Argonauti Michala Singera – cesta za zlatým rounem

Novodobé Star Wars, zápas o existenci něčeho tak nepatrného, absurdního a nahodilého, jako je člověčí existence v kosmu. Zápas je to buď – anebo, ale než se rozhodne s konečnou platností, odehrává se něco mezi tím: velkolepá cesta, poznání, zkušenosti, stavy existenciální úzkosti i euforie, ocenění krásy i prostých radostí bytí. Plavba bájných argonautů - novodobá apokalypsa. Vítejte na výstavě Michal Singer – Argonauti.

Sérií velkoformátových obrazů a výběrem originálů nejnovějších prací na papíře Michala Singera zahajuje sezonu Letohrádek Hvězda v pražské Liboci. Singer (*1959, Praha) tvoří svá díla v oborech malby, kresby, grafiky, koláže, mozaiky, komiksu a literatury. Na výstavě argonautů najdete vše v komplexní podobě a v originálním stylu, který spolu s myšlenkovým zázemím dává vzniknout Singerovu charakteristickému výtvarnému rukopisu; zde v rámci půdorysu obraz – kresba – papír – báseň.

Epos o argonautech a podivuhodná cesta, kterou líčí, provokuje vnitřní démony: „Mohu programovat sny, emoce, každý pocit a ve vteřině stvořit bytost o velikosti pravěkého veleještěra, biologický raketoplán. Argonauti jsou argo-kosmo-nauti, kyklop nebo kentaur jsou roboti, lodě kosmická plavidla a všude úkladné moře…“ Tak autor v textech ze soukromých mailů poodhaluje proces vzniku obrazů k nejslavnější mýtické plavbě, která v rozmanitých a překvapivých podobách trvá od antiky a dosud neskončila.

Vzrušení z dobrodružné riskantní plavby na vlastní nebezpečí a s nejistým koncem ovládne každého, kdo vstoupí do jedinečného, paprskovitě uspořádaného výstavního sálu v Letohrádku Hvězda. Před jeho zraky vyvstanou dramatické děje, pro něž jsou adekvátní hlubinné motivy lidského bytí a témata náboženská, esoterická, archaická nebo antická stejně jako ta, která jsme jako lidstvo ještě neprožili, neboť je přinese až budoucnost, jíž už dnes předjímá oblast sci-fi.

V Singerových obrazech jsou těmito stavebními kameny fragmenty: tváře, části těl, věcí, staveb, mocné přírodní síly jako moře, hory, pouště, fantazijní hustoles a patří do ní i tvořivá sila sexuální nesená motivy ženských postav. A protože se jedná o cestu/plavbu argonautů, mimořádně důležité jsou dopravní prostředky – kolo, pradávné lodě, železnice, rakety a jiné vesmírné koráby i zlatavý koberec, neboť i to je vznášedlo. Fragmenty nesou důležitou informaci dějovou, vizuální, výtvarnou i formální, vyrůstají jeden z druhého a zarůstají do dalšího a vytvářejí komplikovanou strukturu a kompozici obrazů.

Adekvátní tomuto bohatství je i velkolepý styl malby Michala Singera. Pastózní malba vytváří plastickou až reliéfní strukturu obrazů, zářivé, jasné barvy a jejich odvážné kombinace do velkých ploch i mozaikových miniatur jsou vesmírné hvězdokupy i mikroskopické cévky lidského mozku po mozkové příhodě. Jednající postavy formované výraznou obrysovou linkou jsou buď živočišné „organic bio“ nebo „mechanic“. Vizáží robotů se přibližují vizuálnímu stylu hranatých výtvorů stavebnic lego nebo moderní robotiky, a aby toho nebylo málo, také výtvarnému stylu mayské kultury předkolumbovského období. Tyto rozmanité styly, určené propastnými časovými rovinami přesahujícími staletí, si vzájemně nepřekážejí ani neprotiřečí a vytvářejí oslňující kombinaci.

Vrcholem výstavy je ale poměrně malá kolekce pěti originálů Singerových prací na papíře. Vznikly jako ilustrace a volné interpretace antické básně o argonautech k eposu Apollonia Rhodského Argonautika vydaného nakladatelstvím Argo. Košatost a rozmařilost fantasy obrazů náhle vystřídá dokonalá elegance a střídmost výrazu neobyčejné síly a poutavosti. Jsou zhotovené technikou prořezávaného vrstveného papíru.

Podobnou metodu používají byť s jinými technikami a technologiemi například skláři, kdy jednotlivé vrstvy reliéfu vznikají pískováním, odebíráním skloviny stlačeným paprskem ostrého písku přes několik šablon. Hrubost/jemnost zrn a manipulaci s tlakem písku nahrazuje v Singrových papírových reliéfech řez skalpelem a jiná barva každé vrstvy papíru; vznikají tak velkorysé, čisté, kompaktní tvary postav lidí a zvířat v nepatrných detailech dokreslené metalovým fixem.

Poslední věta: Pokud řeknu, že výstava Michal Singer - Argonauti v Letohrádku Hvězda je výsostně malířská, symbolická, filozofická, historická, stejně jako futuristická, krásná, stejně jako děsivá, bude to tak.

MICHAL SINGER /ARGONAUTI. Kdy a kde: Letohrádek Hvězda, Praha 6. Doposud největší reprezentativní výstava Michala Singera v Praze je k vidění do 19. 5. 2013. Jejím pořadatelem je Památník národního písemnictví ve spolupráci s občanským sdružením Zlatý had. Výstava se koná pod záštitou Magistrátu hlavního města Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
před 1 hhodinou

Hon na čarodějnice? Nástroje AI hledají spisovatele, kterým pomohla AI

Kanaďan Thélyson Orélien, Zimbabwan Simbarashe Kundizeza, Američanka H. M. Wolfeová. Všichni tito spisovatelé mají jedno společné: čelí nařčení, že program na rozpoznání AI textů označil jejich beletristická díla jako napsaná pomocí umělé inteligence. Některé z nich obvinění ze spolupráce s umělou inteligencí stálo možnost získat prestižní literární ceny nebo milionové smlouvy s nakladateli. Množství příkladů dosvědčuje rostoucí nejistotu ohledně autorství, s níž se literatura bude muset vypořádat.
před 3 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Kluci to vidí jinak než holky, Generál Golian či Rozum a cit

Do kin vstupuje letošní festivalový hit Napořád sledující berlínskou rodinu, kterou zasáhne tragédie a která odjíždí truchlit na Tenerife. David Ondříček novou komedií Kluci to vidí jinak než holky odkazuje mimo jiné ke svým Samotářům. Další adaptace se dočkal román Jane Austenové Rozum a cit. A slovensko-české historické drama Generál Golian vypráví příběh velitele Slovenského národního povstání a jeho manželky.
před 5 hhodinami

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
před 6 hhodinami

Třikrát Mucha. Brněnské Národní propojilo epopej, zpěvačku a boudu

Zpěvačka Nikola Mucha, Slovanská epopej Alfonse Muchy a Muchova bouda s rychlým občerstvením. Tuto trojici jihomoravských atributů můžou diváci vidět v nové komedii Národního divadla Brno s příznačným názvem Mucha, Mucha, Mucha. Premiéru má v pátek na scéně divadla Reduta.
před 23 hhodinami

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
včera v 09:34‌‌

Na členství v komisi pro výběr šéfa Národní galerie rezignovali dva členové

Fotograf Lukáš Jasanský a jeho žena, grafička a ilustrátorka Lenka Jasanská rezignovali minulý týden na členství v komisi ministerstva kultury pro výběr nového generálního ředitele nebo ředitelky Národní galerie Praha. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jejich odstoupení respektuje. Další postup zváží, členy komise vybíral osobně a za výběrem si stojí.
20. 10. 2026‌‌

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
19. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.