Meda Mládková bojuje stále s mlýny

Praha – Sběratelka a mecenáška umění Meda Mládková oslavuje dnes devadesáté narozeniny. Tato stále vitální žena spravuje rozsáhlou sbírku moderního umění, kterou nashromáždila společně se svým mužem Janem během života v emigraci. Sbírka Mládkových je k vidění v Muzeu Kampa ve zrekonstruovaných Sovových mlýnech, u něhož by Meda ráda zřídila ještě sochařský park. A to není jediný její plán, i když splnění některých se zdá být daleko.

„Když chci něco udělat, poradím se s lidmi, kteří té věci rozumějí. Ale když se pak rozhodnu, nic už mě nezastaví,“ říká o sobě Meda Mládková. „Jsou ale plány, kterých se musím vzdát. Například ty s Werichovou vilou,“ dodává. Dům, v němž slavný herec bydlel, získala loni na jaře do pronájmu na čtyřicet let. Chtěla by zde vytvořit jakési kulturní centrum, dokonce uvažovala i o tom, že se do vily přestěhuje. Realizace jejích plánů se ale zatím opožďuje.

„Praha je krásné město, ale potřebuje určité změny. Ty, pokud se kultury týká, jdou spíše k horšímu,“ tvrdí Meda Mládková, která žádný ze svých záměrů neprosazovala v Praze hladce. „Vadí mi korupce, nevzdělanost vedoucích kádrů, závist, nenávist, všechny tyto vlastnosti jsou tu hluboce zakořeněny,“ dodává.

Nahrávám video

S problémy se nepotýká jen v případě rekonstrukce Werichovy vily. Vleklý spor doprovázel už přestavbu Sovových mlýnů, kde vzniklo Muzeum Kampa a kde sídlí Nadace Jana a Medy Mládkových. Jádrem sporu bylo sběratelčino přání umístit na věž schodiště skleněnou krychli. Bývalý ministr kultury Pavel Dostál ji nakonec i přes odpor památkářů povolil.

Mládková teď na Kampě usiluje i o zahradní domek, který by ráda přebudovala na dětský ateliér. Ráda by také okolnímu parku dala novou podobu a doplnila ho sochařským parkem s díly více než dvaceti současných českých sochařů.

„Vydrží-li kultura, vydrží národ“

České umělce začala Meda Mládková podporovat v zahraničí, kam odešla koncem 40. let. Ve Švýcarsku vystudovala ekonomii, ve Francii dějiny umění. Od 60. let žila ve Spojených státech. Sběratelství a organizování výstavy československých umělců se věnovala po boku svého muže, pracovníka Mezinárodního měnového fondu. Ten z ní prý udělal vlastenku. „Jsem hrdá Češka, hlavně když jsem v cizině,“ říká Meda s odkazem na věčný boj s českými úřednickými mlýny.

Kvůli své lásce k Česku a také k manželovi, který si to přál, věnovala po jeho smrti v roce 1989 jejich sbírku umění Praze. Její účetní hodnota se pohybuje kolem 380 milionů korun. Sbírka zahrnuje více než 1200 děl českých umělců, jejími nejcennějšími částmi jsou obrazy a kresby Františka Kupky a také plastiky kubistického sochaře Otty Gutfreunda. „Napsala jsem do poslední vůle, že všechny mé peníze přijdou do Muzea Kampa,“ prozradila Mládková, „ale budou určeny jen na doplňování této sbírky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
před 1 hhodinou

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
před 23 hhodinami

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.