Argonauti Michala Singera – cesta za zlatým rounem

Novodobé Star Wars, zápas o existenci něčeho tak nepatrného, absurdního a nahodilého, jako je člověčí existence v kosmu. Zápas je to buď – anebo, ale než se rozhodne s konečnou platností, odehrává se něco mezi tím: velkolepá cesta, poznání, zkušenosti, stavy existenciální úzkosti i euforie, ocenění krásy i prostých radostí bytí. Plavba bájných argonautů - novodobá apokalypsa. Vítejte na výstavě Michal Singer – Argonauti.

Sérií velkoformátových obrazů a výběrem originálů nejnovějších prací na papíře Michala Singera zahajuje sezonu Letohrádek Hvězda v pražské Liboci. Singer (*1959, Praha) tvoří svá díla v oborech malby, kresby, grafiky, koláže, mozaiky, komiksu a literatury. Na výstavě argonautů najdete vše v komplexní podobě a v originálním stylu, který spolu s myšlenkovým zázemím dává vzniknout Singerovu charakteristickému výtvarnému rukopisu; zde v rámci půdorysu obraz – kresba – papír – báseň.

Epos o argonautech a podivuhodná cesta, kterou líčí, provokuje vnitřní démony: „Mohu programovat sny, emoce, každý pocit a ve vteřině stvořit bytost o velikosti pravěkého veleještěra, biologický raketoplán. Argonauti jsou argo-kosmo-nauti, kyklop nebo kentaur jsou roboti, lodě kosmická plavidla a všude úkladné moře…“ Tak autor v textech ze soukromých mailů poodhaluje proces vzniku obrazů k nejslavnější mýtické plavbě, která v rozmanitých a překvapivých podobách trvá od antiky a dosud neskončila.

Vzrušení z dobrodružné riskantní plavby na vlastní nebezpečí a s nejistým koncem ovládne každého, kdo vstoupí do jedinečného, paprskovitě uspořádaného výstavního sálu v Letohrádku Hvězda. Před jeho zraky vyvstanou dramatické děje, pro něž jsou adekvátní hlubinné motivy lidského bytí a témata náboženská, esoterická, archaická nebo antická stejně jako ta, která jsme jako lidstvo ještě neprožili, neboť je přinese až budoucnost, jíž už dnes předjímá oblast sci-fi.

V Singerových obrazech jsou těmito stavebními kameny fragmenty: tváře, části těl, věcí, staveb, mocné přírodní síly jako moře, hory, pouště, fantazijní hustoles a patří do ní i tvořivá sila sexuální nesená motivy ženských postav. A protože se jedná o cestu/plavbu argonautů, mimořádně důležité jsou dopravní prostředky – kolo, pradávné lodě, železnice, rakety a jiné vesmírné koráby i zlatavý koberec, neboť i to je vznášedlo. Fragmenty nesou důležitou informaci dějovou, vizuální, výtvarnou i formální, vyrůstají jeden z druhého a zarůstají do dalšího a vytvářejí komplikovanou strukturu a kompozici obrazů.

Adekvátní tomuto bohatství je i velkolepý styl malby Michala Singera. Pastózní malba vytváří plastickou až reliéfní strukturu obrazů, zářivé, jasné barvy a jejich odvážné kombinace do velkých ploch i mozaikových miniatur jsou vesmírné hvězdokupy i mikroskopické cévky lidského mozku po mozkové příhodě. Jednající postavy formované výraznou obrysovou linkou jsou buď živočišné „organic bio“ nebo „mechanic“. Vizáží robotů se přibližují vizuálnímu stylu hranatých výtvorů stavebnic lego nebo moderní robotiky, a aby toho nebylo málo, také výtvarnému stylu mayské kultury předkolumbovského období. Tyto rozmanité styly, určené propastnými časovými rovinami přesahujícími staletí, si vzájemně nepřekážejí ani neprotiřečí a vytvářejí oslňující kombinaci.

Vrcholem výstavy je ale poměrně malá kolekce pěti originálů Singerových prací na papíře. Vznikly jako ilustrace a volné interpretace antické básně o argonautech k eposu Apollonia Rhodského Argonautika vydaného nakladatelstvím Argo. Košatost a rozmařilost fantasy obrazů náhle vystřídá dokonalá elegance a střídmost výrazu neobyčejné síly a poutavosti. Jsou zhotovené technikou prořezávaného vrstveného papíru.

Podobnou metodu používají byť s jinými technikami a technologiemi například skláři, kdy jednotlivé vrstvy reliéfu vznikají pískováním, odebíráním skloviny stlačeným paprskem ostrého písku přes několik šablon. Hrubost/jemnost zrn a manipulaci s tlakem písku nahrazuje v Singrových papírových reliéfech řez skalpelem a jiná barva každé vrstvy papíru; vznikají tak velkorysé, čisté, kompaktní tvary postav lidí a zvířat v nepatrných detailech dokreslené metalovým fixem.

Poslední věta: Pokud řeknu, že výstava Michal Singer - Argonauti v Letohrádku Hvězda je výsostně malířská, symbolická, filozofická, historická, stejně jako futuristická, krásná, stejně jako děsivá, bude to tak.

MICHAL SINGER /ARGONAUTI. Kdy a kde: Letohrádek Hvězda, Praha 6. Doposud největší reprezentativní výstava Michala Singera v Praze je k vidění do 19. 5. 2013. Jejím pořadatelem je Památník národního písemnictví ve spolupráci s občanským sdružením Zlatý had. Výstava se koná pod záštitou Magistrátu hlavního města Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 2 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 2 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...