Hilský proměnil Shakespearův jazykový vesmír

"Překlad je pro mě znovuvytvoření díla. Proto se mi líbí anglický výraz translation z latinského proměna,„ říká překladatel, anglista a shakespearolog Martin Hilský. Čtvrtstoletí “proměňoval" texty anglického dramatika Williama Shakespeara, jehož kompletní dílo v češtině vyšlo nedávno u nakladatelství Academia v jednom svazku o 1680 stranách. Hilský knihu nazvanou prostě William Shakespeare – dílo představil na veletrhu Svět knihy, kde také vedl besedu ke své „srdcové záležitosti“ – Sonetům.

Hilského cílem prý nikdy nebylo přeložit celého Shakespeara, soustředil se na co nejlepší práci na jednotlivých textech. „Překládat Shakespeara je překladatelský Mount Everest. Byl jsem za půlkou a už jsem nemohl dolů, jediná možnost byla pokračovat. V této fázi vznikl nápad na souborné dílo,“ popisuje Hilský okamžik, který vedl k ojedinělému počinu – vydání Shakespearovy kompletní tvorby v češtině od jednoho překladatele.

Pochybnosti, zda takový rozměrný svazek může na trhu uspět – „Nedá se vzít do metra,“ zažertoval Hilský o jednom ze zásadních problémů při besedě na Světě knihy –, mu pomohlo rozehnat nakladatelství Academia. „Ta kniha vyžaduje mimořádnou péči. Svůj vlastní stín ale překročit nemohu, s tím bych ji chtěl čtenářům také předat,“ dodal.

10 minut
Rozhovor s Martinem Hilským
Zdroj: ČT24

Hilský o překladu Shakespeara

„V komediích pro mě byla radost odpalovat rakety, které musí v publiku vybuchnout. V tragédiích se na gramy vážily emoce. A sonety, ty vás staví na samou hranici řeči.“

Kulturní shakespearovská bible 

William Shakespeare – dílo kopíruje první folio, kolekci všech dramatikových her, vydané v roce 1623. Kulturní shakespearovská bible, jak svazek Hilský sám pro sebe nazývá, obsahuje všechny hry tragické, komediální, historické i tzv. romance spolu se Sonety. Zahrnuty jsou i další básnické skladby a sporná a apokryfní díla. Hilský soubor doplnil o úvodní studii a každý text pak stručnou charakteristikou. Souběžně, opět u Academie, vyšla téměř tisícistránková kniha komentářů Shakespeare a jeviště svět, v níž se Hilský pokusil Shakespearovo dílo zachytit v jeho úplnosti i v dobovém kontextu jeho vzniku, tedy anglické renesance.

„Tato kniha je umělecké dílo samo o sobě. A chci věřit, že umělecké dílo je i její obsah. Shakespeare byl výjimečný, a pokud se i tato kniha stane výjimečným počinem, budu za to rád,“ přeje si Hilský. Dodal, že Shakespeara ho bavilo nejen překládat, ale i vykládat a že to byla práce stejně obtížná jako radostná. Za nejtěžší překladatelský oříšek považuje z tragédií „jazykový vesmír“ Krále Leara, z komedií Marnou lásky snahu a z básní Sonety, které označuje za svou srdeční záležitost.

Genderová otázka Sonetů 

Právě jeden ze Shakespearových Sonetů, konkrétně Sonet č. 18, zazněl i na veletrhu Svět knihy, kde představil a přednesl svůj překlad nejen Martin Hilský, ale i jeho kolegové-překladatelé. Verše se tak nesly v angličtině, češtině, finštině, španělštině, vlámštině a chorvatštině.

Jak potvrdili i ostatní, již se překladům Shakespeara věnují ve svých rodných zemích, jedním z největších problémů při překladu je vypořádat se s genderovou otázkou - jak způsobit, aby byl adresátem muž i žena, tak jako to umí vyřešit angličtina. Při překladu samozřejmě zvolil Hilský, jak je pro jeho perfekcionistickou povahu typické, tu nejtěžší cestu. „Nejde jen o to, uchopit význam. Jde i o hudbu verše, rytmus atd.,“ upozornil.

Ztraceno v překladu 

„Překlad jsou ztráty a nálezy. Věřte, že ztrát je hodně, je důležité je umět v češtině kompenzovat,“ upozorňuje přední český anglista. Základem dobrého překladu je kromě samozřejmé znalosti angličtiny také umění bedlivě naslouchat, co současná čeština nabízí. „Shakespeare by mohl češtině závidět nádherný humor a hudebnost,“ domnívá se Hilský. Verbální humor je ale také zároveň tím, co v překladech nejrychleji stárne, další generace čtenářů už mu bude méně rozumět.

„Znovu přeložit celého Shakespeara ale už nestihnu,“ podotknul Hilský, pro něhož je kompletní svazek dramatikových textů dokončením jedné krásné životní etapy. Nikoli ovšem koncem práce. „Chci napsat ještě několik knih,“ plánuje, „kromě toho jsem pořád zaměstnán na univerzitě, mám spoustu veřejných přednášek, což mě baví, takže si nestěžuji. Ale určité abstinenční příznaky už se u mě objevují.“

William Shakespeare – dílo. Academia, 2011. 1680 stran. 1650 Kč. Kniha vychází ve dvou provedeních: v plátěné vazbě ve stříbrném kartonovém pouzdru a ručně vyrobené kožené vazbě.
Shakespeare a jeviště svět. Academia, 2010. 912 stran. 795 Kč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...