Čas jako výtvarný prostředek k výpovědi

Praha - Fotografie, projekce a koláže dvou autorek, které vznikly časosběrnou metodou, vystavuje ode dneška Galerie Vysoké školy uměleckoprůmyslové (VŠUP). Přehlídka prací absolventky školy Silvie Vondřejcové a Sylvy Francové, která studovala na Akademii výtvarných umění, představuje jejich projekty z několika posledních let. Potrvá do 28. listopadu.

Obě autorky studovaly odlišné obory, postupně však zjistily, že jejich tvorba má mnoho společných znaků, přestože výstupy jsou odlišné. Společným rysem jejich tvorby je časosběrnost. Obě, každá s jinou představou, opakovaně zaznamenávají místa či lidi ve svém okolí. Každá to dělá jiným způsobem a každá používá trochu jinou časovou jednotku.

Francová ukončila v roce 2004 Akademii výtvarných umění v Praze diplomovou prací v ateliéru nových médií vedeném Veronikou Bromovou; studovala malbu i grafiku. Absolvovala cyklem digitálních fotografií nazvaným Portréty žen. Velkoplošné horizontální až panoramatické tisky ukazují vždy jednu ženu několikrát zobrazenou při různých činnostech. Statické fotografické obrazy doprovodila ještě počítačovými animacemi zaznamenávající fotografované dění. Podobný princip je možný vidět i na současné výstavě.

Jednotlivé záběry žen vznikaly v rozmezí několika měsíců. Tyto záběry pak autorka včlenila do jednotného prostoru sjednoceného osvětlením, barevností i geometrickou konstrukcí. Autorka v komentáři ke svému dílu zmiňuje kubismus jako výtvarnou strategii, která rozbila renesanční obraz-okno.

V Galerii VŠUP představuje třeba svůj projekt Views z let 2005 a 2006. Portrét okolního světa v něm skládá z mnoha záběrů ze svého okna na protější panelový dům. Animovanou projekci tvoří záběry na rozsvěcující se a zhasínající okna v celém domě či snímky okolního sídliště pořízené postupně z jednotlivých pater paneláku, jejichž projekce dává pocit jízdy výtahem.

V projektu Daily Stories z roku 2008 uplatnila podobný princip jako u své absolventské práce. Opět vedle sebe řadí snímky vždy z jednoho interiéru, ve kterých se opakují záběry na jeho obyvatele při různých činnostech. „Výsledná kompozice, složená ze dvou až tří interiérem vzájemně propojených dějů bez dovršení, vytváří dohromady určitý mikropříběh - mozaiku vícerozměrného portrétu člověka nebo rodiny,“ říká autorka o svém projektu.

Vondřejcová ukazuje dokumentaci svého několikaměsíčního projektu Hmotnost, ve kterém se pokoušela přibírat na hmotnosti spolu se svou těhotnou sestrou. V projektu Cesta do práce zase deset měsíců každý den fotografovala pět míst, která míjela cestou do práce po dobu trvání svého prvního stálého zaměstnání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 9 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 11 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...