Malá čarodějnice chce být už dospělá, čáry zkouší i v Ostravě

Nahrávám video

Na jevišti ostravského Divadla loutek provádí kouzla a čáry Malá čarodějnice. Příběh o čarujícím děvčeti, které by už chtělo dospět, je českým dětem dobře známý především z animovaného večerníčku, původně jde ale o hrdinku knihy německého spisovatele a rodáka z Liberce Otfrieda Preusslera. A zůstává stále oblíbenou postavou, i když se objevili kouzelníci silnějšího kalibru v čele s Harrym Potterem.

Hlavní hrdince je něco málo přes sto let, což je na čarodějnici ještě dětský věk, přesto touží rychle dospět, stát se velkou čarodějnicí a účastnit se s ostatními filipojakubské noci.

„Při překračování prahu dospívání se řeší také to, jak umět nést zodpovědnost za vlastní činy,“ podotýká autor ostravské dramatizace i její režisér Václav Klemens. Podle něj příběh zároveň přináší malému divákovi poznání, že největší kouzlo v žádné čarodějnické knize nenajde.

Jednotlivé epizody o Malé čarodějnici poskládal Klemens do soudržného příběhu. „Jsou provázány jednak ročními obdobími, trvá to jeden rok, kdy čarodějnická holka dospívá v kouzelnickou slečnu a poznává, co to znamená být dobrou čarodějnicí,“ upřesnil.

Autor Malé čarodějnice prošel zajetím

Malou čarodějnici napsal na sklonku padesátých let minulého století německý spisovatel Otfried Preussler, mimo jiné také autor příběhu o čarodějově učni Krabatovi. Preussler se zapsal jako autor literatury pro děti, jeho život přitom ale žádnou velkou pohádkou nebyl.

Často čerpal inspiraci z lidových vyprávění a pověstí, mnohé mu vyprávěla jeho babička ze Sudet, kde Otfried částečně vyrůstal. Krátce po maturitě nastoupil do wehrmachtu, na frontě ale padl do sovětského zajetí a konce války se dočkal v zajateckém táboře na Urale, píše Süddeutsche Zeitung. Když ho Sověti v roce 1949 propustili, odešel do Německa za rodinou, která byla odsunutá z obnoveného Československa.

Malá čarodějnice
Zdroj: ČT

Inspirace večerníčkem

Malá čarodějnice vyšla nedlouho po německém originále i v českém překladu, ale u českých dětí ji spíše proslavil večerníček a také animovaný film výtvarníka Zdeňka Smetany.

„Přemýšleli jsme, nakolik se vzdálit zavedené představě o Malé čarodějnici. Nevypadá jako ve večerníčku, ale nijak vzdáleně jsme neodbočili,“ srovnává scénograf inscenace Tomáš Volkmer. K úspěšným kouzlům napomáhá také projekce.

Na prkna Divadla loutek Ostrava nevstoupí Malá čarodějnice poprvé. Ve volné dramatizaci její příběh ostravská scéna uváděla už na konci osmdesátých let, ovšem pod názvem Začarovaný Krobinián.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 3 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 7 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 22 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...