Lucie, Leeda a Kaplický

Praha - Dvě Lucie - módní návrhářky Lucie Trnková a Lucie Kutálková - tvoří módní značku Leeda. Jsou autorkami mimo jiné kolekce Dejavu, která vznikla ve spolupráci s architektem Janem Kaplickým pro rok 2008. „Život není černobílý. Má zlatozelenou barvu šampaňského s jahodou a hojící se modřiny. Paříž, varieté, diamanty, čaroděj ze země Oz, Alenka v říši divů…“, charakterizují Lucie kolekci. Svět módy Kaplického zlákal příležitostí „zabývat se formou, barevností a detailem“, všechny své nápady ale nestačil před nenadálou smrtí dotáhnout do konce. V realizaci nápadů pokračovala právě Leeda.

„Jan Kaplický nás oslovil, protože chtěl zrealizovat podle svého návrhu šaty pro Elišku Kaplicky,“ vzpomíná na začátek spolupráce s architektem, jehož jméno je víc než s módou spojováno s novou budovou Národní knihovny, Lucie Trnková. „Sám říkal, že má ještě další návrhy, například plavek, ale nikdo mu s nimi není schopný pomoci a respektovat jeho představu,“ pokračuje Trnková.

Odezvu pro svou „novou profesi“ našel u Leedy, sám říkal, že spolupráce vznikla „při jednom kafi“. Vzájemná domluva a ladění představ podle návrhářek fungovala bez problémů. „Když jsme viděli, že něco nejde, dohodli jsme se, že v návrhu něco změníme, aby nevznikla jen věc, která je hezká na přehlídce, ale méně použitelná pro běžné nošení,“ potvrzuje Lucie Kutálková.

9 minut
Rozhovor s Lucií Trnkovou a Lucií Kutálkovou
Zdroj: ČT24

Po Kaplického smrti Leeda kolekci Dejavu stáhla z prodeje. „V den, kdy jsme se dozvěděly, že zemřel, jsme nebyly schopné rychle reagovat. Druhý den jsme se ale rozhodly, že šaty stáhneme, začaly k nám chodit lovkyně, které kousky z kolekce chtěly jen proto, že Kaplického úmrtím nabyly na ceně. Prostě hyenismus,“ vysvětluje Trnková.

Návrhy, které se nepodařilo společně s Kaplickým zrealizovat, ale byly už rozpracované, se rozhodly dotáhnout do konce. Jde zhruba o deset modelů.

Z kolekce Leeda Dejavu a Leeda Kaplický:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025
Načítání...