jeho obrazů,“ říká s nadšením Royt, který pochází z Roudnice nad Labem, kde se nachází v augustiniánském klášteře tzv. Madona roudnická, která je rovněž připisována Mistrovi třeboňského oltáře.
