V Kyselce na Karlovarsku se otevřelo muzeum stáčení minerálních vod a značky Mattoni. Prostory expozici poskytla zrekonstruovaná budova Löschnerova pavilonu, kde se v minulosti stáčel stejnojmenný pramen. Otevíracího ceremoniálu se zúčastnil i Rudolf Mattoni, pravnuk zakladatele světové značky Heinricha.
Muzeum v někdejším lázeňském městě zřídily Karlovarské minerální vody a spolu s Karlovarským muzeem, soukromými sběrateli i místními obyvateli se podílely na vybavení jeho expozice.
„Po mattonce toho zbylo hodně, ale bohužel si to rozebrali místní i nemístní občané, kteří měli spoustu věcí doma a někteří byli ochotni se s námi o exponáty podělit. Samozřejmě řadu exponátů měla i společnost a řadu věcí zakoupil i generální ředitel Pasquale, který se o historii firmy zajímá,“ řekl právník Martin Hanzl, který měl vznik expozice na starosti.
V objektu věnovaném historii stáčení karlovarské minerálky a Heinrichu Mattonimu, který zdejší vodu proslavil, si tak budou moct návštěvníci od 16. července prohlédnout nejen sochu zakladatele společnosti, ale také dobové lahve, historické listiny, etikety a reklamní plakáty, i velkou litinovou orlici, již značka Mattoni zachovává ve svém logu dosud.
Probouzení zchátralé Kyselky
Celkové náklady na zřízení muzea se vyšplhaly na pětadvacet milionů, z toho čtyři pětiny pohltila rekonstrukce objektu Löschnerova pavilonu. Po opravě bytového domu Stallburg před dvěma lety se jedná o druhý objekt, který se v údolí Ohře podařilo opravit.
Kvůli dezolátnímu stavu zdejšího lázeňského areálu dokonce výrobce minerálních vod dostal od památkářů před čtyřmi lety bezmála dvoumilionovou pokutu, o dva roky později ji ale zrušil soud. Havarijní stav objektů se tehdy stal i celospolečensky diskutovaným tématem, do kampaně za obnovu lázeňského komplexu vstoupily veřejně činné osobnosti (například spisovatel Jaroslav Rudiš). Upozorňovali mimo jiné právě na zchátralost Löschnerova pavilonu.
V roce 2013 se Karlovarské minerální vody pustily do oprav, podle aktuálního vyjádření generálního ředitele Alessandra Pasquala nicméně myšlenka rekonstrukce a využití pavilonu pro muzeum vznikla už dávno. Momentálně se expozice nachází v obou patrech pavilonu, do budoucna by se ale mohla rozrůst i o další část zastřešením zadního, technického traktu, kde by měla vzniknout rekonstrukce původního provozu.
Pavilon vznikl v roce 1907 podle návrhu architekta Alfréda Bayera. Ten koncipoval přední část objektu jako dům alpského stylu s roubenou konstrukcí a vyřezávanými dřevěnými detaily. Do patra umístil byt pro správce, v zadní části fungovala plnírna lahví ze zdroje bývalého Löschnerova pramene, který se využíval až do 60. let minulého století.
Stavba i pramen nesou jméno po rakouském lékaři Josefu Vilémovi z Löschneru; ten působil jako rektor Karlovy univerzity, osobní lékař císaře Františka Josefa a propagátor léčebných účinků západočeských pramenů. Byl také rodinným přítelem Heinricha Mattoniho.
Záchranné práce v současnosti probíhají i na dalších objektech, které vlastní obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka. Jejich obnova podle odhadů potrvá deset až patnáct let.
