Argonauti Michala Singera – cesta za zlatým rounem

Novodobé Star Wars, zápas o existenci něčeho tak nepatrného, absurdního a nahodilého, jako je člověčí existence v kosmu. Zápas je to buď – anebo, ale než se rozhodne s konečnou platností, odehrává se něco mezi tím: velkolepá cesta, poznání, zkušenosti, stavy existenciální úzkosti i euforie, ocenění krásy i prostých radostí bytí. Plavba bájných argonautů - novodobá apokalypsa. Vítejte na výstavě Michal Singer – Argonauti.

Sérií velkoformátových obrazů a výběrem originálů nejnovějších prací na papíře Michala Singera zahajuje sezonu Letohrádek Hvězda v pražské Liboci. Singer (*1959, Praha) tvoří svá díla v oborech malby, kresby, grafiky, koláže, mozaiky, komiksu a literatury. Na výstavě argonautů najdete vše v komplexní podobě a v originálním stylu, který spolu s myšlenkovým zázemím dává vzniknout Singerovu charakteristickému výtvarnému rukopisu; zde v rámci půdorysu obraz – kresba – papír – báseň.

Epos o argonautech a podivuhodná cesta, kterou líčí, provokuje vnitřní démony: „Mohu programovat sny, emoce, každý pocit a ve vteřině stvořit bytost o velikosti pravěkého veleještěra, biologický raketoplán. Argonauti jsou argo-kosmo-nauti, kyklop nebo kentaur jsou roboti, lodě kosmická plavidla a všude úkladné moře…“ Tak autor v textech ze soukromých mailů poodhaluje proces vzniku obrazů k nejslavnější mýtické plavbě, která v rozmanitých a překvapivých podobách trvá od antiky a dosud neskončila.

Vzrušení z dobrodružné riskantní plavby na vlastní nebezpečí a s nejistým koncem ovládne každého, kdo vstoupí do jedinečného, paprskovitě uspořádaného výstavního sálu v Letohrádku Hvězda. Před jeho zraky vyvstanou dramatické děje, pro něž jsou adekvátní hlubinné motivy lidského bytí a témata náboženská, esoterická, archaická nebo antická stejně jako ta, která jsme jako lidstvo ještě neprožili, neboť je přinese až budoucnost, jíž už dnes předjímá oblast sci-fi.

V Singerových obrazech jsou těmito stavebními kameny fragmenty: tváře, části těl, věcí, staveb, mocné přírodní síly jako moře, hory, pouště, fantazijní hustoles a patří do ní i tvořivá sila sexuální nesená motivy ženských postav. A protože se jedná o cestu/plavbu argonautů, mimořádně důležité jsou dopravní prostředky – kolo, pradávné lodě, železnice, rakety a jiné vesmírné koráby i zlatavý koberec, neboť i to je vznášedlo. Fragmenty nesou důležitou informaci dějovou, vizuální, výtvarnou i formální, vyrůstají jeden z druhého a zarůstají do dalšího a vytvářejí komplikovanou strukturu a kompozici obrazů.

Adekvátní tomuto bohatství je i velkolepý styl malby Michala Singera. Pastózní malba vytváří plastickou až reliéfní strukturu obrazů, zářivé, jasné barvy a jejich odvážné kombinace do velkých ploch i mozaikových miniatur jsou vesmírné hvězdokupy i mikroskopické cévky lidského mozku po mozkové příhodě. Jednající postavy formované výraznou obrysovou linkou jsou buď živočišné „organic bio“ nebo „mechanic“. Vizáží robotů se přibližují vizuálnímu stylu hranatých výtvorů stavebnic lego nebo moderní robotiky, a aby toho nebylo málo, také výtvarnému stylu mayské kultury předkolumbovského období. Tyto rozmanité styly, určené propastnými časovými rovinami přesahujícími staletí, si vzájemně nepřekážejí ani neprotiřečí a vytvářejí oslňující kombinaci.

Vrcholem výstavy je ale poměrně malá kolekce pěti originálů Singerových prací na papíře. Vznikly jako ilustrace a volné interpretace antické básně o argonautech k eposu Apollonia Rhodského Argonautika vydaného nakladatelstvím Argo. Košatost a rozmařilost fantasy obrazů náhle vystřídá dokonalá elegance a střídmost výrazu neobyčejné síly a poutavosti. Jsou zhotovené technikou prořezávaného vrstveného papíru.

Podobnou metodu používají byť s jinými technikami a technologiemi například skláři, kdy jednotlivé vrstvy reliéfu vznikají pískováním, odebíráním skloviny stlačeným paprskem ostrého písku přes několik šablon. Hrubost/jemnost zrn a manipulaci s tlakem písku nahrazuje v Singrových papírových reliéfech řez skalpelem a jiná barva každé vrstvy papíru; vznikají tak velkorysé, čisté, kompaktní tvary postav lidí a zvířat v nepatrných detailech dokreslené metalovým fixem.

Poslední věta: Pokud řeknu, že výstava Michal Singer - Argonauti v Letohrádku Hvězda je výsostně malířská, symbolická, filozofická, historická, stejně jako futuristická, krásná, stejně jako děsivá, bude to tak.

MICHAL SINGER /ARGONAUTI. Kdy a kde: Letohrádek Hvězda, Praha 6. Doposud největší reprezentativní výstava Michala Singera v Praze je k vidění do 19. 5. 2013. Jejím pořadatelem je Památník národního písemnictví ve spolupráci s občanským sdružením Zlatý had. Výstava se koná pod záštitou Magistrátu hlavního města Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na „něco menšího“ Pú pomyslel před sto lety. Nebyl to ale žádný med

Na Štědrý den roku 1925 se představil dnes jeden z nejslavnějších medvědů na světě. List London Evening News totiž otiskl povídku, kterou britský autor Alan Alexander Milne napsal o hračce svého syna. Hlavní hrdina se jmenoval Medvídek Pú. A i když tisíce dětských čtenářů hloupoučké zvířátko měly a mají rádi, těm nejbližším, včetně autora, přinesla jeho sláva i dost frustrace.
24. 12. 2025

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
23. 12. 2025

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
23. 12. 2025

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
23. 12. 2025

Zemřel britský hudebník Chris Rea, bylo mu 74 let

Ve věku 74 let v pondělí ráno po krátké nemoci zemřel britský kytarista a zpěvák Chris Rea, sdělil portálu BBC a agentuře PA mluvčí rodiny. Hudebník s charakteristickým chraplavým hlasem se proslavil mimo jiné písněmi The Road to Hell, Julia či Driving Home For Christmas. Svou bluesrockovou tvorbu představil několikrát i v Praze.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
22. 12. 2025

Třetí díl Avatara je v kinech, v plánu jsou další

Kina po světě i v Česku promítají film Avatar: Oheň a popel – další část jedné z nejdražších filmových sérií. Oscarový režisér James Cameron má v plánu další dvě pokračování, osud náročného projektu je ale nejistý.
21. 12. 2025
Načítání...