Bratislava - Obrazy, které Slovenský štát zabavil místním Židům předtím, než je poslal do koncentračních táborů, vystavuje Židovské komunitní centrum v Bratislavě. Naprostá většina podobných děl je však nenávratně ztracena.
Přes devadesát tisíc slovenských Židů přišlo o všechno, nejdříve o živobytí, později o pozemky a domy a vybavení bytů. Přes tři čtvrtiny byly nakonec zbaveny i vlastního života. Jejich majetek byl rozkraden nebo putoval na sběrná místa.
Jedno z takových míst bylo i v synagoze na Heydukově ulici, kde je zlomek z arizovaných uměleckých děl dnes vystaven. „Právě v této synagoze byly za války uskladněné také umělecké předměty ze sbírek bratislavských Židů,“ uvedl Maroš Borský, ředitel Židovského komunitního muzea.
Na sběrná místa přicházeli odborníci a určovali cenu, za kterou stát jednotlivá díla prodá. Často je z pochybných pohnutek podhodnocovali, třeba vrchol nynější výstavy, Rembrandtovu skicu V orientálním táboře z roku 1641, ocenili na 800 pouhých korun.
Dnes už je nemožné zjistit, komu obrazy původně patřily. Soupis děl se pořizoval až na sběrných místech - bez přítomnosti původních majitelů. V seznamech kolonka „původní vlastník“ úplně chybí. Klerofašistický režim Jozefa Tisa na ukradeném židovském majetku vydělal astronomických nejméně čtyři a půl miliardy tehdejších korun.
Dvě tisícovky obrazů skončily v nevyhovujících prostorech, kde často zplesnivěly, ačkoliv si některá díla žádali pracovníci muzeí. „I když si umělecké předměty stát zestátnil a zarizoval, jednotlivé úřady si je nemohly předávat,“ říká k tomu kurátorka výstavy Jana Švantnerová.
Ministerstvo školství by za ně totiž muselo ministerstvu financí zaplatit. Peníze však stačily pouze na čtrnáct kusů. Zbytek se bez evidence rozprodal na dražbách a nejspíš dodnes visí na stěnách mnoha slovenských domácností.
Výstava Stín minulosti v Židovském komunitním muzeu byla připravena ve spolupráci se Slovenskou národní galerií. Více informací hledejte na webu centra.
