Čestná plaketa prezidenta ČR pro PhDr. Ivana Vyskočila

Praha - Prezident republiky Václav Klaus udělil významné ocenění spisovateli a dramatikovi Ivanu Vyskočilovi. Divadelník a pedagog obdržel Čestnou plaketu z rukou prezidenta republiky při příležitosti svých dnešních osmdesátých narozenin. S prezidentem pak krátce pohovořili, a jak posléze prozradil Vyskočil, především vzpomínali na léta šedesátá.

„To, že jsme si nyní s panem profesorem osvěžili paměť a zavzpomínali na šedesátá léta, to bylo příjemné. Ta doba před čtyřiceti lety je něco, co by mělo mít návaznost, pokud jde o určitý entuziasmus, intelektuální úroveň, touhu realizovat a tvořit,“ řekl Vyskočil.

„To ocenění je pro mne velké překvapení. Překvapení z toho, že s panem prezidentem o sobě víme, a překvapení, že jsem se dožil. Já se vždycky podivím, hrome, že už je mi osmdesát, pak si řeknu, že kecám a nakonec se ujistím, že tomu tak je,“ uvedl dále oslavenec.

Pražský rodák vystudoval herectví a režii a následně i psychologii a pedagogiku. K divadlu se dostal koncem 50. let. Spolu s Jiřím Suchým a dalšími byl jedním z hlavních protagonistů text-appealových večerů v Redutě, podílel se i na vzniku Divadla Na Zábradlí a později založil vlastní klub Nedivadlo, v němž hrál až deset rolí najednou.

Bývá označován za inspirátora, vůdčího ducha, hybatele i šedou eminenci divadla 60. let. Divadlo v jeho podání je založeno na hravé komunikaci mezi aktéry představení a publikem. Nejvíce ho baví rozehrávat absurdní, groteskní nebo komické situace a příběhy.

Ivan Vyskočil - člověk vskutku renesanční

Od roku 1992 vede Katedru autorské tvorby a pedagogiky na pražské DAMU. Vyskočil je osobnost v mnoha ohledech výjimečná a jakémukoli běžnému zařazení se vymykající. Přestože je autorem několika povídkových sbírek (Vždyť přece létat je tak snadné, 1963; Kosti, 1966; Malé hry, 1967; výbor A jiné povídky, 1971), za spisovatele se nepovažuje, a ačkoliv je rovněž autorem četných divadelních textů, nejspíš by nesouhlasil ani s označením „dramatik“, právě tak jako - třebaže získal herecké školení a kromě vystupování Na Zábradlí a v NEDIVADLE hrál v několika filmech, účinkoval a účinkuje v rozhlase a v televizi - nepovažoval svou „jevištní“ existenci za herectví, alespoň ne v onom vžitém smyslu.

Jeho tvorba zahrnuje a přímo předpokládá autorství, herectví, režii, a ovšem i složku diváckou v jednom. To vše vyplývá z Vyskočilova osobitého přístupu k divadelní práci: jeho NEDIVADLO představuje svébytný typ improvizovaného divadla, které se realizovalo jako otevřená dramatická hra, v níž každý z jejích partnerů přebíral odpovědnost za určité společné téma.

Vydáno pod