Praha – Jeden z nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších výtisků Bible kralické v současnosti odpočívá na výstavě Národní knihovny. Poslední předbělohorské vydání z roku 1613 si mohou návštěvníci Galerie Klementinum prohlédnout až do 3. listopadu, spolu s biblí na ně čekají ale i starší vydání, původní tisky či cizojazyčné předlohy a originální tiskařské literky, s nimiž se publikace tiskla.
Některé z dobových dokumentů a předmětů veřejnost spatří vůbec poprvé. Na překladu z druhé poloviny 16. století se významně podílela Jednota bratrská. Ačkoliv původně nepropagovala vyšší vzdělání, vše se změnilo s osobností Jana Blahoslava, který posílal bratrské mládence na studium do zahraničí a sám přeložil i vydal Nový zákon.
Sám pak zformuloval zásady, jimiž se následně řídila skupina duchovních a učenců, kteří v jeho práci pokračovali a v následujících letech přeložili Starý zákon, revidovali Blahoslavův překlad a obojí doplnili obsáhlým výkladovým komentářem.
Překlad byl poprvé vytištěn mezi lety 1579 až 1594 v Kralicích nad Oslavou a jeho šest svazků čítalo na 4 500 stran. V jednosvazkovém vydání vyšla poprvé v roce 1596.
Slavného šestidílného překladu se však Blahoslav nedožil, Jednota na něm pracovala a postupně jej vydávala patnáct let. V pobělohorské době byla Bible kralická na našem území zakázána, rekatolizační činitelé její exempláře vyhledávali a vymycovali. Přes snahu sprovodit překlad ze světa dodnes výtisk platí za kodifikátora „českého biblického stylu“ a za podstatný vzor češtiny v následujících letech. Bible je vzácná také díky své unikátní typografické úpravě.
Národní knihovna vystavuje také původní tiskařské literky nalezené v Kralicích, Blahoslavovu Gramatiku, raritní korekturní obtahy části bratrského kancionálu a další vzácné tisky.
