Korunovační klenoty budou po pěti letech opět vystaveny

Praha - Správa Pražského hradu představila kulturní a restaurátorský program na letošní rok. Jeho obsah bude ovlivněn 90. výročím vzniku Československé republiky. Budou otevřeny zrekonstrukované prostory jako např. Richterova vila nebo terasy u Jízdárny a ve Vladislavském sále Pražského hradu budou od 19. do 29. dubna vystaveny české korunovační klenoty, tedy královská koruna, žezlo, jablko, kříž a další insignie. Lidé je mohou vidět pouze při výjimečných příležitostech.

Kromě výstavy korunovačních klenotů se lidé budou na Hrad moci přijít podívat na expozici věnovanou československým legiím v Rusku, výstavu o oslavách výročí vzniku Československa v historii i na velkou přehlídku slovenského výtvarného umění minulého století.

Roli Pražského hradu a československých prezidentů při oslavách výročí
založení republiky v první polovině minulého století bude věnována výstava nazvaná 28. říjen 1918, 1928, 1938, 1948 v paměti Hradu, která se uskuteční v Císařské konírně od 24. října do 8. února příštího roku.

Období bezprostředně předcházejícímu vzniku Československa bude věnována výstava nazvaná Československé legie v Rusku 1914 - 1920, která bude od 10. října do 18. ledna příštího roku instalována v Tereziánském křídle Hradu.

Výstava zaměřená na vznik legií, boj legionářů i jejich návrat do vlasti
představí řadu dosud neznámých dokumentů a fotografií, z nichž mnohé
pocházejí z ruských archivů.

Dalším významným výstavním projektem Hradu letos bude výstava Biedermeier: Umění a kultura v českých zemích 1815 - 1848, která bude v Jízdárně Pražského hradu instalována od 28. května do 28. září. Výstava představí umělecký styl české středostavovské společnosti v dosud největším rozsahu.

Návštěvníci Hradu budou letos moci zhlédnout ještě dvě další výstavy.
Hodiny a hodinky z hradních sbírek budou vystaveny od 27. června do 28. září v Císařské konírně. V Letohrádku královny Anny budou mít od 1. srpna do 31. října společnou výstavu sochařky Věra Janoušková, Eva Kmentová a Alina Szapocznikowá.

Pokud se týká Českých korunovačních klenotů, naposledy byly vystaveny před pěti lety, v minulém století je lidé mohli vidět devětkrát. Výstava navíc návštěvníkům představí čtyři desítky dalších exponátů z historie korunovací českých panovníků, které běžně vystavovány nebývají. „Tyto předměty patřily k nejvýznamnějším a nejuctívanějším v českém království,“ řekla autorka výstavy Ivana Kyzourová z Kanceláře prezidenta republiky, která výstavu připravila ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta.

Dalšími vystavenými exponáty budou například relikviáře a deskové malby, pamětní mince, grafiky zachycující atmosféru korunovací, starý tisk popisující protokol předepsaný pro korunovaci, truhly a skříňky pro transport a uložení klenotů a obrazová dokumentace interiéru Korunní komory. V této místnosti v pražské katedrále svatého Víta jsou korunovační klenoty uloženy.

Klíče, které bránu k nejstřeženější komnatě na Hradě zamykají, schraňuje sedm představitelů státu a církve. Jeden klíč je u prezidenta Klause, další má premiér Mirek Topolánek a třetí střeží pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk. Další dva mají v úschově předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, Přemysl Sobotka a Miloslav Vlček.

Klíč k šestému zámku drží probošt Metropolitní kapituly u svatého Víta biskup Václav Malý a k poslednímu, sedmému, pražský primátor Pavel Bém. Stejné klíče slouží i k otevření schránky, v níž jsou klenoty uloženy. Držitelé klíčů se sejdou 17. dubna, aby komoru i skříňku s klenoty společně otevřeli.

Vstup na výstavu nazvanou České korunovační klenoty - symbol českých dějin uprostřed Evropy budou mít lidé zdarma, budou si však na ni zřejmě muset vystát frontu. Organizátoři po zkušenostech z minulých výstav odhadují, že se na vstup bude čekat až pět hodin.

Na výstavu se lidé dostanou od Starých zámeckých schodů přes Jižní zahrady a Býčím schodištěm ke vchodu do Starého královského paláce. Vzhledem k tomu, že maximální denní kapacita výstavy bude asi 5 000 návštěvníků, dostanou se na ni asi pouze někteří zájemci. O tom, kteří to budou, se rozhodne kolem 11:00, kdy zaměstnanci Hradu uzavřou bránu do Jižních zahrad. Šanci zhlédnout expozici budou mít jen ti, kteří již budou v areálu Hradu.

Návštěvníci čekající ve frontě budou mít k dispozici toalety i občerstvení, na informačních panelech si budou moci přečíst texty o korunovačních klenotech a jejich historii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...