Fascinace skutečností. Hyperrealismus v české malbě chce vidět přesně

Olomoucké Muzeum umění poprvé uceleně mapuje český hyperrealismus. Reprezentativní expozice nazvaná Fascinace skutečností zachycuje tento výtvarný směr od konce sedmdesátých let po současnost. Zastoupeny jsou dvě desítky autorů starší i současné generace, mimo jiné Theodor Pištěk, Zdeněk Beran, Michal Ožibko, Jan Mikulka nebo Hynek Martinec.

Expozice, která patří k vlajkovým lodím letošního výstavního programu Muzea umění, bude v hlavním výstavním prostoru v Trojlodí otevřena až do poloviny září. Podle autorů výstavy Barbory Kundračíkové a Michala Ožibka, který také vystavuje své práce, expozice osvětluje oblast, jíž dosud nebyla věnována dostatečná pozornost.

„Výstava v Olomouci je první svého druhu. Předchozí výstavy, které se věnovaly hyperrealismu, do něj vztahovaly také jiné varianty realismu. Olomoucká výstava se soustředí na tuto doménu, na hyperrealismus jako takový. Je fascinující i z toho důvodu, že se na ní potkaly věci, které mají primární hodnotu a které vidět pohromadě je velká radost,“ zve návštěvníky autorka výstavy Barbora Kundračíková.

V jednom prostoru se poprvé setkávají díla zakladatelské generace v čele se Zdeňkem Beranem či Theodorem Pištěkem a malby jejich žáků. Expozici otevírá Pištěkovo plátno Ecce Homo, lidé mohou dále obdivovat třeba obraz Hra s hlávkami Zdeňka Berana.

„Jsou tu i přenádherné věci Pavla Nešlehy, které zaslouží pozornost a samozřejmě také Bedřicha Dlouhého. Těžiště a gros výstavy je však především mladá, současná malba od roku 2000 do roku 2017, kterou představují absolventi ateliérů Nešlehových a Beranových,“ pokračuje kurátorka Barbora Kundračíková.

Hyperralismus v současné malbě představuje na výstavě například Adolf Lachman a další mladší umělci oceňovaní v zahraničí jako Jan Mikulka, Michal Ožibko či Hynek Martinec. „V českém kontextu poprvé vystavují dohromady své oceněné věci,“ dodala autorka výstavy.

Fotografie může klamat

„Fotorealista maluje to, co je na fotografii, kdežto hyperrealista se snaží zachytit to, co bylo před fotoaparátem. Třeba já konkrétně pořizuji fotodokumentaci motivu nebo tváře a nikdy nepracuji s jednou fotografií, protože ta může být značně zavádějící,“ uvažuje Michal Ožibko.

2 minuty
Hyperrealismus v české malbě
Zdroj: ČT24

„Výstava je kompaktní a homogenní celek, byť jednotliví autoři a jejich vybraná díla mají svá specifika a nuance,“ doplnil Ožibko. „Jako insider se na této výstavě cítím tak trochu jako na rodinné oslavě.“

Vzhledem k tomu, jak těžké bylo od soukromých sběratelů některá díla pro výstavu získat, je pravděpodobné, že podobná „rodinná oslava“ se ve stejném obsazení už nebude nikdy opakovat.

Hyperrealismus je obecně spojován s euroamerickým prostředím poslední třetiny dvacátého století. Dvacítku vystavujících autorů podle kurátorů spojuje totožná vášeň: vidět a viděné věci zaznamenat nezkresleně a co nejpřesněji, dodávají autoři výstavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...