V Českém muzeu hudby byla otevřena interaktivní expozice nazvaná ORBIS PICTUS koncipovaná výtvarníkem Petrem Niklem. Iniciátory projektu byli Jiří a Radana Waldovi, kteří oslovili Petra Nikla a ten pro spolupráci získal další umělce.
„Hlavní inspirací je dílo Labyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského“, říká autor uměleckého konceptu expozice výtvarník Petr Nikl, „Projekt je stále v pohybu. Nástroje jsou interaktivní a umožňují fyzický kontakt ať už hmatem, okem, čichem nebo sluchem. Některé z artefaktů lidem umožní, aby do nich fyzicky vstoupili. Je v tom snaha vytvořit alternativu a vracet se do skutečně rituálního kontaktu, dialogu člověka s člověkem a se sebou samým přes nástroj, který nemá zakódovány žádné obsahy, žádné návody ani žádný program,“ dodává výtvarník.
Scénář výstavy vychází z jeho zkušeností nabytých při dřívějších instalacích jako Hnízda her - Galerie Rudolfinum 2000, Zahrada fantazie a hudby - česká expozice na EXPO 2005 v japonském Aichi a při světové premiéře projektu Pampaedia, jehož byl Orbis Pictus součástí, v Pažíži 2006.
„Jádro tvoří umělci, kteří vyšli z vysokých výtvarných škol, ale nezabývají se pouze pevnými statickými vizuálními formami. Dělají hudbu nebo divadlo a mají přímou zkušenost s publikem,“ uvedl Nikl.
Mezi autory nechybí například bubeník Tata Bojs Milan Cais, hráč na didgeridoo Ondřej Smeykal či někdejší Niklův kolega ze skupiny Tvrdohlaví Čestmír Suška. „Každý z nás se trochu vzdal individuálního poselství ve prospěch celku,“ dodal Nikl.
Centrálním objektem expozice je „Labyrint svata a ráj srdce" - organická hrací sestava, zasazená do srdcovitého nafouklého útvaru. V tomto obrovském nafukovacím srdci si před imaginativní krajinou Petra Nikla návštěvníci mohou zahrát na tři oktávové bublající vodní varhany s píšťalami ústícími do vody od Václava Smolky, na niněru Martina Janíčka či pomocí paliček rozeznít Orloje snivců Jaroslava Kořána nebo nahlédnout do periskopických tunelů Petra Lorence.
Návštěvníci dále mají možnost rozeznít antropomorfické kalimby Milana Caise, Motýla zpěvavého, což je obrovský klávesový nástroj s hliníkovými tyčemi místo strun od Luboše Fidlera nebo chřestící tubus Ondřeje Smeykala, hrací válec Martina Janíčka, kovovou kouli Čestmíra Sušky i zvukový nástroj sestavený Jiřím Melzerem.
Pro vizuální vnímání jsou určeny díla jako obří kaleidoskop a Fontána libosti Petra Lorence, dalekohledné tubusy Ivana Havlíčka, dále je možné rozpohybovat kinetické rostliny Zdeňka Šmída či objekt Miloše Vojtěchovského.
V průběhu trvání expozice se uskuteční řada hudebních, tanečních a divadelních vystoupení převážně z alternativní kulturní scény. Podrobný program najdete na www.nm.cz
České muzeum hudby sídlí v Karmelitské ulici v Praze 1, jeho monumentální prostory byly veřejnosti zpřístupněny teprve nedávno - v listopadu 2004. Tato původně sakrální stavba barokního kostela sv. Máří Magdaleny byla v 80. letech 18. století odsvěcena a střídavě v ní byl umístěn např. poštovní úřad, lazaret, kasárna nebo archiv.
Výstava Orbis Pictus aneb Brána do světa tvořivé lidské fantazie v Českém muzeu hudby potrvá do 30. dubna 2007 po té se přestěhuje do dalších míst České republiky.
11. 5. - 17. 6. 2007 Dům umění Brno.
21. 6. - 26. 8. 2007 Květná zahrada v Kroměříži.
4. 9. - 30. 9. Kostel sv. Václava v Opavě.
