Korunovační klenoty budou po pěti letech opět vystaveny

Praha - Správa Pražského hradu představila kulturní a restaurátorský program na letošní rok. Jeho obsah bude ovlivněn 90. výročím vzniku Československé republiky. Budou otevřeny zrekonstrukované prostory jako např. Richterova vila nebo terasy u Jízdárny a ve Vladislavském sále Pražského hradu budou od 19. do 29. dubna vystaveny české korunovační klenoty, tedy královská koruna, žezlo, jablko, kříž a další insignie. Lidé je mohou vidět pouze při výjimečných příležitostech.

Kromě výstavy korunovačních klenotů se lidé budou na Hrad moci přijít podívat na expozici věnovanou československým legiím v Rusku, výstavu o oslavách výročí vzniku Československa v historii i na velkou přehlídku slovenského výtvarného umění minulého století.

Roli Pražského hradu a československých prezidentů při oslavách výročí
založení republiky v první polovině minulého století bude věnována výstava nazvaná 28. říjen 1918, 1928, 1938, 1948 v paměti Hradu, která se uskuteční v Císařské konírně od 24. října do 8. února příštího roku.

Období bezprostředně předcházejícímu vzniku Československa bude věnována výstava nazvaná Československé legie v Rusku 1914 - 1920, která bude od 10. října do 18. ledna příštího roku instalována v Tereziánském křídle Hradu.

Výstava zaměřená na vznik legií, boj legionářů i jejich návrat do vlasti
představí řadu dosud neznámých dokumentů a fotografií, z nichž mnohé
pocházejí z ruských archivů.

Dalším významným výstavním projektem Hradu letos bude výstava Biedermeier: Umění a kultura v českých zemích 1815 - 1848, která bude v Jízdárně Pražského hradu instalována od 28. května do 28. září. Výstava představí umělecký styl české středostavovské společnosti v dosud největším rozsahu.

Návštěvníci Hradu budou letos moci zhlédnout ještě dvě další výstavy.
Hodiny a hodinky z hradních sbírek budou vystaveny od 27. června do 28. září v Císařské konírně. V Letohrádku královny Anny budou mít od 1. srpna do 31. října společnou výstavu sochařky Věra Janoušková, Eva Kmentová a Alina Szapocznikowá.

Pokud se týká Českých korunovačních klenotů, naposledy byly vystaveny před pěti lety, v minulém století je lidé mohli vidět devětkrát. Výstava navíc návštěvníkům představí čtyři desítky dalších exponátů z historie korunovací českých panovníků, které běžně vystavovány nebývají. „Tyto předměty patřily k nejvýznamnějším a nejuctívanějším v českém království,“ řekla autorka výstavy Ivana Kyzourová z Kanceláře prezidenta republiky, která výstavu připravila ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta.

Dalšími vystavenými exponáty budou například relikviáře a deskové malby, pamětní mince, grafiky zachycující atmosféru korunovací, starý tisk popisující protokol předepsaný pro korunovaci, truhly a skříňky pro transport a uložení klenotů a obrazová dokumentace interiéru Korunní komory. V této místnosti v pražské katedrále svatého Víta jsou korunovační klenoty uloženy.

Klíče, které bránu k nejstřeženější komnatě na Hradě zamykají, schraňuje sedm představitelů státu a církve. Jeden klíč je u prezidenta Klause, další má premiér Mirek Topolánek a třetí střeží pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk. Další dva mají v úschově předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, Přemysl Sobotka a Miloslav Vlček.

Klíč k šestému zámku drží probošt Metropolitní kapituly u svatého Víta biskup Václav Malý a k poslednímu, sedmému, pražský primátor Pavel Bém. Stejné klíče slouží i k otevření schránky, v níž jsou klenoty uloženy. Držitelé klíčů se sejdou 17. dubna, aby komoru i skříňku s klenoty společně otevřeli.

Vstup na výstavu nazvanou České korunovační klenoty - symbol českých dějin uprostřed Evropy budou mít lidé zdarma, budou si však na ni zřejmě muset vystát frontu. Organizátoři po zkušenostech z minulých výstav odhadují, že se na vstup bude čekat až pět hodin.

Na výstavu se lidé dostanou od Starých zámeckých schodů přes Jižní zahrady a Býčím schodištěm ke vchodu do Starého královského paláce. Vzhledem k tomu, že maximální denní kapacita výstavy bude asi 5 000 návštěvníků, dostanou se na ni asi pouze někteří zájemci. O tom, kteří to budou, se rozhodne kolem 11:00, kdy zaměstnanci Hradu uzavřou bránu do Jižních zahrad. Šanci zhlédnout expozici budou mít jen ti, kteří již budou v areálu Hradu.

Návštěvníci čekající ve frontě budou mít k dispozici toalety i občerstvení, na informačních panelech si budou moci přečíst texty o korunovačních klenotech a jejich historii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 8 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 13 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 17 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...