K 350. narozeninám dostal Petr Brandl od Národní galerie už web a jedenáct studií. Chystá se výstava

Nová publikace editorky Andrey Steckerové s názvem Petr Brandl (1668–1735): Studie, která právě vychází v Národní galerii v Praze, nabízí nové pohledy na tvorbu jednoho z nejvýznamnějších umělců barokních Čech. Spolu s on-line webovou databází děl a životopisných údajů má kniha přispět k představení Petra Brandla také v zahraničí.

„Kniha s více než dvěma stovkami barevných reprodukcí vychází také v anglickém jazyce. Jednou z příčin, proč je Brandlovo jméno v zahraničí stále nedostatečně známo, je právě fakt, že studie a knihy o něm dosud vycházely pouze česky. K širší znalosti o malířově díle má také napomoci on-line webová databáze, která je v Čechách první svého druhu,“ uvedla Marcela Hančilová z Národní galerie.

Editorkou knihy je kurátorka Sbírky starého umění Národní galerie v Praze Andrea Steckerová, která se Brandlovým dílem zabývá řadu let. V aktuální publikaci, která obsahuje 11 studií badatelů ze střední a mladší generace, konkrétně analyzuje jeho portrétní tvorbu. Zmiňuje například cenové relace, typologii portrétů a také se věnuje oděvům portrétovaných osob.

Nejlépe placený umělec své doby

Vlastní podobizna zvaná Lobkovická od Petra Brandla
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Další z textů se zaobírá Brandlovou klientelou z řad aristokracie. „Nejvýznamnějším objednavatelem byl hrabě František Josef Černín, Brandl však pracoval i pro další čelní rody jako Šternberky, Kolovraty nebo Vrtby. Malíř měl se svými zadavateli velmi blízké, ba přátelské vztahy,“ vysvětlila Hančilová.

Za svou práci byl Brandl náležitě finančně oceňován a stal se ve své době nejlépe placeným umělcem v Čechách. Mnohé dokumenty dosvědčují, že zájem o jeho dílo byl také z řad pražského měšťanstva, pro něž bylo vlastnictví malířovy malby otázkou zvýšení prestiže.

Malíř s mnoha epigony

obrázek
Zdroj: ČT24

Další studie v publikaci se věnují Brandlově tvorbě na území východních Čech a ve Slezsku, kde nalezl řadu pokračovatelů, stejně tak jako na Moravě. To svědčí o rozsáhlém vlivu Brandla, jehož dílo bylo ještě v 19. století hojně kopírováno a mnoho děl mu bylo také mylně připisováno. Právě otázku autorství řeší studie o Brandlových kresbách.

Rozsáhlý technologický průzkum Brandlových maleb vedený restaurátorem Adamem Pokorným přinesl nové poznatky, které kromě jiného přispěly k předatování některých děl či určení jejich autorství.

V doprovodných fotografiích kniha nabízí řadu rentgenových snímků odhalujících spodní vrstvy malby a také důkaz, že autor původně na plátno namaloval některé postavy v jiných pozicích.

V publikaci jsou připomenuty dvě reprezentativní Brandlovy výstavy pořádané v roce 1911 a poté v roce 1969. Národní galerie publikací předznamenává výstavu, která se má výhledově konat ve Valdštejnské jízdárně. 24. října uplyne 350 let od úmrtí barokního malíře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
08:08Aktualizovánopřed 34 mminutami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 15 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 18 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 23 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026
Načítání...