Praha - Hudební archivy stále ještě ukrývají pozapomenutá jména českých hudebních skladatelů. Zejména díky souboru Ensemble Inégal se například do kurzu dostává barokní autor Jan Dismas Zelenka. Nahrávku jeho Lamentace proroka Jeremiáše vydalo na podzim i Collegium Marianum a při přípravě vánočního alba dostalo do pozornosti posluchačů dalšího barokního skladatele - Josefa Antonína Sehlinga.
Sehling (1710-1756) působil jako regenschori, tedy vedoucí chrámového sboru, v několika pražských kostelech, mimo jiné v kostele Panny Marie pod řetězem, kde Collegium Marianum nahrálo i jeho vánoční skladby od adventu až po Tři krále.
Skládal především chrámovou hudbu. V Chrámu sv. Víta dodnes uchovávají Sehlingovu sbírku hudebních skladeb, která ho proslavila. Téměř šest set jich posbíral, u devadesáti tří je autorem.
Ve svatovítské katedrále se dvakrát ucházel o místo kapelníka, ale nikdy jej nedostal. „Byl současně členem operního orchestru a pro katedrální komisi, která rozhodovala, bylo asi rušivé, že kombinuje světský styl s duchovním,“ domnívá se Milada Jonášová z kabinetu hudební historie AV ČR. Ve Vítovi vždycky hrál druhé housle - doslova, coby druhý houslista působil v tamním sboru bezmála dvě desetiletí.
K Sehlingovým nejkrásnějším skladbám patří vánoční pastorely a roráty. „U nás je žánr pastorely naprosto unikátní. Dalo by se říct, že v Čechách začal a potom se rozšířil do Rakouska,“ připomíná umělecká vedoucí Collegium Marianum Jana Semerádová. Album Vánoce v pražské katedrále, které soubor pořídil, je vůbec první nahrávkou těchto Sehlingových skladeb.
