Jiná vesta

Praha - Společnost Jiná Vesta představuje v Galerii Nová síň od 18. dubna práce dvou výrazných současných českých výtvarníků, malíře Oldřicha Tichého (1959) a sochaře a malíře Maria Kotrby (1959). V prostorách galerie poprvé vystavuje Oldřich Tichý velkorozměrová plátna z posledního období své tvorby, které se přirozeně doplňují se sochami Maria Kotrby. Výstava se příznačně jmenuje Jiná vesta.

Snahou organizátora výstavy a obou význačných umělců bylo pojmout výstavu trochu jinak než obvykle. „Jinakost by měla vycházet do značné míry z rozlehlosti pláten, vzniklých teprve během posledního roku, v kombinaci s velkými sochami. Překvapivé bylo i zahájení výstavy. Malíř, spisovatel a podle svých slov hráč Petr Nikl otevřel expozici originální performancí a zpěvem. Následovalo hudební vystoupení nekonformního seskupení hudebníků, kteří doprovázeli osobitý projev 'básníka scén' Radomila Uhlíře,“ přibližuje záměr aktérů člen společnosti Jiná vesta Petr Just.
 
Není obvyklé, že odborný text v katalogu, který byl k výstavě vydán, napsal ředitel Českého muzea výtvarných umění v Praze PhDr. Ivan Neumann a sám pronesl úvodní slovo, ani to, že po celou dobu výstavy je v přilehlých prostorách NS večerní doprovodný hudební program s dalšími menšími díly obou umělců.
 
Tvorbu sochaře Maria Kotrby přibližuje teoretička umění Magdalena Juříková: „Ustáleným tématem jeho díla je člověk ve vztahu k jinému člověku. Metaforicky jej vyjadřuje nejčastěji v poloze naprostého sepjetí, které však může mít význam zcela protichůdný od zápasu po souznění. Stylizace jeho figur se v posledních letech ustálila v zjednodušených válcovitých formách, které se v objetí spojují prstenci. Přes tento jednoduchý skladebný princip nepůsobí staticky, sochy naopak pulsují vnitřním napětím, jakoby jejich paže a údy obepínaly velmi aktivní jádro jejich emocí a dynamických idejí.“

I druhý z vystavujících umělců Oldřich Tichý se na svých plátnech nejvíce vyjadřuje zjednodušujícími se tvary. Jeho „znaky“ mají omezenou barevnou škálu. Jsou vrstevnaté, ale uchopení a výklad znaků je výsostně obrazný, nejednoznačný a odkazuje často na jejich společný mýtický základ. Tichý se pohybuje v prostoru mýtu, jeho obrazová místa mají rys tajemství. Malíř své obrazy volně zřetězuje. Ve svých obrazech si počíná jako modernista, jenž směřuje od nahodilého k podstatnému, dokonalejšímu. 
  
„Jiná Vesta je společnost přátel, kteří chtějí dělat radost sobě i ostatním a to i za hranicemi města Sázavy kde všichni žijí, nyní tedy v Praze v Nové Síni,“ uzavírá Petr Just.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
včera v 13:15

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
včera v 07:48

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...