Ministerstvo kultury souhlasí s výstavbou mrakodrapů na Pankráci

Praha - Účastníci správního řízení vedeného kvůli povolení výškových staveb na pražské pankrácké pláni zvažují podání žaloby. Ministerstvo kultury totiž dopělo k závěru, že výstavba těchto objektů je z hlediska zájmů státní památkové péče přípustná a potvrdilo rozhodnutí magistrátu, který výstavbu mrakodrapů povoluje.

Rozhodnutí ještě nenabylo právní moci, ministerstvo jej rozesílalo účastníkům řízení koncem minulého týdne. Zatím tedy nemůže začít proces vydávání územního a stavebního povolení. Proces povolování z hlediska památkové péče je však současným rozhodnutím ministerstva skončen, což se nelíbí sdružením, která jsou proti výstavbě mrakodrapů na Pankráci. „UNESCO požádalo, aby v únoru mohlo vyslat mezinárodní skupinu expertů do Prahy, která má vyjádření zpřesnit a situaci prozkoumat. Předpokládali jsme, že ministerstvo kultury vyčká do příjezdu této mise a až se věc vyjasní v mezinárodním šetření, bude se pokračovat, což se nestalo. V tuto chvíli se domníváme, že jedinou možností je rozhodnutí žalovat u soudu, což jsme také připraveni udělat,“ sdělil Martin Skalský se sdružení Arnika, které patří k účastníkům řízení.

Oponenti výstavby se domnívají, že mrakodrapy na Pankráci naruší panorama Prahy, které je chráněno v rámci městské památkové rezervace. Podle ministerstva kultury ale budovy hodnoty pražské památkové rezervace nenaruší - její plocha je historicky dána především údolní zástavbou. Tímto aspektem staveb se ale aktuálně zabývá výbor UNESCO a Praha má do února příštího roku popsat, jak ohledně plánovaných výškových staveb postupuje.

Výbor UNESCO nedávno přišel s negativním stanoviskem. Zatímco pro odborníky z oblasti památkové péče znamená tato formulace zdvižený prst, ministerstvo jej bagatelizuje. Uvádí, že výbor sice vyjádřil znepokojení nad možným ohrožením hodnot pražské památkové rezervace, ale na rozdíl od jiných kauz - Drážďan, Rigy či Petrohradu - se k zamýšleným stavbám nevyjádřil zamítavě. „UNESCO je sice záslužnou organizací, ale rozhodně není tou, která by měla určovat vývoj Prahy. Myslím, že je naopak dobře, že se úřady rozhodly porušit určitá tabu, která jsou nepsaná, a ničím neopodstatněná,“ domnívá se architekt Roman Koutský.

Skalský připomíná, že spor se nevede o to, jestli pankráckou zástavbu dokončit nebo ne, ale jakým způsobem. „My tvrdíme, že tam nemají stát další vysoké budovy, protože kromě porušení panoramatu vytvářejí velkou dopravní zátěž, která se soustřeďuje na severojižní magistrálu a zatěžuje i centrum Prahy. Těch problémů je tam ale více.“ Zamýšlené pankrácké stavby by navíc mohly být podle památkářů precedentem - ať již povoleny nebudou, či budou v té či oné podobě, příslušné orgány se tímto povolením budou řídit i do budoucna.

Spor o výškové budovy na Pankráci se vede od roku 1999. Loni magistrátní památkáři jejich výstavbu povolili, občanská sdružení ale proti tomuto rozhodnutí protestovala u ministerstva kultury a obrátila se i na UNESCO. Ministerstvo stížnostem vyhovělo, magistrát na základě jeho připomínek vydal nové, opět souhlasné stanovisko. Sdružení se opět odvolala a věc znovu skončila na resortu kultury.

Letos v červnu ministerstvo správní řízení přerušilo s tím, že rozhodne, až se k projektu vysloví výbor UNESCO, který zasedal na konci června. Jeho účastník, předseda českého národního komitétu ICOMOS (Mezinárodní rada památek a sídel) Josef Štulc uvádí, že výbor vyjádřil vážné znepokojení nad navrženou podobou staveb, což je prvním krokem, za kterým může následovat zápis na seznam světových památek v ohrožení. Firma ECM, jež stavby na Pankráci plánuje, chce projekt ve čtvrtek představit na tiskové konferenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 18 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 21 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...