Argonauti Michala Singera – cesta za zlatým rounem

Novodobé Star Wars, zápas o existenci něčeho tak nepatrného, absurdního a nahodilého, jako je člověčí existence v kosmu. Zápas je to buď – anebo, ale než se rozhodne s konečnou platností, odehrává se něco mezi tím: velkolepá cesta, poznání, zkušenosti, stavy existenciální úzkosti i euforie, ocenění krásy i prostých radostí bytí. Plavba bájných argonautů - novodobá apokalypsa. Vítejte na výstavě Michal Singer – Argonauti.

Sérií velkoformátových obrazů a výběrem originálů nejnovějších prací na papíře Michala Singera zahajuje sezonu Letohrádek Hvězda v pražské Liboci. Singer (*1959, Praha) tvoří svá díla v oborech malby, kresby, grafiky, koláže, mozaiky, komiksu a literatury. Na výstavě argonautů najdete vše v komplexní podobě a v originálním stylu, který spolu s myšlenkovým zázemím dává vzniknout Singerovu charakteristickému výtvarnému rukopisu; zde v rámci půdorysu obraz – kresba – papír – báseň.

Epos o argonautech a podivuhodná cesta, kterou líčí, provokuje vnitřní démony: „Mohu programovat sny, emoce, každý pocit a ve vteřině stvořit bytost o velikosti pravěkého veleještěra, biologický raketoplán. Argonauti jsou argo-kosmo-nauti, kyklop nebo kentaur jsou roboti, lodě kosmická plavidla a všude úkladné moře…“ Tak autor v textech ze soukromých mailů poodhaluje proces vzniku obrazů k nejslavnější mýtické plavbě, která v rozmanitých a překvapivých podobách trvá od antiky a dosud neskončila.

Vzrušení z dobrodružné riskantní plavby na vlastní nebezpečí a s nejistým koncem ovládne každého, kdo vstoupí do jedinečného, paprskovitě uspořádaného výstavního sálu v Letohrádku Hvězda. Před jeho zraky vyvstanou dramatické děje, pro něž jsou adekvátní hlubinné motivy lidského bytí a témata náboženská, esoterická, archaická nebo antická stejně jako ta, která jsme jako lidstvo ještě neprožili, neboť je přinese až budoucnost, jíž už dnes předjímá oblast sci-fi.

V Singerových obrazech jsou těmito stavebními kameny fragmenty: tváře, části těl, věcí, staveb, mocné přírodní síly jako moře, hory, pouště, fantazijní hustoles a patří do ní i tvořivá sila sexuální nesená motivy ženských postav. A protože se jedná o cestu/plavbu argonautů, mimořádně důležité jsou dopravní prostředky – kolo, pradávné lodě, železnice, rakety a jiné vesmírné koráby i zlatavý koberec, neboť i to je vznášedlo. Fragmenty nesou důležitou informaci dějovou, vizuální, výtvarnou i formální, vyrůstají jeden z druhého a zarůstají do dalšího a vytvářejí komplikovanou strukturu a kompozici obrazů.

Adekvátní tomuto bohatství je i velkolepý styl malby Michala Singera. Pastózní malba vytváří plastickou až reliéfní strukturu obrazů, zářivé, jasné barvy a jejich odvážné kombinace do velkých ploch i mozaikových miniatur jsou vesmírné hvězdokupy i mikroskopické cévky lidského mozku po mozkové příhodě. Jednající postavy formované výraznou obrysovou linkou jsou buď živočišné „organic bio“ nebo „mechanic“. Vizáží robotů se přibližují vizuálnímu stylu hranatých výtvorů stavebnic lego nebo moderní robotiky, a aby toho nebylo málo, také výtvarnému stylu mayské kultury předkolumbovského období. Tyto rozmanité styly, určené propastnými časovými rovinami přesahujícími staletí, si vzájemně nepřekážejí ani neprotiřečí a vytvářejí oslňující kombinaci.

Vrcholem výstavy je ale poměrně malá kolekce pěti originálů Singerových prací na papíře. Vznikly jako ilustrace a volné interpretace antické básně o argonautech k eposu Apollonia Rhodského Argonautika vydaného nakladatelstvím Argo. Košatost a rozmařilost fantasy obrazů náhle vystřídá dokonalá elegance a střídmost výrazu neobyčejné síly a poutavosti. Jsou zhotovené technikou prořezávaného vrstveného papíru.

Podobnou metodu používají byť s jinými technikami a technologiemi například skláři, kdy jednotlivé vrstvy reliéfu vznikají pískováním, odebíráním skloviny stlačeným paprskem ostrého písku přes několik šablon. Hrubost/jemnost zrn a manipulaci s tlakem písku nahrazuje v Singrových papírových reliéfech řez skalpelem a jiná barva každé vrstvy papíru; vznikají tak velkorysé, čisté, kompaktní tvary postav lidí a zvířat v nepatrných detailech dokreslené metalovým fixem.

Poslední věta: Pokud řeknu, že výstava Michal Singer - Argonauti v Letohrádku Hvězda je výsostně malířská, symbolická, filozofická, historická, stejně jako futuristická, krásná, stejně jako děsivá, bude to tak.

MICHAL SINGER /ARGONAUTI. Kdy a kde: Letohrádek Hvězda, Praha 6. Doposud největší reprezentativní výstava Michala Singera v Praze je k vidění do 19. 5. 2013. Jejím pořadatelem je Památník národního písemnictví ve spolupráci s občanským sdružením Zlatý had. Výstava se koná pod záštitou Magistrátu hlavního města Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Oscar oceňuje nejlepší filmy roku 2025. První herecké ceny se dočkala Madiganová

V Los Angeles se udělují ceny Oscar. Do závěrečného ceremoniálu vstupoval s nejvíce šancemi na sošku snímek Hříšníci, jehož šestnáct nominací je rekordem ve stoleté historii Oscarů. V kategorii celovečerní dokument může uspět snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci.
00:25Aktualizovánopřed 27 mminutami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 4 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026
Načítání...