Cenu Rudolfa Medka získal Václav Veber

Praha - Letošním nositelem ceny je historik moderních ruských, československých a evropských dějin Václav Veber. Stipendium udělované zároveň s cenou bylo poskytnuto spisovateli, scenáristovi a režisérovi Martinu Ryšavému. Václav Veber je uznávaný český znalec moderních ruských a sovětských dějin. Od doby, kdy mu byl v roce 1989 umožněn návrat na akademickou půdu, vychoval Veber mnoho studentů, kteří se po absolvování školy uplatnili ve svých vědních oborech. Tématem, které spojuje všechny laureáty Ceny Rudolfa Medka, je kultura a historie v kontextu česko-ruských vztahů.

Veber stál za vznikem a činností Semináře východoevropských dějin při Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vydal řadu monografií a studií týkajících se ruských dějin, ruské emigrace, evropské integrace, moderních československých dějin a protikomunistického odboje. Je znám jako propagátor díla významného českého historika a publicisty Jana Slavíka. „Demokratická republika se bez tradic a pěstování historické paměti neodejde. A Medek je takovým ideálním příkladem,“ komentuje ocenění Václav Veber.

Stipendium pro Martina Ryšavého

Nahrávám video
Reportáž Terezy Radvákové
Zdroj: ČT24

V roce 2008 převzal nad cenou osobní záštitu Ivan Medek. Jeho otec, spisovatel Rudolf Medek, působil za 1. světové války v československých legiích na Sibiři. Stejným krajem potom po mnoha letech prošel Martin Ryšavý. Právě tomuto spisovateli, režisérovi a scenáristovi bylo v tomto roce poskytnuto stipendium udělované zároveň s Cenou Rudolfa Medka. V díle Martina Ryšavého hraje fenomén Ruska a ruských kulturních dějin nemalou roli.

Všechny jeho dosud vytvořené dokumentární filmy, zabývající se problematikou Sibiře, otevírají českým divákům zcela neznámé a mnohdy překvapující pohledy na společenský a kulturní vývoj národa Dálného východu. „Já jsem ta svá pozorování, cestování, natáčení a psaní považoval za celkem privátní záležitost, a že teď se to tímhle vřazuje do jakéhosi kontextu českého přemýšlení a psaní o Sibiři, o Rusku, to mi dochází až postupně,“ podotýká Martin Ryšavý. Ryšavého kniha Cesty na Sibiř získala v roce 2009 cenu Magnesia Litera za prózu. Jeho nový román Vrač je nominován na udělení této ceny v letošním roce.

Cenu Rudolfa Medka zřídil a od roku 2008 uděluje Nadační fond angažovaných nestraníků

Jejím cílem je ocenění badatelů, spisovatelů, nakladatelů, filmových tvůrců, novinářů a dalších odborníků z oblasti vědy a kultury zabývajících se česko-ruskými (československo-sovětskými) vztahy ve 20. století a výzkumem vývojových tendencí a klíčových okamžiků východoevropských a středoevropských zemí v daném období.

Mezi hlavní badatelská témata, na něž se nominace na ocenění vztahuje, patří:

•první československý zahraniční odboj a činnost československých legií na Rusi

•československá vystěhovalecká družstva v Sovětském svazu

•ruská protibolševická meziválečná emigrace

•protinacistický odboj

•moderní dějiny Podkarpatské Rusi

•perzekuce občanů bývalého Československa v Sovětském svazu

•vývoj vztahů v období let 1945–1948, 1948–1968 a následné sovětské okupace

•fenomén Pražského jara

•vzájemné vztahy v devadesátých letech minulého století

Ivan Medek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 1 hhodinou

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 21 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026
Načítání...