Uherské Hradiště – Na evangelickém hřbitově v pražských Strašnicích natáčel publicista a dokumentarista David Vondráček časosběrný dokument, který je místy až mrazivou sondou do života lidí na ulici. Snímek Láska v hrobě se promítal na 38. Letní filmové škole.
Příběh, který zachycoval čtyři roky, prý Vondráček sám pro sebe nazývá příběhem anatomie alkoholismu nebo lidské destrukce. Hlavními hrdiny jsou třiatřicetiletá bývalá prostitutka Jana a padesátiletý nezaměstnaný zedník Jan, věční snoubenci, kteří žijí na jednom z pražských hřbitovů.
„Zajímalo mě, jak je možné, že se člověk dostane až do tak vědomé destrukce. V dokumentu jeli za svými příbuznými, vraceli se do svého dětství, a tam docházíme k šokujícím momentům, na základě kterých si člověk vysvětluje, proč jsou takoví, jací jsou. Temná psychoanalýza, která tam zaznívá, je hodně důležitá. Kdyby tam nebyla, tak je ten film jen plytký, bulvární a voyeurský nástřel,“ domnívá se Vondráček.
Při natáčení se prý nepokoušel o sociálně-kritický pohled. „Ten si odbývám ve svých publicistických reportážích,“ vysvětlil. „Tady jsem se pokusil o filmovou řeč o tom, jak se dá žít na dně, a přitom žít i okamžiky radostnosti, úletu a poetičnosti života.“
Téma, které si zvolil, přinášelo pro tvůrce etické dilema, před nímž stojí většina dokumentaristů, časosběrných zvláště – lze zůstat jen pozorovatelem? Vondráček i kameraman Jan Kadeřábek byli rozhodnuti zasáhnout v případě, že by bylo vážně ohroženo zdraví, nebo dokonce život protagonistů. A přestože k takovým okamžikům během natáčení došlo, Jan i Jana pomoc odmítali.
„Jejich filozofie je taková: My raději budeme non stop žít a umřeme, jak budeme chtít, než aby nám někdo pomáhal. To je dost zajímavé,“ upozorňuje Vondráček. „Mnozí z nás si myslí, že lidé bez přístřeší hledají jen sociální pomoc, ale v této komunitě jsou i tací se zvláštní hrdostí, kteří žijí destruktivně, a přesto pomoc nechtějí.“
Dokument Láska v hrobě byl už loni uveden na festivalu v Karlových Varech. Před projekcí na Letní filmové škole stačil získat ocenění na plzeňském festivalu Finále i na festivalu nezávislého filmu RIFF v Římě. Do českých kin snímek, na jehož vzniku se podílela i Česká televize, vstoupí koncem roku 2012.
