Hilský proměnil Shakespearův jazykový vesmír

"Překlad je pro mě znovuvytvoření díla. Proto se mi líbí anglický výraz translation z latinského proměna,„ říká překladatel, anglista a shakespearolog Martin Hilský. Čtvrtstoletí “proměňoval" texty anglického dramatika Williama Shakespeara, jehož kompletní dílo v češtině vyšlo nedávno u nakladatelství Academia v jednom svazku o 1680 stranách. Hilský knihu nazvanou prostě William Shakespeare – dílo představil na veletrhu Svět knihy, kde také vedl besedu ke své „srdcové záležitosti“ – Sonetům.

Hilského cílem prý nikdy nebylo přeložit celého Shakespeara, soustředil se na co nejlepší práci na jednotlivých textech. „Překládat Shakespeara je překladatelský Mount Everest. Byl jsem za půlkou a už jsem nemohl dolů, jediná možnost byla pokračovat. V této fázi vznikl nápad na souborné dílo,“ popisuje Hilský okamžik, který vedl k ojedinělému počinu – vydání Shakespearovy kompletní tvorby v češtině od jednoho překladatele.

Pochybnosti, zda takový rozměrný svazek může na trhu uspět – „Nedá se vzít do metra,“ zažertoval Hilský o jednom ze zásadních problémů při besedě na Světě knihy –, mu pomohlo rozehnat nakladatelství Academia. „Ta kniha vyžaduje mimořádnou péči. Svůj vlastní stín ale překročit nemohu, s tím bych ji chtěl čtenářům také předat,“ dodal.

Nahrávám video
Rozhovor s Martinem Hilským
Zdroj: ČT24

Hilský o překladu Shakespeara

„V komediích pro mě byla radost odpalovat rakety, které musí v publiku vybuchnout. V tragédiích se na gramy vážily emoce. A sonety, ty vás staví na samou hranici řeči.“

Kulturní shakespearovská bible 

William Shakespeare – dílo kopíruje první folio, kolekci všech dramatikových her, vydané v roce 1623. Kulturní shakespearovská bible, jak svazek Hilský sám pro sebe nazývá, obsahuje všechny hry tragické, komediální, historické i tzv. romance spolu se Sonety. Zahrnuty jsou i další básnické skladby a sporná a apokryfní díla. Hilský soubor doplnil o úvodní studii a každý text pak stručnou charakteristikou. Souběžně, opět u Academie, vyšla téměř tisícistránková kniha komentářů Shakespeare a jeviště svět, v níž se Hilský pokusil Shakespearovo dílo zachytit v jeho úplnosti i v dobovém kontextu jeho vzniku, tedy anglické renesance.

„Tato kniha je umělecké dílo samo o sobě. A chci věřit, že umělecké dílo je i její obsah. Shakespeare byl výjimečný, a pokud se i tato kniha stane výjimečným počinem, budu za to rád,“ přeje si Hilský. Dodal, že Shakespeara ho bavilo nejen překládat, ale i vykládat a že to byla práce stejně obtížná jako radostná. Za nejtěžší překladatelský oříšek považuje z tragédií „jazykový vesmír“ Krále Leara, z komedií Marnou lásky snahu a z básní Sonety, které označuje za svou srdeční záležitost.

Genderová otázka Sonetů 

Právě jeden ze Shakespearových Sonetů, konkrétně Sonet č. 18, zazněl i na veletrhu Svět knihy, kde představil a přednesl svůj překlad nejen Martin Hilský, ale i jeho kolegové-překladatelé. Verše se tak nesly v angličtině, češtině, finštině, španělštině, vlámštině a chorvatštině.

Jak potvrdili i ostatní, již se překladům Shakespeara věnují ve svých rodných zemích, jedním z největších problémů při překladu je vypořádat se s genderovou otázkou - jak způsobit, aby byl adresátem muž i žena, tak jako to umí vyřešit angličtina. Při překladu samozřejmě zvolil Hilský, jak je pro jeho perfekcionistickou povahu typické, tu nejtěžší cestu. „Nejde jen o to, uchopit význam. Jde i o hudbu verše, rytmus atd.,“ upozornil.

Ztraceno v překladu 

„Překlad jsou ztráty a nálezy. Věřte, že ztrát je hodně, je důležité je umět v češtině kompenzovat,“ upozorňuje přední český anglista. Základem dobrého překladu je kromě samozřejmé znalosti angličtiny také umění bedlivě naslouchat, co současná čeština nabízí. „Shakespeare by mohl češtině závidět nádherný humor a hudebnost,“ domnívá se Hilský. Verbální humor je ale také zároveň tím, co v překladech nejrychleji stárne, další generace čtenářů už mu bude méně rozumět.

„Znovu přeložit celého Shakespeara ale už nestihnu,“ podotknul Hilský, pro něhož je kompletní svazek dramatikových textů dokončením jedné krásné životní etapy. Nikoli ovšem koncem práce. „Chci napsat ještě několik knih,“ plánuje, „kromě toho jsem pořád zaměstnán na univerzitě, mám spoustu veřejných přednášek, což mě baví, takže si nestěžuji. Ale určité abstinenční příznaky už se u mě objevují.“

William Shakespeare – dílo. Academia, 2011. 1680 stran. 1650 Kč. Kniha vychází ve dvou provedeních: v plátěné vazbě ve stříbrném kartonovém pouzdru a ručně vyrobené kožené vazbě.
Shakespeare a jeviště svět. Academia, 2010. 912 stran. 795 Kč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 19 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 22 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...