Michal Cimala: hráč na trubku… z novoduru

Praha – Pražské Centrum současného umění DOX vystavuje do 7. března alternativní hudební objekty Michala Cimaly: snowguitars, tedy kytary vyřezané ze snowboardových prken, nebo sochy z novodurových trubek, které se pomocí vařečky rozezvučí jako cimbál. Inspirací výtvarníkovi a muzikantovi byla městská kultura. Na výstavě nazvané Posun doplňuje designové instrumenty kresbami a fotografiemi, současně vychází i experimentální nahrávka jeho skladeb.

Cimala se inspiruje městskou poetikou a industriálním prostředím. „Všechny ty zvuky a ruchy, které město vydává, chuť nebo pachuť jednotlivých čtvrtí – to mám hluboko v sobě,“ říká. Ve svém díle propojuje prvky sochařství, průmyslových návrhů, malby, kresby a performance.

Koncept experimentálních hudebních nástrojů podnítily sochařské experimenty s žlutým plynovodním potrubím z plastu, který objevil během svého stipendijního pobytu v Berlíně. Objekty z tohoto materiálu postupně doplnil o struny a kytarové snímače. Vznikly bizarní, plně funkční futuristické vize hudebních nástrojů, které mimo jiné vedly k založení alternativní hudební formace Roxxxor Vysočany, působící v letech 2001-2009.

Nahrávám video

Michal CIMALA se narodil v roce 1975 v Havířově, absolvoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze ateliér Kov a šperk pod vedením V. K. Nováka. V současné době pracuje jako asistent v ateliéru Jaroslava Róny na Akademii výtvarných umění v Praze. Od roku 2006 je členem vysočanského uskupení Trafačka.

Kromě plastových hudebních objektů vytváří Cimala tzv. snowguitars, baskytary vyřezané ze snowboardových prken. „Dělám je takovým způsobem, jakým je dělali domorodci, tedy maximálně se dvěma strunami,“ doplnil Cimala. Pro jeho tvorbu, pohybující se na pomezí designu a volného umění, je charakteristická široká škála výrazových prostředků.

„Michal Cimala zaujímá specifické postavení mezi obory,“ domnívá se umělecký ředitel Centra DOX a kurátor výstavy Jaroslav Anděl. „Takových umělců je u nás poměrně málo, navíc Michal k tomu přistupuje velmi specifickým způsobem, protože čerpá z určitého prostředí, z určité subkultury.“

Některé Cimalovy objekty se součástí městského prostředí, ze kterého vlastně vzešly, opět staly – například mobilní sekery, odkazující na to, že mobilní telefon i pěstní klín nebo sekera se používají k různým účelům, založeny jsou ale na stejném principu. Cimala je zasadil do veřejného prostoru ve Vídni nebo v Hamburku. „Je to taková moje osobní komunikace s městem,“ vysvětluje.

Součástí výstavy v DOX jsou i kresby z posledního pětiletí. Posun tak doplňují kresby na téma sex, situace, stres či outsideres nebo skici vývojových prototypů nejrůznějších aparátů a konstrukcí. Ale také texty písní nebo ukázka scénáře. Výstava v holešovickém centru umění potrvá do 7. března, 7. února se návštěvníci mohou zúčastnit komentované prohlídky s autorem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Objevená Havlova hra vrací na scénu Ferdinanda Vaňka. Ten kdysi přelstil Rudé právo

V New Yorku má světovou premiéru nově objevená hra Václava Havla. Jednoaktovka Varování uzavírá tetralogii s dramatikovým stylizovaným alter egem Ferdinandem Vaňkem. Do podoby scénického čtení neucelený text připravil režisér Jiří Havelka.
před 2 hhodinami

Dokumentem o bratrovi upozorňuje na problém závislosti. Kandidát na Oscara je v kinech

Do kin vstoupil dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Režisérka Pepa Lubojacki v něm pět let zaznamenávala příběhy vlastní rodiny, především bratra, který žije se závislostí na alkoholu. Snímek, natočený v koprodukci České televize, na letošním festivalu Berlinale získal cenu pro nejlepší dokument.
včera v 10:08‌‌

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
24. 9. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
24. 9. 2026‌‌

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
24. 9. 2026‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Festival Zlatá Praha se ohlédne za Oceánem a zatančí se StarDance

V Praze začíná mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Nabídne novinky z hudebních, divadelních a tanečních počinů jak z produkce pořádající České televize, tak z dalších zemí. Program je určen pro profesionály i širokou veřejnost. Součástí třiašedesátého ročníku je mimo jiné Zlatý parket StarDance.
23. 9. 2026‌‌

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.