Malý princ: „Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje“

New York - Ve své bezčasé kráse a melancholii fascinuje Malý princ i přesto, že spatřil světlo světa už v dubnu 1943. Francouzský spisovatel, aristokrat a záložní pilot Antoine de Saint-Exupéry si tuto filozofickou pohádku o dítěti v dospělém člověku též sám ilustroval. Vše, o čem tento francouzský spisovatel psal, taky prožil – jsou to jeho zkušenosti, prožitky i sny. Rukopis Malého prince vznikl na začátku druhé světové války ve Spojených státech, kde se pilot snažil přesvědčit tamní vládu, aby vstoupila do války proti nacistickému Německu. A právě tam vznikl křehký příběh o osamělosti, přátelství, lásce a ztrátě…

Malý princ, který spadl na planetu Zemi, má vlastní planetu, jednu růži, tři sopky, baobaby a ochočil si lišku. A dospělí jsou podle něj hrozně zvláštní… Pohádkový příběh ani pro děti a vlastně ani pro dospělé vypráví pilot, který ztroskotal na Sahaře, kde se setkal se zvídavým chlapcem.

Liška k Malému princi: „… Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“

Pilot se snaží opravit havarované letadlo, když jej náhle osloví malý chlapec s prosbou, aby mu nakreslil beránka. Vypravěč, který neví, jak na to, vytvoří hroznýše se slonem uvnitř žaludku, kresbu, kterou považovali dospělí za klobouk. Dítě ale protestuje: „Já nechci hroznýše se slonem uvnitř! Já chci beránka…“ Vypravěč nakreslí beránka, ale Malý princ není stále spokojen. Až když pilot nakreslí bednu, ve které je beránek, chlapec se rozzáří: „To je perfektní“…

Malý princ opustil svou planetku o velikosti domu proto, aby poznal vesmír. Při své cestě navštíví šest dalších planetek, na každé potkal někoho zajímavého…

  • Král, který vládne celému vesmíru, káže hvězdám činit to, co dělají i bez něj. Každý člověk je jeho poddaný a musí ho poslouchat, neboť jsou jeho rozkazy rozumné. Když se Malý princ rozhodne odejít, jmenuje ho král svým vyslancem.
  • Domýšlivec, který chce být obdivován všemi, ale žije na své planetce sám. Neslyší nic, co není projevem obdivu.
  • Pijan, který pije, aby zapomněl, že se stydí, že pije.
  • Byznysmen, který je neustále zaneprázdněný počítáním hvězd, o kterých si myslí, že jsou jeho. Přeje si je použít, aby mohl koupit více hvězd.
  • Lampář, který žije na planetce, kde se den a noc střídají jednou za minutu. Před nějakou dobou mu bylo nařízeno rozsvěcet lampu v noci a zhasínat ji ráno. V té době se těleso otáčelo rozumnou rychlostí a lampář měl čas na odpočinek. Poté se ale rychlost otáčení zvýšila. Lampář chtěl zůstat věrný příkazu, a tak rozžíná a zhasíná lampu každou minutu, bez odpočinku.
  • Zeměpisec, který tráví všechen svůj čas tvorbou map, ale nikdy neopouští svůj stůl k dalším objevům.

V řeči čísel je kniha nejčtenějším a nejpřekládanějším dílem z francouzštiny - byla přeložena do 250 jazyků a dialektů včetně Braillova písma. Ročně se jí prodá přes milion výtisků a s celkovým počtem před 140 milionů kopií je jednou z nejprodávanějších knih všech dob.

O pozdější světové proslulosti Malého prince se ale jeho autor už nedozvěděl. V roce 1944 odjel do severní Afriky a znovu se pustil do létání jako člen výzvědné letky Svobodných Francouzů. Věděl, že to je dočasný stav, ozývala se mu stará zranění a bolesti. Velitelé mu povolili osm startů. A z posledního, 31. července 1944, se nevrátil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 4 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 20 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 21 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...