Křehká krása skla na jarním Antique

Praha – Tématem letošního, třiadvacátého ročníku jarního veletrhu starožitností a umění Antique je české sklo. V době, kdy se sklářství potýká s krizí, není od věci si připomenout bohatou tradici tohoto řemesla. Návštěvníci pražské Výstavní síně Mánes si tak budou moci vedle obvyklé nabídky starožitného nábytku, šperků či obrazů prohlédnout křehkou krásu skvostů, které proslavily české sklářství po celém světě. Antique potrvá do 27. dubna a účastní se ho šest desítek starožitnických firem.

České sklo se stalo ve světě pojmem díky zvučným jménům, jako jsou Moser, Harrach nebo Lötz. Zvláštní pozornost bude na letošním veletrhu věnována právě výrobkům z dílen firmy Johann Lötz Witwe z Klášterského Mlýna na Šumavě. Dnes už zaniklá firma představovala v historii české produkce průkopníka moderního sklářského designu. Kdysi konkurovala i americké špičce Tiffany. Rozsáhlá výstava lötzovského skla se uskuteční od června do října 2009 také v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách a v Sušici.

Starožitné sklo má mnoho podob, od barokních rytých pohárů, přes pestrobarevné číšky biedermeieru a bohaté dekory historismu až k secesním sklům a umělecké tvorbě 20. století. Práce z dílen českých mistrů sklářů dosahují na starožitnickém trhu vysokých hodnot, a to nejen v tuzemsku. Například ve vídeňské aukci loni české sklo dosáhlo až na částku 20ti tisíc eur.

„U nás byla v loňském roce vydražena sklenice z produkce z konce 19. století autora Egermanna. Její cena se překvapivě vyšplhala až na 190 tisíc korun,“ uvádí jeden příklad také Simona Šustková, prezidentka Asociace starožitníků, která je pořádající organizací Antique.

Čeští skláři mají ve světě renomé díky své nápaditosti a dokonalé technice. Sedm set let stará tradice ale trpí dopady finanční krize. Několik velkých firem nedávno skončilo, jiné omezily produkci. „Hlavním problémem je, že vlastníci nebyly skláři. Majitelé skláren výrobu brali pouze jako obchod,“ domnívá se například sklář Václav Vlasák.

České sklo zažilo i horší doby

Historici ale uklidňují, že české sklo zažilo i horší doby. „Vždycky, když se český sklářský průmysl ocitl v krizi, tak se z toho dostal nápadem. Myslím si, že teď jsme ve fázi hledání,“ tvrdí historička skla z Muzea Šumavy Jitka Lněničková.

Včera na veletrhu proběhl kulatý stůl na téma „české sklářství“ za přítomnosti odborníků. Ti se shodují, že budoucnost by českému sklu mohly zajistit hlavně malé firmy a nový vítr v podobě nápadů mladých designérů. Prosadí se hlavně ty, které dokáží rychle reagovat na poptávku na trhu a nebudou se držet jen zavedených stylů.

Vydáno pod