Malá čarodějnice chce být už dospělá, čáry zkouší i v Ostravě

Nahrávám video
Divadlo loutek Ostrava hraje příběh o Malé čarodějnici
Zdroj: ČT24

Na jevišti ostravského Divadla loutek provádí kouzla a čáry Malá čarodějnice. Příběh o čarujícím děvčeti, které by už chtělo dospět, je českým dětem dobře známý především z animovaného večerníčku, původně jde ale o hrdinku knihy německého spisovatele a rodáka z Liberce Otfrieda Preusslera. A zůstává stále oblíbenou postavou, i když se objevili kouzelníci silnějšího kalibru v čele s Harrym Potterem.

Hlavní hrdince je něco málo přes sto let, což je na čarodějnici ještě dětský věk, přesto touží rychle dospět, stát se velkou čarodějnicí a účastnit se s ostatními filipojakubské noci.

„Při překračování prahu dospívání se řeší také to, jak umět nést zodpovědnost za vlastní činy,“ podotýká autor ostravské dramatizace i její režisér Václav Klemens. Podle něj příběh zároveň přináší malému divákovi poznání, že největší kouzlo v žádné čarodějnické knize nenajde.

Jednotlivé epizody o Malé čarodějnici poskládal Klemens do soudržného příběhu. „Jsou provázány jednak ročními obdobími, trvá to jeden rok, kdy čarodějnická holka dospívá v kouzelnickou slečnu a poznává, co to znamená být dobrou čarodějnicí,“ upřesnil.

Autor Malé čarodějnice prošel zajetím

Malou čarodějnici napsal na sklonku padesátých let minulého století německý spisovatel Otfried Preussler, mimo jiné také autor příběhu o čarodějově učni Krabatovi. Preussler se zapsal jako autor literatury pro děti, jeho život přitom ale žádnou velkou pohádkou nebyl.

Často čerpal inspiraci z lidových vyprávění a pověstí, mnohé mu vyprávěla jeho babička ze Sudet, kde Otfried částečně vyrůstal. Krátce po maturitě nastoupil do wehrmachtu, na frontě ale padl do sovětského zajetí a konce války se dočkal v zajateckém táboře na Urale, píše Süddeutsche Zeitung. Když ho Sověti v roce 1949 propustili, odešel do Německa za rodinou, která byla odsunutá z obnoveného Československa.

Malá čarodějnice
Zdroj: ČT

Inspirace večerníčkem

Malá čarodějnice vyšla nedlouho po německém originále i v českém překladu, ale u českých dětí ji spíše proslavil večerníček a také animovaný film výtvarníka Zdeňka Smetany.

„Přemýšleli jsme, nakolik se vzdálit zavedené představě o Malé čarodějnici. Nevypadá jako ve večerníčku, ale nijak vzdáleně jsme neodbočili,“ srovnává scénograf inscenace Tomáš Volkmer. K úspěšným kouzlům napomáhá také projekce.

Na prkna Divadla loutek Ostrava nevstoupí Malá čarodějnice poprvé. Ve volné dramatizaci její příběh ostravská scéna uváděla už na konci osmdesátých let, ovšem pod názvem Začarovaný Krobinián.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 9 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 10 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
včera v 11:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...