Akce kulový blesk - Státní technická knihovna se stěhuje

Praha - S více než 1,5 milionem svazků volně přístupných a uložených v depozitářích bude nová Národní technická knihovna největším pramenem technické literatury z oblasti aplikovaných přírodních a společenských věd v České republice. Slavnostně bude otevřena 9. září 2009. Uživatelům, především studentům, bude nabízet komfort služeb jako například půl milionu publikací ve volném výběru, přes 1300 studijních míst a téměř 600 míst relaxačních. Ve skladu Státní technické knihovny ve Lhotě u Dolních Břežan právě začalo velké stěhování.

„Se zvláštní opatrností se stěhuje historická vrstva našeho fondu. Knihy se balí do bublinkové fólie, aby se nepoškodily. Ze Lhoty se přestěhuje asi 600 svazků a dalších 600 poputuje z Klementina. Jedná se asi o jeden a čtvrt milionů svazků. Dobu stěhování odhadujeme na zhruba dvanáct týdnů, do konce července bychom měli být hotovi,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24 ředitel STK Martin Svoboda.

Státní technická knihovna je prozatím uzavřena. „Musíme celý fond, který je v Klementinu, postavit zcela jinak, než je tomu nyní ve skladu. Pokud se týká nové budovy, je první, která se v České republice staví podle západoevropských standardů, to znamená, že podstatná část fondů je ve volném výběru. Kdybych to měl přiblížit, bude to tak jako doma, když přijdete k poličce a vezmete si knihu ke stolu a pak v klidu studujete. Vedle toho tam budou i individuální studovny. Student si třeba na celý semestr může pronajmout jednu místnůstku, tam si nasilážovat potřebné věci a pracovat. Existují i týmové studovny, které budou sloužit studentům, kteří pracují na společném projektu,“ přiblížil novou budovu Svoboda.

Nahrávám video
Reportáž Lenky Drmotové
Zdroj: ČT24

„Počítáme s tím, že uvolněné místo po svazcích technické knihovny využijeme při revitalizaci Klementina, protože tato je rozdělena do čtyř etap, tak se nám v uvolněných prostorách vystřídají všechny provozy. To je ovšem otázka až začátku příštího roku. Z Klementina by se měla stát moderní knihovna v krásném barokním obalu. Měly by přibýt studovny, místa pro čtenáře a uživatele,“ doplnil Pavel Hazuka, ředitel Národní knihovny.

Očekává se, že Národní technickou knihovnu ročně navštíví kolem 900 000 lidí, kteří v ní naleznou prostor pro studium a vzájemnou komunikaci. V celém objektu bude WiFi signál, 250 počítačů pro veřejnost, noční studovna, možnost samoobslužného vypůjčování a vracení knih, ale také kavárna se 150 místy.

Kdo nepřijede městskou dopravou a použije osobní automobil, bude mít postaráno o parkování. V podzemních garážích bude pro automobily 300 míst. Projektanti pamatovali i na návštěvníky, kteří šetří ovzduší hlavního města a používají k přepravě jízdní kola. Pro ně bude připraveno na 200 míst.

Budova knihovny má obrysy „zaobleného čtverce“. Přišla na 2,25 miliardy korun a o její provoz se bude starat 170 zaměstnanců. Autorem architektonického návrhu je ateliér Projektil Architekti s. r. o. Originálním řešením jsou například takzvané tažené sloupy, které drží stropní desku nad částí přízemí shora a její hmotnost přenášejí o patro výše pomocí táhel ukrytých v těchto sloupech. Díky tomu nemusí být přízemí budovy viditelně rozděleno a je volně průchodné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela francouzská herečka Nathalie Bayeová, držitelka čtyř cen César

Ve věku 77 let zemřela francouzská filmová a divadelní herečka Nathalie Bayeová, informovala s odvoláním na její rodinu agentura AFP. Bayeová natočila přes osmdesát filmů a spolupracovala s hlavními tvůrci francouzské nové vlny Claudem Chabrolem, Francoisem Truffautem či Jeanem-Lucem Godardem. Za svůj život získala čtyři francouzské filmové ceny César.
před 3 hhodinami

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
včera v 14:59

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
včera v 13:30

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026
Načítání...