Malý princ: „Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje“

New York - Ve své bezčasé kráse a melancholii fascinuje Malý princ i přesto, že spatřil světlo světa už v dubnu 1943. Francouzský spisovatel, aristokrat a záložní pilot Antoine de Saint-Exupéry si tuto filozofickou pohádku o dítěti v dospělém člověku též sám ilustroval. Vše, o čem tento francouzský spisovatel psal, taky prožil – jsou to jeho zkušenosti, prožitky i sny. Rukopis Malého prince vznikl na začátku druhé světové války ve Spojených státech, kde se pilot snažil přesvědčit tamní vládu, aby vstoupila do války proti nacistickému Německu. A právě tam vznikl křehký příběh o osamělosti, přátelství, lásce a ztrátě…

Malý princ, který spadl na planetu Zemi, má vlastní planetu, jednu růži, tři sopky, baobaby a ochočil si lišku. A dospělí jsou podle něj hrozně zvláštní… Pohádkový příběh ani pro děti a vlastně ani pro dospělé vypráví pilot, který ztroskotal na Sahaře, kde se setkal se zvídavým chlapcem.

Liška k Malému princi: „… Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“

Pilot se snaží opravit havarované letadlo, když jej náhle osloví malý chlapec s prosbou, aby mu nakreslil beránka. Vypravěč, který neví, jak na to, vytvoří hroznýše se slonem uvnitř žaludku, kresbu, kterou považovali dospělí za klobouk. Dítě ale protestuje: „Já nechci hroznýše se slonem uvnitř! Já chci beránka…“ Vypravěč nakreslí beránka, ale Malý princ není stále spokojen. Až když pilot nakreslí bednu, ve které je beránek, chlapec se rozzáří: „To je perfektní“…

Malý princ opustil svou planetku o velikosti domu proto, aby poznal vesmír. Při své cestě navštíví šest dalších planetek, na každé potkal někoho zajímavého…

  • Král, který vládne celému vesmíru, káže hvězdám činit to, co dělají i bez něj. Každý člověk je jeho poddaný a musí ho poslouchat, neboť jsou jeho rozkazy rozumné. Když se Malý princ rozhodne odejít, jmenuje ho král svým vyslancem.
  • Domýšlivec, který chce být obdivován všemi, ale žije na své planetce sám. Neslyší nic, co není projevem obdivu.
  • Pijan, který pije, aby zapomněl, že se stydí, že pije.
  • Byznysmen, který je neustále zaneprázdněný počítáním hvězd, o kterých si myslí, že jsou jeho. Přeje si je použít, aby mohl koupit více hvězd.
  • Lampář, který žije na planetce, kde se den a noc střídají jednou za minutu. Před nějakou dobou mu bylo nařízeno rozsvěcet lampu v noci a zhasínat ji ráno. V té době se těleso otáčelo rozumnou rychlostí a lampář měl čas na odpočinek. Poté se ale rychlost otáčení zvýšila. Lampář chtěl zůstat věrný příkazu, a tak rozžíná a zhasíná lampu každou minutu, bez odpočinku.
  • Zeměpisec, který tráví všechen svůj čas tvorbou map, ale nikdy neopouští svůj stůl k dalším objevům.

V řeči čísel je kniha nejčtenějším a nejpřekládanějším dílem z francouzštiny - byla přeložena do 250 jazyků a dialektů včetně Braillova písma. Ročně se jí prodá přes milion výtisků a s celkovým počtem před 140 milionů kopií je jednou z nejprodávanějších knih všech dob.

O pozdější světové proslulosti Malého prince se ale jeho autor už nedozvěděl. V roce 1944 odjel do severní Afriky a znovu se pustil do létání jako člen výzvědné letky Svobodných Francouzů. Věděl, že to je dočasný stav, ozývala se mu stará zranění a bolesti. Velitelé mu povolili osm startů. A z posledního, 31. července 1944, se nevrátil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...