Na jevišti ostravského Divadla loutek provádí kouzla a čáry Malá čarodějnice. Příběh o čarujícím děvčeti, které by už chtělo dospět, je českým dětem dobře známý především z animovaného večerníčku, původně jde ale o hrdinku knihy německého spisovatele a rodáka z Liberce Otfrieda Preusslera. A zůstává stále oblíbenou postavou, i když se objevili kouzelníci silnějšího kalibru v čele s Harrym Potterem.
Malá čarodějnice chce být už dospělá, čáry zkouší i v Ostravě
Divadlo loutek Ostrava hraje příběh o Malé čarodějnici (zdroj: ČT24)
Hlavní hrdince je něco málo přes sto let, což je na čarodějnici ještě dětský věk, přesto touží rychle dospět, stát se velkou čarodějnicí a účastnit se s ostatními filipojakubské noci.
„Při překračování prahu dospívání se řeší také to, jak umět nést zodpovědnost za vlastní činy,“ podotýká autor ostravské dramatizace i její režisér Václav Klemens. Podle něj příběh zároveň přináší malému divákovi poznání, že největší kouzlo v žádné čarodějnické knize nenajde.
Jednotlivé epizody o Malé čarodějnici poskládal Klemens do soudržného příběhu. „Jsou provázány jednak ročními obdobími, trvá to jeden rok, kdy čarodějnická holka dospívá v kouzelnickou slečnu a poznává, co to znamená být dobrou čarodějnicí,“ upřesnil.
Autor Malé čarodějnice prošel zajetím
Malou čarodějnici napsal na sklonku padesátých let minulého století německý spisovatel Otfried Preussler, mimo jiné také autor příběhu o čarodějově učni Krabatovi. Preussler se zapsal jako autor literatury pro děti, jeho život přitom ale žádnou velkou pohádkou nebyl.
Často čerpal inspiraci z lidových vyprávění a pověstí, mnohé mu vyprávěla jeho babička ze Sudet, kde Otfried částečně vyrůstal. Krátce po maturitě nastoupil do wehrmachtu, na frontě ale padl do sovětského zajetí a konce války se dočkal v zajateckém táboře na Urale, píše Süddeutsche Zeitung. Když ho Sověti v roce 1949 propustili, odešel do Německa za rodinou, která byla odsunutá z obnoveného Československa.
Malá čarodějnice
Inspirace večerníčkem
Malá čarodějnice vyšla nedlouho po německém originále i v českém překladu, ale u českých dětí ji spíše proslavil večerníček a také animovaný film výtvarníka Zdeňka Smetany.
„Přemýšleli jsme, nakolik se vzdálit zavedené představě o Malé čarodějnici. Nevypadá jako ve večerníčku, ale nijak vzdáleně jsme neodbočili,“ srovnává scénograf inscenace Tomáš Volkmer. K úspěšným kouzlům napomáhá také projekce.
Na prkna Divadla loutek Ostrava nevstoupí Malá čarodějnice poprvé. Ve volné dramatizaci její příběh ostravská scéna uváděla už na konci osmdesátých let, ovšem pod názvem Začarovaný Krobinián.