Christie's draží středověkou iluminaci z Čech. Češi ale zájem nemají

Londýn  - Iluminace pocházející ze středověkých Čech, která se bude ve středu dražit v londýnské aukční síni Christie's, je výjimečným exemplářem, jaký se dostává na trh poměrně zřídka. Malba na pergamenu Bolestný Kristus, kterou si zřejmě objednal některý z předků krále Jiřího z Poděbrad, je výjimečná krásou, zachovalostí a faktem, že pochází z Čech z počátku 15. století. Žádná z českých státních kulturních institucí se na aukci zřejmě nechystá, na rozdíl od Kutnohorské iluminace, kterou stát koupil loni, se tak Bolestný Kristus do Čech nevrátí.

Celostranná iluminace se draží spolu s dalšími 47 díly dražit ve středu jako součást sbírky nazvané Arcana. „Její dosavadní majitel si přeje zůstat anonymní,“ uvedla ředitelka oddělení knih a rukopisů Christie's Margaret Fordová. „Je to obchodník a mecenáš umění,“ dodala. V rozsáhlé kolekci vynikají dva druhy dokumentů - iluminované rukopisy z období středověku a renesance a prvotisky ze samých prvopočátků knihtisku. Mezi klenoty sbírky patří třeba italská ručně psaná bible ze 13. toletí, modlitební knížky francouzského krále Františka I.

Dražební síň odhaduje cenu iluminace na 50 až 80tisíc liber (tedy až 2,5 milionu korun) bez aukční provize. „Tohoto úžasného Bolestného Krista namaloval umělec z okruhu doby krále Václava IV., působil tedy na vysoké úrovni v královských kruzích,“ uvedla . „Prvky typické pro svou dobu jsou zobrazeny s větší představivostí, než bylo běžné.“

Nahrávám video
Telefonát Ivana Kytky z Londýna
Zdroj: ČT24

Podle aukčního katalogu jde zřejmě o list z nedochované soukromé modlitební knihy. „Vykazuje charakteristické kvality českých iluminací, jak se vyvinuly za vlády Václava IV., kdy se Praha stala důležitým centrem výroby luxusních manuskriptů,“ uvádí katalog.

Podle Fordové je výjimečné, že se taková iluminace dostává na trh. „Jedním z důvodů je, že pochází z Čech z tohoto období. Je to poměrně brzy,“ řekla. Stejně tak je to podle ní dílo mimořádné krásy, které je dobře zachovalé. „Kombinace této kvality, krásy, stavu a oblasti původu je poměrně výjimečná,“ dodala.

Malbu si zřejmě objednal některý z předků krále Jiřího z Poděbrad. Erby při spodním rámu iluminace patří jeho předkům, pánům z Kunštátu a rodu Vartemberků. Latinský nápis na zadní straně je druhotný, je datován rokem 1524 a týká se knížete Karla I. Minstenberského, který byl vnukem Jiřího z Poděbrad.

Christie's se domnívá, že si dílo objednali Poděbradovy rodiče, Viktorín z Kunštátu (1403 až 1427) a jeho žena Anna. Dílo by pak muselo vzniknout až na počátku 20. let 15. století, tedy v době husitských válek. Kromě toho si historici nejsou jisti, že Anna pocházela z Vartemberků.

Podle Fajta jde o ranější práci. Objednavatelem mohl být spíše Viktorínův starší bratr Jan (zemřel patrně 1409), jehož manželka Eliška z rodu Vartemberků prokazatelně pocházela. Prostředí konfesijně neklidné předhusitské Prahy by odpovídala i ikonografie miniatury, která zdůrazňuje spasitelskou oběť Krista. „Rána po Longinově kopí v Kristově boku byla ve středověku interpretována jako pramen všech svátostí. Mezi nimi právě eucharistie připomenutá velkým kalichem patřila ke klíčovým tématům tehdejších pražských církevních reformátorů,“ tvrdí Fajt.

Koupí Krista Češi? Spíše ne

Historik umění Jiří Fajt s tímto názorem souhlasí. „Takových iluminací se na trhu moc neobjevuje. Byla by ostuda, kdyby se ji nějaká česká instituce nepokusila získat,“ tvrdí Fajt.

Také další odborníci se domnívají, že by se český stát měl pokusit toto bohemikum získat, protože většina památek té doby byla zničena nebo se dochovala v zahraničí. Zatím ale ministerstvo kultury o dotaci na případnou koupi nepožádala žádná ze státních kulturních sbírkových institucí.

Stát se několika zahraničních aukcí děl pocházejících z Čech zúčastnil - před pěti lety například Národní knihovna vydražila v Paříži zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky za přibližně deset milionů korun. Loni v prosinci za více než 17 milionů korun vydražil v Londýně Středočeský kraj vzácnou knižní miniaturu z 15. století zobrazující dolování stříbra v Kutné Hoře. Byť tento krok kritizovali někteří politici, podle odborníků je dobře, že se dílo navrátilo do země původu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 9 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 11 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
před 18 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026

Méně filmů i práce, kritizují Thompsonová či Bardem fúzi hollywoodských studií

Více než čtrnáct set hollywoodských herců, scenáristů, režisérů a dalších filmových profesionálů se s „jednoznačným nesouhlasem“ staví proti tomu, aby společnost Warner Bros. pohltil její konkurent Paramount. V otevřeném dopise vyjádřili obavy z dopadů, jaké by spojení dvou významných hollywoodských studií mohlo mít na už tak ohrožovaný filmový průmysl. Paramount naopak ujišťuje, že transakce přinese „více příležitostí pro práci“.
14. 4. 2026

Zemřel trumpetista Václav Hybš. Spolupracoval s Gottem i Matuškou

Ve věku 90 let zemřel v neděli trumpetista, aranžér a kapelník Václav Hybš. Vystupoval s řadou známých interpretů populární hudby včetně Karla Gotta a Waldemara Matušky. Jeho orchestr byl především v 80. letech častým hostem na televizních obrazovkách, zejména v různých pořadech estrádního typu, televizních Silvestrech či v Televarieté. O jeho úmrtí informoval producent Jan Adam.
13. 4. 2026Aktualizováno13. 4. 2026

VideoRole si nehledám, najdou si mě, říká herečka Jana Nagyová

Pro generace diváků zůstane navždy spojena s princeznou Arabelou. Teď se ale na televizní obrazovky a filmová plátna vrací v rolích, které mají k pohádkové bezstarostnosti daleko. Po letech věnovaných rodině zažívá herečka Jana Nagyová svůj velký návrat, který potvrdila i v novém životopisném snímku Šampión o krasobruslaři Ondreji Nepelovi. „Role si nehledám, ty role si najdou mě,“ poznamenala v Interview ČT24, kde ji vyzpovídala Tereza Willoughby. „Už jsem nad věcí, zažila jsem v životě aplaus i kritiku i pády i smích,“ říká Nagyová. Lidem chce prý rozdávat radost a štěstí.
12. 4. 2026
Načítání...