Praha - Společnost Jiná Vesta představuje v Galerii Nová síň od 18. dubna práce dvou výrazných současných českých výtvarníků, malíře Oldřicha Tichého (1959) a sochaře a malíře Maria Kotrby (1959). V prostorách galerie poprvé vystavuje Oldřich Tichý velkorozměrová plátna z posledního období své tvorby, které se přirozeně doplňují se sochami Maria Kotrby. Výstava se příznačně jmenuje Jiná vesta.
Snahou organizátora výstavy a obou význačných umělců bylo pojmout výstavu trochu jinak než obvykle. „Jinakost by měla vycházet do značné míry z rozlehlosti pláten, vzniklých teprve během posledního roku, v kombinaci s velkými sochami. Překvapivé bylo i zahájení výstavy. Malíř, spisovatel a podle svých slov hráč Petr Nikl otevřel expozici originální performancí a zpěvem. Následovalo hudební vystoupení nekonformního seskupení hudebníků, kteří doprovázeli osobitý projev 'básníka scén' Radomila Uhlíře,“ přibližuje záměr aktérů člen společnosti Jiná vesta Petr Just.
Není obvyklé, že odborný text v katalogu, který byl k výstavě vydán, napsal ředitel Českého muzea výtvarných umění v Praze PhDr. Ivan Neumann a sám pronesl úvodní slovo, ani to, že po celou dobu výstavy je v přilehlých prostorách NS večerní doprovodný hudební program s dalšími menšími díly obou umělců.
Tvorbu sochaře Maria Kotrby přibližuje teoretička umění Magdalena Juříková: „Ustáleným tématem jeho díla je člověk ve vztahu k jinému člověku. Metaforicky jej vyjadřuje nejčastěji v poloze naprostého sepjetí, které však může mít význam zcela protichůdný od zápasu po souznění. Stylizace jeho figur se v posledních letech ustálila v zjednodušených válcovitých formách, které se v objetí spojují prstenci. Přes tento jednoduchý skladebný princip nepůsobí staticky, sochy naopak pulsují vnitřním napětím, jakoby jejich paže a údy obepínaly velmi aktivní jádro jejich emocí a dynamických idejí.“
I druhý z vystavujících umělců Oldřich Tichý se na svých plátnech nejvíce vyjadřuje zjednodušujícími se tvary. Jeho „znaky“ mají omezenou barevnou škálu. Jsou vrstevnaté, ale uchopení a výklad znaků je výsostně obrazný, nejednoznačný a odkazuje často na jejich společný mýtický základ. Tichý se pohybuje v prostoru mýtu, jeho obrazová místa mají rys tajemství. Malíř své obrazy volně zřetězuje. Ve svých obrazech si počíná jako modernista, jenž směřuje od nahodilého k podstatnému, dokonalejšímu.
„Jiná Vesta je společnost přátel, kteří chtějí dělat radost sobě i ostatním a to i za hranicemi města Sázavy kde všichni žijí, nyní tedy v Praze v Nové Síni,“ uzavírá Petr Just.
